V Česku se zuří a už se nediskutuje

16. 5. 2014 / Karel Dolejší

"K tomu, aby se případně hledala pravda, slouží diskuse; nebo by tomu tak alespoň mělo být, tam, kde se ještě nezměnila v zákopovou válku několika ideologicky zaťatých táborů vedenou těžkou denunciační artilérií", napsal jsem v článku, nad kterým pan Kyslinger, podle vlastního vyjádření, "zuří".

Aby to bylo srozumitelnější, píše navíc: "Článek nostalgicky pronáší nekrolog "za slepou cestou" bezpochyby za jásotu přívrženců vlády volené aristokracie."

Je mi líto, nicméně chce-li někdo můj text číst takto, má na to samozřejmě plné právo. Jiní by ho ovšem mohli například číst tak, že je nesmírně důležité vychovávat děti důsledně k lásce ke svobodě a k toleranci, protože jinak je žádné institucionální úpravy, třeba sebesofistikovanější - a to včetně modloslužebnicky opěvované přímé demokracie sehravší bohužel roli užitečné propagandistické ambaláže okamurismu - nemohou zachránit před zotročením.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 16.5. 2014