Boko Haram a pokračující militarizace Afriky

15. 5. 2014 / Daniel Veselý

Islamistická skupina Boko Haram (volně přeloženo jako "západní vzdělávání je nečisté") byla založena v roce 2002 v Nigérii, ačkoliv operovala také v Nigeru a Kamerunu. Podle listu Nigerian Tribune je Boko Haram financována organizacemi sídlícími ve Velké Británii, Saúdské Arábii, a také penězi od al-Káidy islámského Maghrebu (AQIM) a Libyjské bojující islámské skupiny (LIFG) ZDE. Obě islamistická seskupení získávala zbraně od NATO, když v roce 2011 bojovala proti Kaddáfího režimu ZDE.

V současnosti členové Boko Haram bojují proti nigerijské vládě s cílem ustanovit v zemi striktně islámský stát, a to prostřednictvím zuřivé "kampaně" de facto proti všemu, co pochází z "dekadentního" Západu, jenž je pro ně symbolem hlavně "nečistého" systému vzdělávání. "Povstalecká mise" Boko Haram byla zahájena v roce 2009, během níž islamisté při smrtících útocích ničili školy, zabíjeli školáky a učitele především na severu Nigérie, který obývá muslimská menšina ZDE. Teror a násilné činy Boko Haram si v průběhu let 2002 až 2013 vyžádaly asi 10 000 lidských životů.

Zvěrstva islamistů z Boko Haram přitáhly -- stejně jako zločiny Josepha Konyho a jeho Armády božího odporu (LRA) v Ugandě a okolních státech -- pozornost a účast veřejnosti a vlád na Západě v podobě globální kampaně, do níž se zapojily "celebrity" a známé osobnosti včetně Michelle Obamové ZDE. Washington se v koordinaci s vojsky Africké unie (AU) snaží už nějaký ten pátek Konyho a bojovníky z LRA dopadnou. Dosud marně.

Jistě nebude rovněž náhoda, že Obamova administrativa poslala americké vojáky proti Konymu do Ugandy poté, co byla na jejím území objevena netknutá naleziště ropy, která mohou být stejně tak rozsáhlá jako ropná ložiska ve státech kolem Perského zálivu. Není proto vůbec divu, že o ugandskou ropu projevilo nelíčený zájem Ministerstvo energetiky Spojených států ZDE.

Museweniho vláda se sídlem v ugandské metropoli Kampala je dlouhodobým spojencem Bílého domu, a to přesto, že byla na základě poznatků OSN obviněna ze spáchání naprosto otřesných zvěrstev při opakovaných invazích do na nerosty pohádkově bohaté Demokratické republiky Kongo (DRC) -- vždy s nezbytným požehnáním Washingtonu ZDE. A dále --současný represívní postoj Kampaly proti homosexuálům v Ugandě (s vydatným přispěním amerických evangelikánů) je daleko horší než represe homosexuálů v dnes tak tvrdě kritizovaném Rusku. Uganda je klíčový hráč USA v boji s radikálními islamisty -- převážné na území Somálska s alkájdistickými elementy z milice al-Šabáb, a proto není podrobena zevrubnému plísnění "lidskoprávníků" z Bílého domu.

Obdobné (včetně represí proti gayům) je to v případě nigerijské vlády, jež je nasáklá ohromnou korupcí a již Bílý dům též považuje za spojence v protírání islamistických "metastáz" v zemi ZDE. Nigerijská vláda je zároveň pozorným hostitelem západních ropných a těžebních korporací.

Není žádným tajemstvím, že Nigérie představuje důležitého vývozce ropy do Spojených států. Důležitost nigerijské ropy pro Státy se promítla i do krizových scénářů Pentagonu, jak jednat při ohrožení "bezpečnosti" ropných polí v deltě Nigeru -- například otevřenou invazí 20 000 amerických vojáků ZDE. Ono "ohrožení" může pocházet jak ze strany tamních lokálních milicí, tak ze strany Číny, neboť ta pro USA představuje nejen v Nigérii ZDE , ale v celé Africe nechtěného konkurenta. Ani vojenské vztahy obou států tudíž nejsou na špatné úrovni ZDE. Nigerijské ozbrojené složky od Washingtonu získaly vojenský balíček za téměř dva miliony dolarů, a to navzdory skutečnosti, že páchaly řadu zločinů, včetně zapalování domů a mimosoudních poprav lidí, které s Boko Haram nemají nic společného, jak stojí ve zprávě Human Rights Watch za rok 2013 ZDE .

Prozatím několikaměsíční konflikt mezi nigerijskou vládou a islamisty z Boko Haram si vyžádal na základě dat Amnesty International více než 1500 obětí ZDE a připravil o domovy asi čtvrt milionu dalších. Nigerijská armáda po úporném střetu s Boko Haram 14. března doslova popravila 622 osob, většinou neozbrojených zajatců, jak uvádí zpráva BBCZDE. Problémem je také fakt, že obyvatelstvo této africké země čítající 175 milionů lidí je extrémně polarizováno, co se příjmů a bohatství týče.

Ke kauze unesených školaček se na svém facebookovém profilu ZDE 9. května vyjádřil také indický historik a novinář Vijay Prashad. Ten poukazuje na skutečnost, že šance na propuštění unesených dívek je nyní, kdy se do problému vmísil Pentagon, minimální. Prashad upozorňuje na širší rámec přesahující okolnosti týkající se kauzy unesených školaček. Cituje údaje amerického ministerstva zahraničí, podle nichž je do Spojených států každý rok uneseno 100 000 žen a dívek a uvádí, že problém je zakořeněn v systému, nikoliv jen v existenci Boku Haram, který "krmí" protiteroristický aparát ve Státech. K unášení nigerijských dívek a žen dochází každý den, aniž by jim byla věnována globální kampaň a pozornost privilegovaných. Propuštění unesených dívek tedy bohužel nic podstatného nevyřeší, jak uvádí Prashad.

Ačkoliv se oběma "atraktivním cílovkám" -- gaunerovi Konymu a uneseným školačkám -- na Západě, jak už bylo uvedeno, dostalo naprosto nevídané pozornosti, ostatní, nepříliš známé aktivity Bílého domu na černém kontinentě naznačují, že nikoliv poprvé může jít o cynickou geopolitickou hru, nehledě na osudy obětí Konyho LRA a celosvětově oplakávaných školaček.

Investigativní novinář Nick Turse, který se do podrobností zabývá operacemi speciálních jednotek armády USA či CIA v Africe ZDE, kupříkladu píše o tom, jak vzdušné operace NATO, podpora libyjských rebelů a vytvoření dalších ozbrojených skupin v boji proti Kaddáfího režimu, ale i poté, zaplavila Libyi a okolní země zbraněmi, což vyústilo do podoby řady spirál a spirálek násilí a hlubší destabilizace černého kontinentu, zejména Sahelu. Zásadním problémem v Africe je tedy vytváření maligního podhoubí pro další cykly zločinů včetně nekončících únosů nevinných lidí. Nigerijsko-americká novinářka Jumoke Balogunová v textu otištěném v Guardianu napsala ZDE, že minulý rok, v době, kdy prezident Obama navštívil několik afrických zemí, provedl Pentagon na africké půdě 546 "vojenských aktivit", a dodala, že cílem AFRICOMu (africké velitelství Pentagonu) je posílit vliv USA tamtéž. Balogunová citovala nigerijsko-amerického autora Teju Colea, že vměšování Bílého domu do afrických záležitostí přinese jen více militarismu, nedostatek transparentního dohledu nad operacemi americké armády a v posledku méně demokracie.

Balogunová na kampani "KONY 2012 ZDE" demonstruje, že vojenskou silou problémy v regionu není možné řešit; novinářka má za to, že jde čistě o záležitost Nigerijců a tamní občanské společnosti, aby problémy řešila nezávisle na cizí velmoci, která zohledňuje jen své zájmy.

Nigérie je od vyhlášení nezávislosti na Velké Británii počínaje rokem 1960 de facto paralyzována smrští vojenských převratů ZDE. Vedle různých lokálních vojenských klik se na plundrování nerostného bohatství země podílí také západní korporace. V deltě Nigeru se společnost Shell Oil/Royal Dutch Shell, která zde postavila ropovod, ze kterého unikala ropa, snažila dotlačit nigerijskou vládu, aby rozdrtila nenásilné Hnutí za přežití Ogonského lidu (MOSOP), které jí stálo v cestě. Nigerijská vláda po divadelním procesu v roce 1995 nechala popravit devět lídrů hnutí, což vyvolalo nemalý odpor. Ropný gigant nakonec vyplatil miliony dolarů na odškodném ZDE.

S příchodem Mezinárodního měnového fondu (MMF) do země a jeho "úspornými balíčky" se ekonomická situace ještě více zhoršila, a to se mimo jiné podepsalo na eskalaci organizovaného zločinu v podobě vzniku ozbrojených gangů i sekt a "kultů", jako je Boko Haram.

Nemohu si pomoci, ale za situace, kdy na tomtéž kontinentě, v Demokratické republice Kongo, blízcí klienti Spojených států -- Rwanda a Uganda a jejich proxy síly -- ale i velké západní korporace, od roku 1998 nesou primární vinu za největší lidskou tragédii od konce nejhorší války v dějinách, během níž mohlo do roku 2010 zemřít až 7 milionů lidí ZDE (a další stále umírají), nelze brát ohled Washingtonu na osud pár stovek unesených dívek ani s předstíranou naivitou vážně.

Vytisknout