Bývalý britský velvyslanec v Moskvě
3. 5. 2014
V sobotu ráno interviewoval rozhlas BBC o Ukrajině sira Tonyho Brentona, bývalého britského velvyslance v Moskvě. Rozhovor naleznete v angličtině ZDE, od minuty 1.38.30. Povšimněte si, že způsob uvažování o Ukrajině v tomto rozhovoru je radikálně odlišný od toho, co většinou v ČR přinášejí establishmentové sdělovací prostředky. (JČ)
Moderátor: Jak analyzujete situaci na Ukrajině, jak se nyní vyvíjí?
Sir Tony Brenton: Je to velmi deprimující. Pátek byl den dosud největšího násilí od začátku celé krize. Společnost je zjevně stále více polarizována a propadá se velmi viditelně v občanskou válku, pokud se Západu a Rusku společně tuto situaci nepodaří vyřešit.
Moderátor: No, snažili se a nepodařilo se jim to.
Sir Tony Brenton: Pokusili se s dohodou z Ženevy. Moc to zcela zjevně nefunguje, ale člověk by doufal, že po dramatickém včerejším zhoršení situace se o to pokusí znovu. Rusové požadují další rozhovory a požadují, aby Západ přesvědčil Kyjev, aby své jednotky z východní Ukrajiny stáhl. Já jsem přesvědčen, že je stále ještě prostor ke spolupráci, ale bude se to muset udělat velmi rychle.
Moderátor: Ano, protože s každým dalším dnem se posiluje postavení lidí, kteří sympatizují s Ruskem a kterým se nelíbí úřady v Kyjevě. Dostávají signály, že si mohou vlastně dělat, co chtějí, a že jim to projde.
Sir Tony Brenton: No, to je část celé věci. Součástí celé věci je i to, že stále existují problémy, přicházející ze Západu. Se zájmem jsem poslouchal vaši předchozí reportáž z Oděsy, kdy vaše reportérka říkala, že tam jsou outsideři z Východu. Rusko si stěžuje. že jsou tam outsideři ze Západu, kteří vyvolali tamější problémy. Takže problém je, že existují protikladné narativy. Rusko nechce provést na Ukrajinu invazi. To by z jejich hlediska situaci v mnoha ohledech výrazně zhoršilo.
Moderátor: Ale Rusko má armádní a technické prostředky, tu invazi by mohlo provést, kdyby chtělo? Ale ekonomický dopad takové operace by byl obrovský?
Sir Tony Brenton: Myslím, že nejde ani tolik o ekonomický dopad. Pro ruskou vládu jsou daleko důležitější věci, než je ekonomika. Vznikla by zřejmě otevřená válka s ukrajinskou armádou, ukrajinská a ruská armáda by na sebe střílely, což je pro Rusy nemyslitelné. A Rusko by se muselo postarat o zbankrotovanou, nezvládnutelnou východní část Ukrajiny. To Rusové také nechtějí. Ruským zájmem je zcela jasně Ukrajina, která by byla neutrální, jak o to žádají, kde jsou zájmy ruského obyvatelstva chráněny, o což také žádají, ale Rusko se nechce nutně starat o ruské obyvatelstvo na Ukrajině. Tohle jsou všechno dosažitelné cíle. Západní politika naproti tomu, sankce a tak dále, vypadá stále více jako sebeposedlá a zcela irelevantní. Žádný západní ministr či politik netvrdí, že sankce povedou v krátkodobé perspektivě k změně politiky Ruska. A teď jde právě o tu krátkodobou perspektivu. Myslím, že to byl J.K.Galbraith, který řekl, že zahraniční politika je volbou mezi tím, co je nechutné, a tím, co je katastrofální. A zatímco vést rozhovory s panem Putinem se může zdát nechutné, nevést s ním rozhovory, nyní je stále více jasné, že to povede ke katastrofě.
Moderátor: Dobře, irelevantní. Ale sebeposedlá? V jakém smyslu?
Sir Tony Brenton: V tom smyslu, že v Americe je pan Obama nucen dělat, že vystupuje tvrdě, aby uspokojil pravicový Kongres. To, co probíhá tady v Evropě, je totéž. Rusko něco udělalo, nám se to nelíbí, je potřeba, aby to vypadalo, jako že něco proti tomu děláme, není nic efektivního, co bychom proti tomu udělat mohli, takže pořád zavádíme pokaždé trochu víc dalších sankcí, ale pokud ty mají vůbec nějaký dopad, tak jen takový, že dále vedou k odcizení Ruska a způsobují, že bude daleko obtížnější se nakonec s Ruskem dohodnout, což udělat budeme muset.
Moderátor: Ale co tedy politikové mají dělat? Asi máte pravdu. Absolutně máte pravdu. Západní politika je sebeposedlá, irelevantní, to všechno ano. Ale co mají tedy politikové dělat, kromě uvalování sankcí?
Sir Tony Brenton: Nějaké sankce jsme zavedli, nemělo to vůbec žádný dopad. Musíme dál mluvit tvrdě, ale zároveň musíme najít komunikační kanály do Ruska, jimiž bude zahájen konstruktivní dialog a musíme donutit kyjevské úřady, aby nepodnikaly žádné vojenské akce na východě Ukrajiny.
Moderátor: Jestli na to vůbec mají západní politikové vliv.
Sir Tony Brenton: Ano, jestli to vůbec půjde. Já si myslím, že Rusové také neovládají ty proruské disidenty na východě Ukrajiny tak pevnou rukou, jak to všichni pořád opakují. Myslím, že ani my, ani Kyjev nemáme tak silnou kontrolu nad západní Ukrajinou, jak to všichni tvrdí. Pokdu tedy na to máme vliv, musíme zabránit tomu, aby Kyjev prováděl vojenské akce na východě Ukrajiny, které vedou k prohlubování násilí, a je férové říci, že to celé situaci silně zhoršuje a oddaluje to chvíli, odkdy bychom mohli jednat o postupném ukončení celé krize, což jsou prezidentské volby 25. května. Ale jak se situace neustále zhoršuje, pravděpodobnost, že by se 25. května mohly na Ukrajině konat prezidentské volby, se snižuje.
Vytisknout8.5. 2014 / Jan Campbell
toho času v Alma Atě Ti, kteří ještě věří, že se na Ukrajině bojuje za demokracii, že východní část Ukrajiny je loutkou Ruska, že sankce přinutí Putina k poddajnosti Západu, nebo že dojde k Západem očekávanému převratu v Ruské federaci, si budou ...