Tibet coby cynická cetka v rukách Čechů

2. 5. 2014 / Daniel Veselý

Samozřejmě, že tím nemyslím veškerou českou populaci -- ani politickou, potažmo "kulturní frontu" v České republice, těch soudných hlasů je dost a lze je snadno dohledat -- a proto je uvádět nebudu. Ministr Zaorálek ujistil svůj čínský protějšek, že ČR samostatnost Tibetu na Číně nepodporuje: "Tibet je neoddělitelnou součástí Číny a Česká republika nepodporuje jeho samostatnost v jakékoli podobě ZDE." Zdá se mi, že témata, jako jsou Ukrajina a Tibet, pro spoustu Čechů, včetně zástupců našich "elit", představují jakýsi katův šleh pro jejich jazyk, přestože na Ukrajině ani v Tibetu nemohou -- na rozdíl od jiných konkrétních událostí -- změnit vůbec nic.

Nevím, zda jsou si signatáři této petice ZDE , již píší: "Je pro nás krajně nepřípustné prohlášení, které podepsal ministr zahraničí Zaorálek, ve kterém uvádí, že Tibet je neoddělitelnou součástí Číny a ČR nepodporuje jeho samostatnost", vědomi skutečnosti, že samostatnost Tibetu na ČLR není cílem ani samotného dalajlámy, který při setkání s prezidentem Obamou v únoru tohoto roku prohlásil, že ZDE "nenásilná metoda nemůže přinést vítězství pro jednu stranu a porážku pro druhou. Konfrontace posléze povede k násilnostem. S touto představou v srdcích my Tibeťané neusilujeme o nezávislost na Čínské lidové republice".

"Duchovní lídr Tibetu" samozřejmě odsoudil čínskou okupaci Tibetu a jeho "počínšťování", načež konstatoval, že čím dál tím více obyčejných Číňanů -- dalajláma uvedl cifru 400 milionů -- se o dění v Tibetu a jeho dědictví zajímá, a tento počet stále narůstá. Dalajláma, prakticky ve shodě s Obamovou administrativou, podporuje větší autonomii pro Tibet nežli přímo nezávislost ZDE ".

S nezávislostí Tibetu nepočítal ani známý bojovník za práva Lhasy Václav Havel, jak píše sinoložka Olga Lomová ZDE, takže nářky mnoha českých fangličkářů ohledně samostatného Tibetu padají na spálený úhor.

Kde vlastně petenti, kteří taktéž požadují, "aby předseda vlády Bohuslav Sobotka neprodleně zasáhnul a napravil, co jeho podřízený způsobil", berou onu skálopevnou jistotu, že nezávislost Tibetu podporuje vysoký počet obyvatel ČR, nota bene když nevyšší tibetská autorita v exilu s nezávislostí své domoviny na Číně nesouhlasí? Jak to, že to nevědí?

V další internetové petici s názvem Omluva za Tibet 2014 stojí psáno ZDE ", že "prohlášení, které ministr Zaorálek podepsal, jakož i jeho následný komentář nereprezentují naše názory a postoje, a my se od nich distancujeme." Je-li Zaorálkovo prohlášení o Tibetu doopravdy nevkusné, v zásadě se neliší od dalajlámova stanoviska; tedy oběma představitelům nejde o samostatný Tibet, nezávislý na Číně. Je tudíž zvláštní, že se řada Čechů za samostatnost Tibetu nekompromisně staví, i když existuje i mnoho těch, kdo se vyslovují pro autonomii.

Signatáři obou petic se zaklínají "vyspělými" a "civilizovanými" zeměmi, jimž dělá vrásky "porušování lidských a národních práv v Čínské lidové republice". Jak cynické a pokrytecké je toto lidskoprávní laxativum, které maximálně protáhne zažívací trakt a nakonec zmizí v septiku. Když v uplynulých dnech v Číně desítky tisíc dělníků vyrábějících obuv u západních korporací Nike a Adidas a hongkongské firmy Yue Yuen Industrial Holdings stávkovaly a žádaly o zvýšení jejich žebráckých mezd o 30 procent ZDE, jak to, že u nás nevznikly petice odsuzující praktiky těchto molochů a vyjadřující solidaritu s vykořisťovanými, a to s plným vědomím kapitalistického režimu Pekingu?

Nedávno v Číně kupříkladu stávkovali zaměstnanci pracující pro filiálky západních společností IBM a Walmart kvůli nízkým mzdám a špatným pracovním podmínkám ZDE. A odezva českých petentů a aktivistů bojujících za práva Číňanů byla tradičně nulová.

Kanadská novinářka a dokumentaristka Naomi Kleinová před několika roky napsala pár textů o tom, jak se americké společnosti (IBM, Honeywell a General Electric, či dokonce Google ZDE ...) plošně podílely na zavádění cenzury v Číně, konkrétně na vytvoření high-tech policejního státu se sídlem v Pekingu ZDE.

Nabízí se otázka: Jestliže čeští kritikové čínského režimu upozorňují na "porušování lidských a národních práv" v této zemi, jak je možné, že nekritizují především západní, nezřídka lví podíl na porušování lidských práv tamtéž? Na rozdíl od sterilního vyvěšování tibetských vlajek, mohou tyto ohavnosti skutečně ovlivnit konkrétními způsoby, a to velice jednoduše: bojkotovat zboží a služby uvedených firem. Dokáží tak alespoň, že jim jde o porušování lidských práv v Číně a navíc přispějí konkrétními kroky k tomu, aby represivní manýry čínského establišmentu alespoň trochu redukovali.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 2.5. 2014