Rozhodovat budou zbraně. Umírat budou lidé

3. 5. 2014 / Milan Daniel

Alea iacta est. Kostky jsou vrženy. Na východní Ukrajině již zemřely desítky lidí. Kyjevská administrativa, Moskvou právem označovaná za "chuntu" (protože byla ustavena pod nátlakem rozhodovavším parlamentem), poslala proti občanům vlastní země, kteří se provinili tím, že ji odmítají respektovat, pravidelnou armádu. Sám velitel "protiteroristické operace" generál Vasyl Krutov soudí, že jde spíše o občanskou válku. Tři sestřelené vrtulníky. Čtyři desítky mrtvých, většinou zaživa upálených v Oděse. Kramatorsk padl, na řadě je možná Slavjansk. Aktivisté "Pravého sektoru" organizovaní v "Národní gardě" u vesnice Andrejevka údajně postříleli deset civilistů z živého řetězu, kterým se občané pasivně bránili násilí. V Luhansku vyhlásili "separatisté" všeobecnou mobilizaci.

Málokdo pochybuje o tom, že další mrtví a zranění budou následovat. Hoře ze ztrát bližních a bolest z jejich bolesti budou dál rozdmýchávat oheň nenávisti mezi lidmi, kteří sice měli jiné názory, ale donedávna spolu dokázali žít v míru. S mírem je konec. Ano, je válka, budou trpět obyčejní lidé.

I kdyby se Krutovovi podařilo postřílet všechny "separatisty", vstanou jejich bratři, sousedé, kolegové. Musel by se stát zázrak, aby se do rukou povstalců nedostaly protitankové zbraně, aby nehořeli i kluci v zasažených obrněných transportérech, aby Západ, s jehož požehnáním byla tato bratrovražedná jatka spuštěna, nedodal zbraně a poradce. Jde přece o "svobodu", jde o to, aby se nenaplnily imperiální choutky toho Putina, který musí sledovat, jak jej údajně tisíce lidí z jihovýchodu Ukrajiny prosí, aby zasáhl.

Průzkumy provedené před pár týdny ve východní části země přitom napovídaly, že většina jejích obyvatel je proti rozdělení země. Proč tedy ten strach z referend? Protože násilí "chunty" ten poměr mění? Protože "chuntou" dosazení oligarchové nemají na změně poměrů zájem, protože by nemohli tolik krást?

Putin je v kleštích. Zatím se drží zpátky, protože si je vědom toho, že jakákoli aktivní podpora vzbouřenců je s to konflikt okamžitě rozšířit, o dopadech pro Rusko nemluvě. Nehraje ale Kyjev právě o to, aby do něj hlouběji zatáhl své podporovatele?

Co to ale je za Evropu, která němě přihlíží k tomu, když jí podporovaný režim vraždí své občany? Co to je za Evropu, v níž se ty evropské hodnoty mísí s despektem vůči právu lidí rozhodovat svobodně o svých životech? Je snad územní celistvost, resp. nedotknutelnost hranic krávou natolik svatou, že se jí nelze dotknout?

Možná, že bychom měli mít i tyto otázky na paměti až se budeme rozhodovat, komu dáme hlas v nadcházejících volbách do toho našeho evropského parlamentu.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 2.5. 2014