Klapky na očích redaktora Karla Dolejšího

2. 5. 2014

Britské listy jsou pro mě cenným informačním zdrojem. A zdaleka nejen pro mě. Zaplať Pán Bůh za ně. Hodnocení si odpustím, necítím se kompetentní. Úplně stačí, že mi, z řady důvodů, vyhovují. A těším se na každý nový článek... To, že mi zveřejní jen "něco", považuji za právo redakce a vcelku normální přístup. Nakonec nejsem "kmenový" přispěvatel, píše Jaroslav Šlambor.

Již několikráte jsem si předsevzal, že na články (nejen v BL) nebudu reagovat. Dopadá to však stejně, jako s novoročním závazkem zhubnout. Marnost nad marnost. K porušení vlastního, dobrovolně přijatého závazku pasivní resistence, mě "donutil" K. Dolejší (dále jen KD). Přesněji řečeno, jeho články zabývající se problematikou Ukrajinské (?) krize. Prošel jsem si znovu články z posledních měsíců a došel jsem k docela zajímavému závěru, který jsem použil v titulku. Jinými slovy, pan redaktor Dolejší (mimochodem velmi plodný a v mnoha ohledech zajímavý autor) vidí problém krize velmi (podtrhuji) velmi úzkým pohledem (skoro se mi chce napsat ideologickým) a co je horší, tak z pozice člověka, který se nedokáže odpoutat od antipatií k Rusku. Ve svém nedávném článku charakterizoval blogera Sakera jako (cit.) "proruský a k Západu extrémně kritický...". OK. Z mého pohledu se nabízí parafráze této charakteristiky pro pana KD: prozápadní a k Rusku extrémně kritický. Mimochodem -- ten článek (Absurdní drama "protiimperialistické levice") je podle mě na hraně serioznosti - zejména neodůvodněným zobecňováním (myslím, že je třeba s pojmem levice/pravice zacházet velmi opatrně) a zjednodušováním (úloha propagandy při formování postojů).

Známkovat, zda je či není nějaká politicky orientovaná skupina schopna posouzení situace, je evidentní faul. Pan Dolejší je zkušený autor -- dokáže vyjádřit své přesvědčení (preference) nejen věcnou argumentací ve prospěch apologetiky protiruských postojů (pravda, v řadě případů hodně přitaženou za vlasy), ale "duchem" svých článků nenechá čtenáře na pochybách o svých preferencích a rozlišovacích schopnostech mezi " dobrem a zlem". Do jeho arzenálu patří (bohužel) i jednostranný výběr redakčních článků, prakticky unisono s negativními konotacemi vůči Rusku. Významné "ticho" o nespočtu "faulů" Západu vůči Rusku (nejen) je do nebe volající, stejně tak, jako reflexe specifik vztahů Ruska se svými bývalými republikami a potažmo přiznání obhajoby svých životních (to v kontextu chování Západu podtrhuji) zájmů Ruska. Srovnává nesrovnatelné (viz např. zbrojní výdaje Ruska a USA, potažmo NATO), přisuzuje Rusku neoimperiální ambice, jakoby to bylo Rusko, kdo usiluje o nadvládu nad světem a ne USA svou vojenskou a finanční dominancí a vojensko - politicko- ekonomickou expanzí umožňující de facto totální kontrolu nad státy. Evidentní používání dvojího metru při hodnocení analogických kroků ze strany Západu. Pokrytectví, lež, přetvářka, manipulace. Pokračovat by se dalo dlouho. Že by nebylo o čem kriticky ve vztahu k Západu psát?

Aby však bylo jasno. Rusko dnes určitě není rovněž žádný svatoušek. Mnohé z problémů si způsobilo bezpochyby vlastním přičiněním. Ale to přeci neznamená, že nemá svou hrdost. A že se do něj dá bezostyšně (a beztrestně) kopat, nota bene při absenci vlastní morálky. Jsem si jist, že tohle a mnohé jiné pan Dolejší bezpochyby velmi dobře ví. Otázkou je, proč se na události dívá z úpatí a ne z vrcholu pomyslné hory poznání. Jako bývalý parašutista mu garantuji, že z nadhledu je vidět mnohem více. Víte, pane Dolejší, nemám problém s Vaším vyhraněným postojem ve prospěch Západu. Mám jen problém, uvěřit vám. Kvůli jednostrannosti, černobílému pohledu. Mozaika je složena ze střípků. Pokud některé střípky chybí, je obraz neúplný. Nebo chcete --li zkreslený...Dovolte nakonec ještě jednu glosu: absolutně nechápu Vaše postoje přecházející v nezakryté výzvy k dalšímu zbrojení. Rusko objektivně (ani USA) nelze vojensky porazit. Rusko mohou porazit jen Rusové. Takové "Pussy Riot" (ani se mi to nechce překládat) jsou tím ideálním lidskoprávním prostředkem k té správné demokracii. Škoda, že Hašek neměl možnost psát svůj nejslavnější román v této době. Mohl Švejkovi vložit do úst repliku "Na Rusko!". Jen nevím, zda by ten román dopsal...

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 2.5. 2014