2. 5. 2014
Úřadující prezident Olexandr Turčinov kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi obnovil povinnou vojenskou službu.
Rozhodnutí bylo ve čtvrtek večer oznámeno dekretem poté, co proruští ozbrojenci obsadili kancelář prokurátora ve východoukrajinském Doněcku.
Ukrajina obviňuje Rusko, že organizuje obsazování veřejných budov na východě země. Moskva to popírá. Na ukrajinské hranici stojí 40 000 ruských vojáků.
Okamžitě po oznámení Turčinovova rozhodnutí vznikla otázka, jak mnoho lidí bude povoláno do služby a jak rychle mohou být nasazeni. A jak to přispěje ke schopnosti Ukrajiny bojovat, když zatím stále prohrává?
Rusko možná neprovede invazi. Pokud je Putinovým cílem rozdělit Ukrajinu a ponechat zbytek země bezbranný vůči ruské vojenské síle, jak jsou mnozí přesvědčeni, dosahuje toho nyní bez nasazení oficiálních vojenských sil.
Analytici tvrdí, že ukrajinská armáda o 130 000 příslušnících personálu by mohla být díky rezervistům zvětšena až na milionové těleso. Avšak armáda je špatně technicky vybavena a chybějí jí peníze.
Kyjev zrušil povinnou vojenskou službu koncem loňského roku zákonem, který předložil tehdejší prezident Janukovyč.
Zdroj v angličtině: ZDE
Vytisknout9.5. 2014 / Štěpán Kotrba, Veronika Kotrbová, Michal Egert, Ilona Konířová, Monika Schottková, Veronika Šlegrová
Ukrajinská krize se z boje o svržení prezidenta vyvinula v boj o moc mezi Západem a Ruskem. Již se nejedná o národní konflikt, ale o poměřování sil s tím, že Rusko volí asertivní cestu bránění přiblížení hranic EU a NATO hranicím země a Evropská Unie...