Důchodci nejsou jednotnou kategorií

20. 9. 2013

"Důchodci" nejsou jednotnou kategorií, nežijí soustředěně na konkrétním místě, liší se v mnoha ohledech, mnoho z nich má různá omezení. Z toho vyplývá, že nevolí jednotně a je pro ně těžké kolektivně jednat, zformovat silnou lobby v dnešním smyslu, píše Kateřina Vojtíšková.

Nechci se smiřovat s názorem, že žijeme v jakémsi darwinovském světě, kde vládne či přežije silnější. Proti tomu je třeba se ohrazovat.

Pokud přesto uznám, že tomu tak v realitě je (jako Vy), jsem toho názoru, že "boj" by měli vést především ti silní, a to i (či především) za práva těch slabších, kteří ze své pozice nemohou být "konkurenceschopní v boji o život".

Nevím z čeho soudíte, že " Nikdo nic nikoho pro druhé neudělá, zejména v dnešní České republice." Moje zkušenost taková není.

Ty slabší (zde např. penzisty s nízkým důchodem mimo Prahu) nelze obviňovat, že nejsou schopni účinně hájit svá práva. Jednalo by se o obviňování obětí.

Říkáte, ať "nenaříkají", ale v jejich slabosti přece nakonec také tkví jejich síla. Ta se opírá o schopnost soucitu ostatních lidí, snad každého člověka. Soucítění a láska nás mohou vyvést ze současné krize, ne víc boje a řevnivosti, o čemž vypovídá moudře Dalajlama.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 20.9. 2013