Důchodci už bojovat nemohou

20. 9. 2013

Pane Čulíku, na těchto čtyřech řádcích jste to tentokrát zjednodušil a přitom přehnal. Najednou jste tady vyrukoval s heslem naší pravicově liberální mládeže, že si důchodci musí svá práva vybojovat. Jenže mnozí už nemají tu sílu a energii k takovému boji. Ve spletitých zákonech se mnohdy nevyzná ani mladší člověk, natož osmdesátiletá stařenka, která celý život v JZD okopávala řepu. Tato společnost se musí opět vydat cestou vzájemné soudržnosti a solidarity, dravý kapitalismus devatenáctého století musíme překonat alespoň tím kapitalismem, jaký se vytvořil v západní Evropě po druhé světové válce. A je to ovšem i o zodpovědnosti politiků před svými voliči. Ano, důchodci tvoří významný voličský potenciál, zároveň ale také snadno manipulovatelný -- vzpomeňme na Šmejdy. A některé strany a hnutí toho dokážou mistrně (viz pan Babiš) zneužít. Sám ovšem téhle společnosti poradit neumím a jsem skeptický, pokud se týká antagonismů mezi mladou a starou generací. Nějak jsme si ty své potomky neuměli vychovat k "povinné úctě ke stáří", píše František Mlejnek.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 20.9. 2013