PODOBNOST S ČR ČISTĚ NÁHODNÁ?

Katastrofa: 15 let od magnátské privatizace v Bosně a Hercegovině

19. 9. 2013

Se zájmem jsem si přečetl článek pana Vavrušky "I. Rešerše "úspěchů" české privatizace a kapitalismu.

Protože dlouhodobě sleduji historii i současnost Balkánu, neunikla mi před měsícem se objevivší reportáž a v ní popsaná dosti extrémní paralela rozvoje kapitalismu v Bosně a Hercegovině a v České republice. Mě osobně z toho mrazí, jako by to bylo podle jednoho návodu k použití našich zemí. Jestli jsem paranoidní, to posuďte sám, píše Jan Čihák.

Reportáž vyšla na balkánské mutaci Deutsche Welle. Zasílám zkrácenou verzi překladu.

Epilogem privatizace je více než půl milionu nezaměstnaných (pozn. překl. v zemi s cca 3,5 miliony obyvatel), kolem 100 tisíc pracovníků bez doložených odpracovaných let, továrny přeměněné v hřbitovy a bohatnutí magnátů, kteří zničili vše, co bylo budováno po celá desetiletí.

Závody spotřební elektroniky Rudi Čajavec, motorárna FAMOS, stavební koncern Vranica, sarajevská čokoládovna Sarabon... seznam je dlouhý. Tyto podniky již dávno neexistují, přestože byly v dobách Jugoslávie giganty ve svém oboru. Zmizely bezprostředně po privatizaci, procesu, který zničil v BaH množství pracovních míst.

Proces začal roku 1998 jako model prodeje akcií, což bylo pro systém zkázonosné. Většina firem, které byly privatizovány za velmi nízké ceny, zanikla poté, co si tzv. investoři nabrali úvěry, rozprodali majetek a dělníky vyhodili na ulici. Ani o 15 let později se očekávané efekty privatizace nedostavily.

Fikret Alić z Agentury pro privatizaci muslimsko-chorvatské části Bosny říká, že noví vlastníci viděli jen majetek, ale nikoli povinnosti a závazky: "Neviděli zaměstnance a to je hlavní problém. Kvůli tomu, že jsme je nemohli kontrolovat, a kvůli tomu, že většina měla plné oči majetku bez povinností, se hospodářství ocitlo ve stavu, v jakém je."

V bosensko-srbské části země řídilo proces privatizace Ředitelství pro privatizaci, zatímco v muslimsko-chorvatské části toto spadalo do kompetence dokonce 11 agentur, 10 kantonálních a jedné hlavní. Výsledkem je 80 procent zničených podniků, půl milionu pracovníků na ulici, kolem sta tisíce lidí bez doložených odpracovaných let. Nedošlo ani na investice, ani na vznik pracovních míst a nových hodnot, které tehdejší mocní slibovali. Na druhou stranu se určití jedinci extrémně obohatili a dnes tyto peníze dávno převedli do legálního sektoru.

"Majetek, který nakradla politická garnitura s kriminálníky a podvodníky, je opravdu obrovský," říká ekonomka Svetlana Cenić.

Odhaduje se, že hodnota tohoto majetku přesáhla 7,5 miliard

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 19.9. 2013