Mesiáši, lumíci a paviáni aneb Cirkus bude

18. 9. 2013 / Lubomír Brožek

Scéna je nasvícena, média nažhavena, klauni se připravují ke svému parádnímu číslu. Budou padat na nos, dělat přemety, pitvořit se, budou stát na hlavě a při tom hrát na housle Kde domov můj. Blázni už hoří nedočkavostí, až si jednoho z nich zvolí za mesiáše. Možná toho s největším nosem, který však ne vždy největšího ducha značí, ale dokáže chudé duchem přesvědčit, že je spasitel, který ctí spravedlnost, soucítí s potřebnými, řídí se Desaterem a je mu jasné, že krást se nemá, neb to je ošklivé, škodí to společnosti a protiví se Bohu. Prostě ideální spasitel lidstva, kterému k naplnění bohulibého poslání chybí jediné -- někde začít. Například jako spasitel České republiky. Už vidím blázny, jak se radují, že se uvolil vzít ten kříž na svá bedra, jak dychtí a třesou se nedočkavostí, aby mu mohli odevzdat svůj hlas a zvolat: Ó, díky, díky Godote, žes konečně přišel!

Inu, v blázinci je možné všechno. Dojmout se nad ztraceným psem a nevšímavě minout opuštěného člověka, shlédnout desítky televizních reklam, prokládaných vařením celebrit a mudrováním účastníků reality show, přečíst si, že sexy Medková vystavila své silikony, zatímco Hanychová žehlila kalhoty na těle napařovací žehličkou a opařila si frndu..., a hlavně netrápit mozkové závity nějakým Dostojevským, neřku-li Kafkou, nakupovat další a další neuvěřitelné krámy a ucpávat jimi díru v arše starého i Noeho, ať socky vidí, že na to máme a nemusíme trapně počítat, zda dítěti zaplatíme kroužek kreslení anebo zpěvu.

Ano, v blázinci je možné cokoliv...: I potřást si rukou s Godotem. Protože cirkus nejenom bude, cirkus už je. A pouťové boudy, které lákají kolemjdoucí starou esencí nových předvolebních slibů pro ty, kteří uvěří, že štěstí je zboží jako každé jiné: "Kupte si štěstí za korunu!"

Kdo chce vejít, musí ale nechat rozum venku. Jako zlobivé dítě. Ať si tam přemítá, co znamenají například hesla o růstu ekonomiky, nových pracovních místech a kvalitním vzdělání z úst těch, kteří byli u moci a neudělali pro to nic.

Zvláštní je, kolik ptáčků se na lep chytne. I když...ptáčci jsou přelétaví. Lepší jsou lumíci, o nichž se říká, že když je jich mnoho, páchají hromadnou sebevraždu tím, že se vrhnou do vody a plavou od břehu tak dlouho, dokud se neutopí. Není to sice tak úplně pravda, ale jejich davové instinkty občas mohou skutečně připomínat nepochopitelná hnutí mysli většinového voliče.

Lumíci však v zásadě nejsou agresívní. Jsou spíše trpní a pudově manipulovatelní. Rozhodně nejsou jako paviáni, jejichž agresivita je příslovečná a byla mnohokrát zdokumentována. Etoložka Lawic-Goodallová svého času zaznamenala například masakr skupiny paviánů pláštíkových, kteří se odtrhli od své tlupy a obsadili část teritoria. Ze sedmi samců a tří samic s mláďaty pouze dva samečci uhynuli přirozenou smrtí.

Ale proč vlastně zmiňuji právě paviány? A zrovna teď, v čase předvolebním. Inu, není to jenom záležitost internetových diskuzí. Ty jsou pouze součástí či obrazem reality. Ukazují však, jak v rozštěpené společnosti roste agresivita a neschopnost konsensu, což (podle některých etologů) může být i součástí genetického dědictví. Když totiž probíhal proces hominizace, žil pračlověk v otevřené a suché krajině s relativně malými potravinovými rezervami. Tedy v prostředí ekologicky podobném chudé stromové stepi obývané agresivním paviánem pláštíkovým. Řada vědců vidí jako pravděpodobné, že během hominizačního procesu nedošlo k redukci dávné lidoopí agrese. Nechci samozřejmě tvrdit, že člověk nemůže vzdorovat imperativům svých genetických programů. Má k tomu tak mocné nástroje jakými jsou rozum a mravní zákon v srdci. Neměl by je nechat jenom tak převálcovat instinkty, jimž podlehnout (jak vidno - zvláště nyní, v čase předvolebním) je tak snadné. Mnohem snadnější než zůstat lidským ve světě, kde za tmy, kdy civilizace utichá, je slyšet válečný křik paviánů.

Ale my přece..."nejsme jako oni", že. Cítíme, že by bylo třeba udělat pořádek v tom světě. Jenomže (řečeno s Konfuciem): "Abychom udělali pořádek ve světě, musíme nejdříve udělat pořádek v národě; abychom udělali pořádek v národě, musíme nejdříve udělat pořádek v rodině; abychom udělali pořádek v rodině, musíme nejdříve udělat pořádek ve svém osobním životě; abychom udělali pořádek ve svém osobním životě, musíme udělat pořádek ve svém srdci." Toť vše. Dobrou noc. A dobrý den.

Vytisknout