Zavření Dolu Paskov -- jeden z posledních kroků k likvidaci ostravského průmyslu

18. 9. 2013 / Aleš Uhlíř

Celkem 25 let až do konce roku 1999 jsem pracoval ve dvou hutních podnicích, posledních 8 let jako právník na inženýringu v týmu, který sháněl zakázky, uzavíral smlouvy na dodávky investičních celků a zabýval se v této souvislosti spoustou věcí. Vzpomínám si, jak byl ředitel inženýringu šokován neznalostí, kterou projevil ministr obchodu a průmyslu Karel Kühnl (ministr za ODA ve vládách Václava Klause a Josefa Tošovského). Setkali se na zahraniční cestě, ministr Kühnl měl napomáhat českým vývozcům a přitom, jak se ukázalo, neměl vůbec sebemenší ponětí o ostravských hutních podnicích. Doslova jakoby spadl z nebe.

Výbušná situace na Ostravsku související se zánikem spousty podniků nebo jejich drastickou redukcí se tímto směrem vyvíjela dlouhá léta, prakticky od roku 1990. Nejdříve se mluvilo o jakési konvergenci, o přechodu na výrobu s "vyšší přidanou hodnotou", nakonec ale spousta hodnot zmizela v divoké privatizaci. Jak se říká v jednom rčení -- lehce nabyl, lehce pozbyl. Proč by někdo, kdo něco levně od státu koupil hluboko pod cenou s tím nakonec, když to přestane "sypat" nesekl a nešel od toho pryč, když už vše co se dalo využitkoval?

Také se říká "hloupý kdo dává a hloupější kdo nebere". Názorným příkladem jsou známé byty RPG. Byl to Bohuslav Sobotka, který to v podstatě daroval, jinak se ta směšná cena ani nazvat nedá. A "zajištění" splnění podmínek kontraktu miliardové hodnoty pro případ jeho porušení několikamiliónovou smluvní pokutou, které Sobotka odkýval, to je něco, za co by ho z každé právní kanceláře vypoklonkovali. Jen toto by mělo stačit, aby ho voliči ztrestali vykroužkováním. Jako ministr financí byl stejným odborníkem jako Kalousek, možná proto si oba tak dobře rozumí, jak se o nich říká. Připravit při privatizaci státního podílu v OKD občany o desítky miliard, zůstávat po tomhle výkonu v politice a jít do voleb, to je drzost. Bohužel čeští voliči mají krátkou paměť, spousta se jich rozhoduje nahodile a proto se v Česku nic nemůže změnit.

Nápady, že by měl nyní důl převzít stát, jsou jen takovou poslední křečí. Stejným nesmyslem, jako nápad frýdeckomísteckého primátora, že by Důl Paskov koupilo město za 1 korunu, který byl vysloven a vzápětí i zavrhnut.

"Ostravsko se vylidňuje, chytří odcházejí", říkalo se často s úsměvem. Lidé se přece musí naučit být flexibilní a vandrovat za prací. Už tím se dávalo najevo, jak se politická reprezentace státu k Ostravsku staví. Předpokládalo se, že tu nakonec zůstanou jen ti "hloupější"?

Krátce po listopadu 1989 jsem seděl v ostravské restauraci Džbán se známým, který si do staré vlasti odskočil z USA. "To vše kolem je trnem v oku konkurenci, nejdříve se to tady rozkrade, potom zavře a nakonec tu budou lišky dávat dobrou noc", tak nějak to viděl. Ukazuje se, že se v tom zřejmě nemýlil.

Vytisknout