Milý pane Smetano

11. 11. 2012 / Vladimír Rott


Roman Smetana
nar. 6. 1. 1982
Vězeňská služba ČR Věznice Rapotice
Lesní Jakubov 44
675 71 Náměšť nad Oslavou

Milý pane Smetano,

tak o Vás pořád čtu -- z jedné mé další země a zejména díky Listům Českým, Moravským a Moravskoslezským -- též zvané Britské (jméno ještě z dob jejich počátků, útulku u Psa pana Neffa, a tady bych se zase jednou přimlouval za jejich přejmenování:).

Také jsem něco, spolu s mnoha dalšími -- tentokrát pro Vaši podporu -- před časem podepsal, jakkoliv v dobrém vědomí že těm těmi podpisy osloveným je to více než zcela fuk. Pro útěchu -- je určitým pokrokem, že do nás neposlušných, protestujících dneska už nikdo nenechá střílet. Tak jak bylo -- ještě před necelým stoletím, někde ještě před půlstoletím, ať už u nás, nebo jinde -- dobrým zvykem mocných a jim přisluhujících.

Dozvěděl jsem se jak i na Vás mocipáni vytáhli malopanskou zvůli, které říkají "soud", jenom proto že jste se někomu z nich znelíbil, a/nebo někomu z jejich příbuzných, kamarádů. I za což, ale nejenom za to, bychom je měli žalovat. Neboť to co a jak činí ostře odporuje nejen všemu mezinárodnímu co našim jménem podepsali, ale zejména i naší ústavě a listině lidských práv.

Zase jeden z mnoha případů malopanské zvůle. Píšu malopanské, neboť větší páni -- které také dobře jménem známe -- jsou jinde než v zastupitelstvích, jak také dobře víme.

Také jsem zhlédnul video, v němž se jeden z těch které volíme aby pro blaho nás všech zodpovědně pracovali -- což ale tací naši-nenaši zástupci-nezástupci podle všeho, všeho tak do očí bijícího, vůbec nečiní, ba naopak -- zcela v pohodě zbavil jakéhokoliv posledního náznaku slušnosti, ke které mu Vaše korektní otázky příležitost dávaly.

Všichni víme co je tohle všechno -- i to Vaše svévolné pronásledování, mimo řady jiných, včetně těch mnohem horších -- za do nebe volající nespravedlnost. Neboli aroganci moci, i v našich končinách spojenou s malopanskými privilegii. Neřestnými privilegií, která konečně začínáme nazývat korupcí -- a tohle je počátek pokroku, neboť nazývat věci pravým jménem umožňuje zaostřit poznání a poznání je matkou činů. Neboť pak přesněji, či dokonce velmi přesně víme co, jak a kde máme činit.

A tak se, zcela klasicky s mnoha dalšími, ptám: Co dělat?

Navrhuji -- jak činí, nebo jak začíná, i řada dalších -- dávat se dohromady a hledat co a kde činit. Nejsme v tom sami, takže dále navrhuji, spojit se i s těmi co jsou na tom dost podobně jako my. I v našem kousku světa, Evropy.

Dále navrhuji, zažalovat ty naše původce bezpráví a zvůle a jim přisluhující. A sice všude tam kde to nejen jde, ale také má dopad. Jakýkoliv, třeba a pro začátek už jen pro ostudu všech těch co nás zastupují. Jak doma tak na mezinárodní scéně.

Dále navrhuji, zamyslet se nad tím koho volit, abychom volili ty co pro blaho nás všech opravdu chtějí pracovat a/nebo tak už dokonce činí. A zamyslet se nad tím jak je volit, abychom je také zvolili. Zamyslet se nad tím, jak překonat umně vytvořená úskalí volebních systémů pocházejících z dob konců monarchií a počátků demokracií. Ta všechna úskalí, která jsou snadně používána, zneužívána k tomu, aby dobří, poctiví a kvalifikovaní lidé "neměli šanci" (viz např. kritické rozbory politologů 70. a 80. let, shrnuté Jaroslavem Langerem, ke stažení ZDE)

Tak se ostatně -- ve větší či menší míře -- děje nejen u nás, ale i ve většině dnešní Evropy a naší části světa. I v tom nejsme sami, takže bychom se mohli spojit s těmi, co jsou na tom podobně jako my. A s těmi co už něco v tom dělají -- viz např. co naši sousedé už změnili a dále mění, na mehr/demokratie.de (pro němčináře).

Srdečně zdraví,

Vladimír Rott

Kopie mailem: Britské listy, Milan Daniel, Vít Klusák

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 9.11. 2012