Dvě právní otázky, týkající se církevních restitucí

9. 11. 2012 / Jan Čulík

1. Jak známo, zákon o církevních restitucích v létě zamítl Senát. Zákon byl vrácen Poslanecké sněmovně. Ta má právo ho případnou většinou přehlasovat, ale podle tohoto parlamentního zdroje to musí udělat "na nejbližší schůzi". Středeční přehlasování rozhodnutí Senátu v Poslanecké sněmovně zjevně nebylo "na nejbližší schůzi" Sněmovny poté, co restituce odmítl Senát. To přece znamená, že hlasování bylo neústavní a neplatné. nebo ne?

2. Druhou poznámku má Uwe Ladwig. Jde o tzv. "odškodnění církví"? Ale ono o právně legální odškodnění asi nepůjde, že? Dejme slovo Uwemu Ladwigovi:

Kdyby měla katolická církev vůbec nějakou právní možnost žádat u soudu o vrácení znárodněného majetku, určitě by se o něj soudila. Tu možnost ale zjevně neměla, protože znárodnění bylo právním aktem. Když si teď někdo myslí, že církev musí být odškodněna, není to pravda. Zákon o církevních restitucích je dobrovolným DAREM majetku od státu církvím, protože znárodnění bylo právním, i když neoprávněným aktem. Všechno, co církve nyní dostanou, tedy dostávají od státu DAREM.

Církevní restituce v ČR
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 9.11. 2012