Žijeme v zemi, kde jsou opět političtí vězni, obratně skrýváni za nějaký jiný čin, v zemi, kde spoluvládne strana, kterou nikdo nikdy nevolil, v zemi, kde se odpírá poslanci, který není odsouzený, právo na vykonávání mandátu, v zemi, kde si povolá vláda člověka odsouzeného za korupci, aby pomohl vládě prosadit další rozkrádání majetku občanů této země k jejímu vlastnímu prospěchu, v zemi, kde zákony schvalují odsouzení poslanci, v zemi a v době, kdy řada občanů nemá prostředky na zachování důstojného života, vláda "daruje" církvím miliardové majetky, v zemi, kde zákon o prokazování původu majetku by byl smrtelným hříchem, v zemi, kde vláda vyvádí z průběžného penzijního pojištění finanční prostředky pro " bohaté" a banky, v zemi, kde dnešní vládnoucí strany bezostyšně okrádají důchodce snižováním penzí, aby si samy mohly zvyšovat již tak své vysoké platy, v zemi, kde neustálým zvyšováním cen, různých poplatků a prosazováním nesmyslných zákonů nutí vydávat zejména ty nejchudší stále více z prostředků již tak sotva stačících na přežití, v zemi, kde z toho důvodu je nuceno stále více občanů se zadlužovat, v zemi, kde následně fungují exekutoři, pro které se vytváří zákony, které se neslučují s lidskostí, a dohánějí řadu nevinných k tragickým řešením, v zemi, kde vládě nezáleží na názoru většiny občanů, a která je ráda společně se zástupcem církve nazývá lůzou, v zemi, kde vládnoucí strany považují referendum za ohrožení jejich neomylnosti a bohatství, v zemi, kde považuje vláda názory odborníků jak doma tak v zahraničí za bludy, v zemi, kde názor ombudsmana je výkřikem do tmy, v zemi, kde soudy stíhají jen ty, kteří jsou nepohodlnými "potížisty", v zemi, kde se chrání a pomáhá těm, kteří mají co "nabídnout", píše Miroslav Daněk.