Volby ve Spojených státech vyhrál vojensko-průmyslový komplex v elegantním vydání

9. 11. 2012 / Daniel Veselý

Volby ve Spojených státech samozřejmě nevyhrál "lepší" nebo snad "rozumný" kandidát, ale Wall Street, potažmo vojensko-průmyslový komplex, "nicméně" v elegantním ohozu. Obama má již nyní volnou ruku v tom, aby ignoroval další sliby dané americkému plebsu, které za uplynulé čtyři roky ještě nestihl hodit přes palubu (pamatuje ještě někdo na jeho slib o zavření věznice na Guantánamu?). Demokraté a republikáni společnými silami z prezidentských debat systematicky vytlačovali kandidáty třetích stran, jak poměrně detailně popisuje Democracy Now!, a udržují tak v chodu v jádru nedemokratický systém dvou stran. Toto tvrzení podtrhává třeba skutečnost, že když se na jednu z debat chtěly dostat kandidátky Strany zelených na úřad prezidenta a viceprezidenta Jill Steinová a Cheri Honkalová, byly obě ženy zatčeny a na osm hodin připoutány k židlím.

Nadšení, jež se rozhostilo ve světě a na sociálních sítích po znovuzvolení Baracka Obamy do prezidentského úřadu, mělo dle mého soudu vystřídat zklamání, že psi štěkají, zatímco barvoslepá karavana táhne dále. Vysloveně zavádějící a klamavé texty politologa Peheho nebo kandidáta na českého prezidenta Jiřího Dientsbiera podtrhují očividné nepochopení kroků amerického prezidenta, jež učinil během prvního volebního období, i oběma pány nastíněných Obamových "vizí" na další čtyři roky v úřadě, které s ním sdílí.

Svět nadále zůstává v zajetí Obamových intervencí a válek

Máme před sebou další čtyři roky zabíjení na dálku řízenými bezpilotními roboty, jež podle studie Stanfordovy a Newyorské univerzity způsobují v Pákistánu "smrt, zranění a trauma civilistů". Bezpilotní nálety budou zřejmě pokračovat na dalších frontách války proti "terorismu", které Obama během svého prvního mandátu podstatně rozšířil -- navzdory Nobelově ceně za mír, jíž se pyšní -- a to v Somálsku a Jemenu. Můžeme očekávat další neústavní nasazení americké armády v klíčových a strategických oblastech, k čemuž došlo v Libyi, a což vedlo k destabilizaci této země a širšího regionu, a Ugandě, kde byly čirou náhodou několik měsíců předtím objeveny zásoby ropy.

Co se konfliktů na Blízkém a Středním východě týče, Spojené státy se podle vyjádření kongresmana Denise Kuciniche za Demokratickou stranu "nesmírně přiblížily k válce v Sýrii" kvůli nasazení amerických vojáků do Jordánska jen "několik desítek kilometrů" od hranic se Sýrií, a to opět bez informování Kongresu. V otázce izraelsko-palestinského sporu lze od Obamovy administrativy čekat "více toho samého", tedy přetrvávajícího ignorování mezinárodního práva Spojenými státy a Izraelem, pokračování výstavby ilegálních židovských osad a zabírání palestinské půdy a izolace Gazy. Na důkaz toho, že Washington je ve vleku Tel-Avivu co se konfliktu na Blízkém východě týče, ať už je u vesla demokrat nebo republikán, izraelský premiér Benjamin Netanjahu na Írán klidně "zaútočí sám, bude-li to nutné". Mohu jen doplnit, že by tak ale učinil s americkými zbraněmi a bombami, jež Izraeli Obamova administrativa ilegálně a v neztenčené míře dodávala, přestože Izrael je suverénně největší vojenskou silou v regionu.

Redukce mocenského vlivu Číny

Zatímco se americká armáda pomalu stahuje z Afghánistánu a poté, co proti své vůli a na nátlak iráckých úřadů musela, až na několik tisíc soukromých kontraktorů a zaměstnanců Pentagonu, opustit Irák, pozornost Bílého domu se upíná dále na východ -- k Číně, kterou Washington vnímá jako hrozbu pro svou světovou dominanci, a to nejen ve východní Asii. Vliv v Číny v jejím bezprostředním zahraničí chce Obamova administrativa omezovat i za cenu spolupráce s diktátorskými režimy -- například s Barmou -- a to jak ekonomicky, tak vojensky. Obamova vláda tedy posunula těžiště pozornosti dále na východ -- do asijsko-pacifického regionu, který se stává důležitým a vitálním ekonomickým centrem; tedy i s obrovskými investičními možnostmi. Lze ovšem očekávat, že pokračující redukce čínského vlivu v této oblasti v režii Bílého domu bude v Pekingu nadále zvyšovat nechutenství a souběžně přinese větší důraz na zbrojení. Čína už nějaký čas posiluje námořní přítomnost ve sporných vodách.

Eroze občanských svobod pod Obamou

Naprosto skandální je existence Obamova seznamu smrti, o němž referovaly i New York Times, na kterém figuruje i dívka, jež "vypadala, že jí je ještě míň než 17 let." Dále pak platnost zákona National Defense Authorization Act (NDAA). Ten Obama koncem minulého roku podepsal. Zákon dovoluje americké armádě zadržovat americké občany bez řádného soudního přelíčení ve vojenských zařízeních na neurčitou dobu. Dá se očekávat, že bude pokračovat perzekuce amerických whistleblowerů včetně Bradleyho Manninga (a tedy útok na svobodu projevu ve Státech), jenž čelí možnému doživotnímu trestu odnětí svobody.

Přestože se Obamova vláda horečně snaží erodovat občanská práva, řada levicových pozorovatelů toto jako by neviděla nebo nechtěla vidět. Je ovšem na výsost a vysoce pravděpodobné, že kdyby tytéž excesy prováděl hypotetický prezident Mitt Romney, sklidil by na levici bouři nevole. Mám za to, že by to byla asi jediná výhoda týkající se Romneyho hypotetické vlády -- obřezávání občanských svobod na domácí půdě pod taktovkou republikánské vlády by mezi liberály způsobil obrovský rozruch a tlak zdola by mohl zmobilizovat masové hnutí odporu.

Ekonomická situace, Obamacare a škrty v systému sociálního zabezpečení

Na rozdíl od některých levicových komentátorů se známý ekonom Dean Baker nedomnívá, že by Obamova vláda dokázala efektivně restartovat ekonomiku pochroumanou škrcením předchozí administrativy a ekonomickou krizí. V červnu tohoto roku Dean v textu otištěném v Guardianu napsal, že ekonomika Spojených států funguje téměř o 6 procent pod svým potenciálem s tím, že dochází k "neuvěřitelnému plýtvání zdroji, devastaci nezaměstnaných a jejich rodin". V jiném textu Dean tvrdí, že americký prezident mohl chátrající ekonomiku zachránit většími stimuly. Obama se Deanovými slovy místo toho soustředil na rozpočtový deficit, což byla "chyba neuvěřitelných rozměrů". Ekonomka Heidi Mooreová na stránkách Guardianu v reakci na výsledek amerických voleb cituje odhady Rozpočtového výboru amerického Kongresu, že plánované zvýšení daní a škrty ve výdajích zredukují do roku 2013 HDP Spojených států o 4 procenta. Národní asociace výrobců přichází s ještě chmurnější předpovědí, jak Mooreová píše: ztráta šesti milionů pracovních míst a míra nezaměstnanosti na 11 procentech do jednoho roku.

Bylo by ovšem nefér tvrdit, že za těmito chmurnými daty stojí výhradně americká vláda; jde zjednodušeně o složitou motanici škrtů ve výdajích a daňových úlev splácanou republikány, demokraty a zástupci velkého byznysu, do níž bych se nerad pouštěl nemaje příslušného vzdělání a více detailních informací.

Politolog Jiří Pehe a další komentátoři uvítali Obamovu reformu zdravotnictví, aniž by ji podrobili alespoň letmé analýze. Systém zdravotnictví ve Spojených státech je dlouhodobě považován za vysoce neefektivní a ztrátový, především ve srovnání s Evropskou unií, Kanadou nebo Austrálií. Výzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Američanů by si spíše přála mít univerzální zdravotní péči, která je v západních zemích standardem. Tu ale zleva tolik opěvovaná Obamova reforma zdaleka nepřináší.

Takzvaná Obamacare, tedy Patient Protection and Affordable Care Act (PPACA) - zákon, který byl americkým prezidentem podepsán v březnu roku 2010, není podle některých kritiků na levici dostačující: 23 milionů Američanů zůstane nadále bez zdravotního pojištění. Miliony lidí budou přinuceny si zakoupit pojištění, jinak budou tito lidé penalizováni. Zástupci pojišťoven získají 450 miliard dolarů z veřejných peněz. Náklady na pojištění budou exponenciálně růst. Zakoupené pojištění nebude pokrývat veškerou nutnou zdravotní péči a tak dále. Právní zástupce, aktivista a bývalý kandidát na úřad amerického prezidenta Ralph Nader v souvislostí s Obamovu reformou zdravotnictví prohlásil, že "tato reforma neposkytuje universální, ucelenou a dostupnou zdravotní péči americkým občanům". Je celkem jasné, že Obama vděčí zástupcům farmaceutického průmyslu za to, že ho podpořili v prezidentských volbách před čtyřmi lety; musel se jim revanžovat a poslat jim "malou domů," jak tito kritikové tvrdí.

Damoklův meč visí nad Obamovou reformou systému sociálního zabezpečení, jak v relaci The Real News Network říká ekonom Bill Black. Black je toho názoru, že prezident Obama sám přišel s návrhem škrtů v systému sociálního zabezpečení s tím, že bude postupovat podle evropského modelu, jehož aplikace v Evropě ale vyústila ve ztrátu milionů pracovních míst a přispěla k vysoké míře nezaměstnanosti hlavně v Řecku a Španělsku. V těchto zemích se podle Blackova mínění míra nezaměstnanosti nachází na úrovni Velké hospodářské deprese. Kdyby ale prezidentské volby vyhrál Mitt Romney, byly by škrty v sociálním systému -- a to se týká zdravotnictví a jiných odvětví -- hlubší.

Sečteno a podtrženo: přestože je dobře, že prezidentské volby v USA nevyhrál republikán Mitt Romney, není se z čeho radovat. Staronový prezident bude bohužel pokračovat ve vyšlapaných stopách; více válek vedených především bezpilotními drony, více intervencí a vměšování se do záležitostí suverénních států a následné prohlubování konfliktů v rámci regionů, ba kontinentů. Vyřešení hospodářských obtíží ve Spojených státech je spíše v nedohlednu. USA mají ale obrovský lidský potenciál, jak jsme mohli vidět v hnutí Occupy Wall Street, a je třeba začít se skutečnou změnou statu quo mimo rámec zkorumpovaného a dysfunkčního systému dvou politických stran zezdola.

Vytisknout