POZNÁMKA NA OKRAJ:

Jak se dostat do českého nebe, neboli Damoklův meč v rukou prezidenta

10. 11. 2012 / Uwe Ladwig

Když jsem včera v noci přišel domů, myslel jsem na svůj poslední článek v BL o vaší vládě a "finančních náhradách" pro církve, existující v ČR. Z pro mě nepochopitelného důvodu se mi s tím spojil i náš bývalý kancléř Helmut Kohl, který se stal opravdu historickou osobností kvůli tomu, jak se choval v kancléřském úřadě a v důsledku svého rozhodování při spojování tehdy dvou existujících německých států po pádu berlínské zdi. Ta krátkodobá hádanka se mi hned vyřešila, když jsem si vzpomněl na malou knížku s názvem České nebe, protože šlo o význam jednání vedoucích politiků.

Vy tu knížku ovšem znáte, a proto víte, že mě napadlo, že by se váš prezident Klaus mohl dostat nejen do historie jako významná osobnost, ale i do českého nebe, kdyby odmítl podepsat restituční zákon.

V opačném případě by ale nechal spadnout Damoklův meč na českou I moravskou zemi, protože i kdyby české soudy dál argumentovaly na základě Benešových dekretů, byla by záhada, proč by to měl dělat i evropský soud.

Rozhodnutí šestičlenné české nebeské komise začínající praotcem Čechem, sv. Václavem, Janem Husem, Komenským, Borovským a Babičkou o tom, kdo má vejít do českého pantheonu, by bylo podle mého názoru v Klausově případě jiné, kdyby restituční zákon nepodepsal, než kdyby ho podepsal. Těmto šesti členům komise totiž, ačkoliv sedí v nebi, jde o zájem českých zemí, nikoliv o zájem církví.

Klaus však možná ani nepomýšlí na to, jak se dostat jako osobnost do historie, a už asi vůbec nechce do českého nebe. On přece myslí jen na zájem České republiky a na nutnost udržet právní jistotu Benešových dekretů. Nevěřím, že podporuje rozhodnutí dát církvím desítky miliard. Co si ale o tom myslíte vy?

Církevní restituce v ČR
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 9.11. 2012