Zavedení tzv. s-Karty jako způsobu výplaty dávek znamená hrubý zásah do práva na ochranu osobnosti chráněného čl. 10 Listiny základních práv a svobod. Nejde jen o to, že z výše rodičovského příspěvku, částky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci dokáže i průměrný žák 4. třídy základní školy spočítat výdělek člověka a tyto údaje lze zneužít při stanovení podmínek pro nabídku jednotlivých bankovních služeb, ale i o to, že zavedením této karty nutí stát občana k uzavření smlouvy s Českou spořitelnou, jejíž součástí je výslovné vzdání se práva na ochranu bankovního tajemství, souhlas s evidencí každé bankovní operace, jakož i souhlas s tím aby o těchto operacích bylo informováno MPSV. To vše pod hrozbou, že bez souhlasu s těmito opatřeními se lidé k penězům nedostanou.

Česká spořitelna pracuje pouze s údaji, které jsou nezbytné pro otevření technického účtu a vyrobení sKarty, a to pochopitelně v souladu s obecně závaznými právními předpisy. ČS je při tomto zpracovávání povinna důsledně dodržovat veškeré povinnosti zpracovatele stanovené zákonem o ochraně osobních údajů. Je zcela běžné, že soukromoprávní subjekty plní za stát určité povinnosti a v rámci toho zpracovávají osobní údaje fyzických osob (např. exekutoři, notáři, stanice technické kontroly, soukromé subjekty oprávněné provozovat Czech Pointy atp.). Navíc je ČS bankou a veškerá uvedená data podléhají také bankovnímu tajemství upravenému zákonem č.21/1992 Sb., o bankách. ČS nedostává informace o životní situaci klientů, ty zůstávají na úřadech práce.