Volit či nevolit, a pokud ano, koho?

9. 10. 2012

Z mnoha příspěvků do diskuze na toto téma je zřejmé, že:

Nikdo z diskutujících není spokojen se současným stavem (nejen) politiky v ČR

Existují pouze 2 názory na nejvhodnější reakci občana:

1. Nevolit nebo vhodit do urny neplatný lístek -- tím demonstrovat nesouhlas se současným stavem.

2. Účastnit se voleb v co největším počtu a oslabit tak pozici dnešních parlamentních stran

Obávám se, že demonstrativní neúčast (i když argumenty K. Dolejšího chápu) je v dnešní situace spíš škodlivá, jak srozumitelně popsal L.Prokop v příspěvku "K zářným zítřkům neúčastí ve volbách" -- při současném volebním systému je našim politikům jedno, kolik procent voličů jde k volbám. Vždyť i jediný platný hlas dnes legalizuje volební výsledek. Jejich cílem je zjevně dokončit svou práci -- destrukci sociálního státu, píše Petr Meluzín.

Koho ale volit, když ne současné parlamentní strany? J. Čulík navrhuje např. v rámci aktivního občanského postoje založit vlastní stranu. Je to obtížný úkol, mimo jiné proto, že tato strana by nesměla být financována z korporátních peněz. Velice bych si přál, aby se např. Alternativa zdola stala politickou stranou - lidé v jejím čele jsou pro mne zatím důvěryhodní. To je ovšem běh na dlouhou trať a na to, jak bylo řečeno, není čas.

V témže příspěvku J. Čulík uvádí, že je tu velké množství malých stran, většinou dosti pochybných, a že se malé strany musí sjednotit. To ovšem považuji u většiny z nich za nemožné, s výjimkou DSSS, Suverenity a Strany svobodných občanů. Hnědá alternativa nás koneckonců čeká po privatizaci státu tak jako tak.

Jak tedy alespoň dočasně zastavit destrukci prováděnou parlamentními stranami a získat čas k vytvoření skutečné opozice? Je snad ještě jedna možnost, o které se nikdo zatím nezmínil.

Není nutné, aby se sjednotily malé strany, pokud se sjednotí co nejvíce voličů. Příkladem může být arabské jaro, kde se spojily skupiny islamistů se sympatizanty západní demokracie v boji proti Mubarakovu režimu. Jejich názory postoje byly zcela rozdílné, přesto dokázali formulovat společný cíl a spojit se k jeho dosažení.

Jaký je tedy společný krátkodobý cíl? Vidím pouze 2 podstatné:

  • omezení vlivu dnešních parlamentních stran
  • změna volebního systému. -- pravděpodobně jediná nenásilná cesta ke změně, od pouhé legality k legitimitě systému (K.Dolejší)

Je třeba dostat do parlamentu některou z malých stran v co největším zastoupení. Tím dojde přinejmenším ke změně poměrů ve sněmovně a zpomalení deforem. Pokud by volební úspěch byl výrazný, bude snad možné se pokusit o zásadní změnu volebního systému.

Kterou stranu však vybrat? Uvedený postup v sobě nese riziko rychlého přizpůsobení malé strany dnešním poměrům v parlamentu (rozuměj nalezení svého místa u koryta). Můžeme ovšem zvolit stranu, která se jeví být k tomu nejméně náchylnou. Ačkoliv mnoho z malých stran má v názvu svobodu, nezávislost a suverenitu (obvykle modře až hnědě zbarvené), jedinou z tohoto pohledu věrohodnou je Pirátská strana. Nikoliv, nejsem jejich členem ani sympatizantem, nechci se přes ně vyšplhat do politiky. Za jiných okolností bych je rozhodně nevolil -- jejich program je na politickou stranu příliš úzce zaměřený, s některými postoji nesouhlasím. To, co je od ostatních odlišuje, je jednoznačný důraz na individuální svobodu, ovšem ne v bezohledně pragmatickém pojetí tzv. občanských stran, a absence ideologických schemat. Proto jsem ochoten riskovat a podílet se na jejich katapultování do "vysoké" politiky.

Jak dosáhnout maximálního sjednocení voličů, ukázalo zmíněné arabské jaro -- internet je opravdu mocný nástroj. Co k tomu dodat? Nejsem naivní optimista, uvedený postup má mnoho rizik, ale nevolit nic nezmění a nesjednotit se taktéž. Nemáte chuť si to zkusit v krajských volbách? Zapomeňme na chvíli na rozdílnost názorů a zkusme společně něco ovlivnit. Pojďme do toho -- na rozdíl od neúčasti ve volbách tímhle opravdu nic nezkazíme.

Volit, či nevolit?
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 9.10. 2012