Určitě máme málo nejen vysokých škol!

10. 8. 2011 / Miloš Dokulil

Kdekdo již slyšel nebo četl o jaksi nezdařeném úplatku přímo na půdě Parlamentu ČR. Dokonce prý i policie o tom něco věděla předem. Takže na koho vlastně vůbec bylo políčeno? Zároveň takto byl předem odsouzený k nicotě nemalý podnikatelský záměr? Dokonce ve chvályhodné oblasti vzdělávání? Asi bychom neměli mudrovat nad tím, zda se strana Věci veřejné měla stát jen jakýmsi "bílým koněm" akce, do níž mělo být vloženo 250 milionů korun. Zda 15 milionů korun jako plánované "všimné" pro VV bylo ve čtvrtině miliardy započítáno, anebo nikoli, nechme raději taky "bokem".

Straší mi nějak v hlavě, že jsem se dočetl o tom, že máme v ČR 81 vysokých škol. Ta shora zmíněná by tedy byla teprve osmdesátou druhou? Ptal se vůbec někdy někdo, zda je možné získat pro tolik vysokých učilišť odpovídající počet kvalitních vyučujících? Samozřejmě že tu jsou různé orgány dohlížející na chod škol, počínaje Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a nikoli konče Akreditační komisí ČR.

Jen maličko pouvažujme: Několik univerzit a vysokých škol technických v našem státě má mnohaletou tradici, někdy v řádu staletí. Na státních školách jsou nastavené jisté omezující mantinely. Ne každý uchazeč je přijat. Ani to však vždycky nemusí být automaticky zárukou nejvyšší kvality na všech pracovištích sebeslovutnějších institucí. Vzpomeňme třeba na "plzeňská práva", která se dostala před časem do nemalé krize, z níž se zatím nevymotala. Ovšem, pokud se uchazeč o vysokoškolské studium nedostane na fakultu své volby, má přesto možnost -- podle povahy volby -- najít náhradní řešení, a to na instituci soukromé, s nemálo vyššími nároky finančními. Takže soukromá vysoká škola v Česku není automaticky náročnější úctyhodnými studijními nároky, ale v první řadě požadavky na peněžní krytí takového studia. (Tato alternativní cesta začíná již soukromými gymnázii. Pochopitelně s jistými zářnými výjimkami, kde výchozí "inzercí" školy je kvalita výuky a úspěšnost absolventů v další kariéře. Takto si získaly své proslulé místo na slunci anglosaské soukromé školy, mající především vynikající pověst jako výukové instituce, byť zároveň náročné finančně.)

Snad ještě známe ono dávné úsloví končící slovy o tom, že "více děr, více syslů". Teď ovšem nepůjde o možná havarijní počet syslů v naší přírodě na počátku 21. století. Ale máme-li již tak závratný počet vysokoškolských učilišť, o kolik víc lidí mezi námi může získat titul bakaláře či také magistra už tím, že tu v první řadě musí hrát svou roli to, že zakládání vysoké školy se u nás stalo "podnikáním", kde nabídka už před časem daleko převyšovala únosnou poptávku? A jako "za peníze v Praze dům", tak v Česku za peníze nejednou akademický titul. Když nějaká "okresní" vysoká škola především podniká, může inzerovat líp, než že přitahuje slušně majetnou klientelu, se závažným odkazem na "spokojenost" mediálně proslulých absolventů?

Kdo se vůbec diví, když tu máme tolik vysokoškolsky požehnaných učilišť, že kdekdo mezi námi je aspoň bakalář? A komu nestačí nabídka českých vysokých škol, nemusí ztrácet hlavu. Už se peče další VŠ v Liberci, kde přece již jsou mnohá nemálo úspěšná vysokoškolská pracoviště... Jinak také třeba ZDE.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 10.8. 2011