Kdo všechno asi také musí být "šíleně naštvaný"?

9. 8. 2011 / Miloš Dokulil

Už proto, že teprve včera večer (v neděli, 7. 8.) prosákla další -- nemálo citlivá -- informace, je účelné pokusit se o stručnou rekapitulaci smutného a kéž by konečně poučného příběhu.. Pod hlavičkou "Cestování" a nadpisem "Památné Petrově boudě v Krkonoších hrozí pád kvůli plísni a vandalům" byla zveřejněna -- už skutečně "pět minut po dvanácté" -- nemálo zneklidňující zpráva. Bylo to ke dni 18. února 2011. ZDE

Do časové posloupnosti dějů teď vsuneme, o čem se zatím do včerejšího večera veřejně nemluvilo a co pravděpodobně začne na majitele objektu vrhat nemalé a problematicky vysvětlitelné stíny. (Nemluvím teď o vrhaném "světle".) --- Takže památkáři -- byť s tím zřejmě měli vyrukovat nemálo dřív! -- nařídili (spolu s městem Vrchlabí) zřejmě v dubnu 2011 nutné opravy objektu. Majiteli visela teď nad hlavou hrozba pokuty až do výše dvou milionů korun. Pochopitelně, pokud by dále otálel s opravou. Jenže jinak se opravuje dosud provozuschopný objekt, a jinak to vypadá s náklady, když před stále se urychlujícím chátráním nedostatečně ochráněné stavby škody nemálo rostou. Takže se s natahujícím se časem stále problematičtěji jeví jako rozumná alternativa takový objekt vůbec "obnovovat"; byla-li vůbec zvažována taková možnost od samého začátku. Protože opravdu: kdo by nechával stavbu zpustnout, pokud ji chce renovovat do původní podoby, aniž by vynakládal na tu "obnovu" zbytečné -- a stále se zvyšující -- částky navíc?

Registrujme již jen 1. srpen jako den konečné zkázy "kulturní památky". Protože od ní by se měly odvíjet další závažné úvahy. Ta první: už týden před tímto datem (21. 7.) v objektu hořelo. Ale ještě bez "umíráčku" nad památkou. Asi se budou muset vyšetřující orgány ptát, co po takovém výmluvném a nemálo varujícím "signálu" činili jak památkáři, tak majitel objektu.

Hned 2. srpna se objevila zpráva, podle níž byl majitel vyhořelé Petrovy boudy "šíleně naštvaný". Bylo uvedeno také jeho jméno: Vladimír Kovář. V doprovodné informaci k textu, na který je odkázáno níže, bylo mj. uvedeno, že tento podnikatel v roce 2008 získal prestižní titul "Podnikatel roku ČR", a který hned nato na sebe pozitivně upozornil v roce 2009 tím, že předložil důkazy o korupci ve významném tendru Českého statistického úřadu. Pokud se týká požářiště po Petrově boudě a situace 2. srpna 2011, V. Kovář údajně sháněl před tragickým požárem peníze na záchranu Petrovy boudy.

Zde je nemalý problém už v tom, zda po celou dobu předcházející konečnému požáru jako vlastník si V. Kovář počínal jako hospodář, který si svůj majetek maximálně chrání a činí opatření proti zneužívání objektu neoprávněnými osobami. To, zda, kdy a jakým způsobem sháněl peníze na renovaci Petrovy boudy, bude zřejmě muset jako majitel objektu aspoň dodatečně vysvětlit věrohodněji, než to učinil 2. srpna pro tisk. Další vysvětlení budou navíc zajímat také veřejnost. Jak to, že "koncem července" majitel objektu přerušil svůj styk s původně smluvně dohodnutými projektanty (manžely Hamanovými) a zrušil s nimi smlouvu na projekt opravy Petrovy boudy? Nedomýšlejme se zatím ničeho zlého. Jenže "koncem července" by zřejmě bylo po prvním ohýnku z 21. 7., ale ještě před požárem, jehož existenci spojujeme se zkázou z 1. 8. 2011. Už je pozdě rozjímat nad tím, že v tom projektu měly sehrát jistou roli také nějaké "norské fondy". Mediální informace týkající se zrušené smlouvy s oběma výše zmíněnými architekty má datum 7. srpna 2011, dokonce s časovým údajem:  20:32. ZDE ZDE

Už by z toho byla nemalá kronika, kdyby se mělo sepsat všechno, co takhle zmizelo z povrchu zemského, že to až příliš nahlodal zub času, anebo -- nejednou zvláštními cestami "osudu" -- také totálně zkázonosný požár. Aby se mohlo stavět jakoby "na zelené louce"... Jenže vysvětlujme právě to turistům. Zvláště těm, kteří tu dvousetletou pamětnici také třeba nejednou navštívili (a chtěli se těšit na její obnovu)...

Vytisknout