"Peníze nebo život"! Aneb, J. Payne není chytřejší Marxe. A tak by rád!

10. 8. 2011 / Jiří Baťa

Kauza střelce Karla Bašty, majitele sběrných surovin v Ivančicích na Brněnsku, je dostatečně známa. Jen stručně zopakuji, že před dvěma roky si nenechal líbit opakované loupení ve své firmě a na nezvanou návštěvu lupičů použil střelnou zbraň, aby je při útěku střelbou zastavil. Při střelbě však dva lidi zranil, dívku (údajně) dokonce připravil o zrak. Za tento čin byl odsouzen na šest let do vězení. Odseděl si však pouze tři měsíce, neboť byl prezidentem Klausem omilostněn. Samotnou podstatu počínání pana Bašty, stejně jako milost od V. Klause ponechávám bez komentáře.

To podstatné zde : V. Klaus jej omilostnil prý proto, že (podle V.K.) chránil svůj majetek. K tomuto stanovisku zaperlil i Klausův poradce RNDr. Jiří Payne slovy: "Že je ochrana vlastnictví na nižší úrovni než ochrana života, je zakotveno v marxistické ideologii"!

Především překvapuje u p. Payneho dokonalá znalost marxismu, což dokazuje, že zřejmě poctivě navštěvoval přednášky při studiu VŠ (nebo VUML?). U pravicového politika sice jeho postoj k vlastnictví kontra život nepřekvapuje, když víme, že cílem každého správného politika-pravičáka je zisk. O tom nás dostatečně přesvědčuje současná koaliční vláda a jejich 115 nohsledů ve Sněmovně. Nicméně bych si dovolil touto cestou panu Paynemu předložit hypotetický případ s otázkou:

Pan Payne bude ve svém sídle (domu, bytě) přepaden lupičem, jehož cílem je uloupit mu nějaké cennosti, dejme tomu větší sumu peněz a zlato. Pan Payne lupiče překvapí, nicméně jej nezadrží, ale sám, ohrožen střelnou zbraní, se ocitne v roli napadeného. Lupič své úmysly a cíle hodlá naplnit i za cenu použití zbraně. Aby mohl s kořistí uniknout, vyzve pana Payneho k rozhodnutí, zda jej pustí za cenu, že si odnese uloupené věci bez použití zbraně, nebo tak učiní za použití zbraně. Tedy, že bude střílet a pana Payna buďto postřelí, čí zastřelí a tedy usmrtí. V tomto okamžiku do hry vstupuje Paynův postoj k hodnotám : majetek (vlastnictví) nebo život! Bude to pan Payne řešit jako osobní dilema, nebo bez váhání dá přednost svému životu před zcizenými penězi a zlatem?

I když pana Payna osobně neznám, domnívám se, že se má rád, že je také na světě rád, neboť má svou rodinu, děti a konec konců i další majetek, pro což má cenu žít. Proto se také domnívám, ba jsem o tom přesvědčen, že dá přednost svému životu a násilnému lupiči uvolní cestu i s lupem, aby mohl v klidu odejít. (Vždyť stále bude existovat naděje, že lupič bude nakonec dopaden, potrestán a i odcizený majetek bude třeba vrácen!). V opačném případě by mohl přijít nejen o život, ale zcela jistě i o uloupené cennosti.

A nyní se ptám, kdeže je jeho marxistická poučka, resp. dehonestace jejího významu (viz výše), kterou jako silácké řeči vede v souvislosti s omilostněním střelce Bašty? Jinými slovy, J. Payne perlil, aby dokázal, jak si zaslouží zpívat píseň toho, jehož chleba jí! Že si přitom více než protiřečí, že se tím zesměšňuje je to poslední, co jej napadne (jestli vůbec). Ale máme zase o jednoho "chytrolína" na Hradě víc.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 10.8. 2011