Nespravedlivá polemika v Britských listech

10. 8. 2011

Pokud se týká informace, že by pan Štěrba přímo vybízel k potrestání celých národů, kolektivů místo hledání viníků, kteří se na zločinech podíleli , tak to jsem tedy nikde v jeho článcích a příspěvcích nenašel. O kolektivní vině může sice být řeč, ale pro potrestání jednotlivých účastníků tohoto kolektivu musí b7t prokázána vina každého z nich.

Znal jsem některé příslušníky SS, jsou už v rukách páně, kteří pracovali s mým otcem v této republice po válce. Nikdy za svou účast v tomto zločinném spolku nebyli potrestáni. Vojáci Wehrmachtu se podíleli na zločinech proti civilnímu obyvatelstvu sice méně, ale nelze hovořit o tom, že se nepodíleli vůbec nebo zanedbatelně. Mohu vám vyjádřit svůj názor na excesy, které se v průběhu dobývání německých území staly. Z vyššího principu mravního jsou nepřijatelné, z podstaty zničených lidských životů a zvěrstev, kterých se po celou válku Němci dopouštěli, je docela chápu, i když s tím nesouhlasím -- a podotýkám, že nevím, jak bych se zachoval v podobné situaci. Němci prostřednictvím některých vyšších důstojníků vyslovili myšlenku, : uplyne tisíc let a vina Německa nebude smazána. Jiní řekli, že pokud se budou Rusové chovat tak, jak jsme se chovali my tam, tak nezbude v Německu nikdo živý. Takže posuzujte onu situaci dnešníma očima. Do Wehrmachtu vstupovali Němci ve většině případů na povolávací rozkaz a to s hrdostí a velice rádi. Čest výjimkám. Pokud jste neviděl hajlující davy včetně fanatiků, kterými většina Němců v té době bezesporu byla, pak vám doporučuji si pustit příslušné dokumentární filmy. Podotýkám, že je možné si pustit německé dokumenty.

Národ byl zfanatizován a ochoten se propůjčit k těm strašným zločinům, ke kterým pak v průběhu inkriminovaných let docházelo. Že i v ostatních národech je možné obdobné zvířecí pudy probudit je samozřejmě doloženo dějinami, kterými jsme prošli. Jestliže dokázali lidé, církve, zneužit učení Ježíše Krista a v jeho jméně páchat neuvěřitelná zvěrstva, pak se nedivme, že tak činili vždy, když k tomu byla příležitost. Nikoho z toho nelze vyjmout. To jenom propaganda v daném čase a místě nachází ochotné posluchače, kterým našeptává -- podívejte se, to jsou ti zločinci. Všimněte si, jak blízko u sebe leží zájmeno my a oni. Jak často se používá zájmeno oni ve spojitosti se zločinem oproti zájmenu my.

Nyní je v kurzu zločinný komunistický režim. Jako by spadl z nebe. Jako by koncentráky vymysleli komunisté. Ne pane, koncentráky vymysleli Angličané. Předchůdkyněmi plynových komor byly deky, ve kterých byly viry pravých neštovic, proti nimž neměli indiáni obranné látky. Všimněte si. Vy jíte maso, pes jí maso -- takže Vy jste pes. Podobně je to s tvrzením, že Rusové postříleli v Katyni polské důstojníky. Pro Vaši informaci, postřílela je tam NKVD. Zakladatelem NKVD byl Polák. V době Katyńského masakru byl v jejím čele Gruzínec. Stalin byl zločinec a byl také Gruzínec. NKVD byla organizace, která sdružovala všechny národnosti. (Doboví svědci se shodují, že v sovětských vnitřních bezpečnostních složkách výrazně převažovali osoby litevského původu - pozn. KD.) Ale jak jsem již popsal, vinu nesou Rusové. Uvedu vám ještě jeden příklad z poslední doby, který demonstruje křehkost, neupřímnost politických přátelství a vede k výsledkům, ke kterým to objímání směřuje od samého začátku.

Doufám, že víte co to byla UPA. Velitelem byl Bandera. Ten nenáviděl Poláky přímo ďábelsky. Nebudu se blíže zabývat příčinou a tím, co to všechno mělo za následky.

Přeskočím několik etap. Polský prezident odevzdal svému kolegovi presidentu Ukrajiny nejvyšší polské vyznamenání. To proto, že měli společného nepřítele, Rusko. Za přátelství a věrné spojenectví, tak zněla slova při ceremonií. Pak po několika měsících se blížil konec prezidentování pana Juščenka a ejhle. Jmenoval zabijáka Poláků národním hrdinou Ukrajiny. Tak pracuje čas, ve kterém obě strany zapomněly na mrtvé u řeky San a staré křivdy nahradili novými křivdami. Pouze nenávist skrytá hluboko v duších přetrvává věčně. Dědí se z generace na generaci a občas je tlumena nerozborným přátelstvím, které může trvat pouze půl roku. Nedělám si iluze o žádném důstojnickém sboru jakékoliv armády. Určitě byli v německé armádě lidé, kteří byli lidsky jinde než nacisté. Byl mezi nimi i budoucí kancléř Německa sociální demokrat Schmidt. Ale byla jich většina? Rovněž v Rudé armádě bylo a je možné řadě důstojníků vyčítat zločinné chování. Ale srovnávat tyto dva odlišné světy bych si netroufnul. Doufám, že uznáte rozdíl mezi pocity vojáků Rudé armády a vojáky ze západních armád. Spálenou, vydrancovanou a vyvražděnou zemí byla část území Sovětského svazu a s tím spojená obrovská nenávist ke všemu německému. Při podrobném studiu dějin 2. světové války, a to jednak sovětské a jednak německé literatury, jsem nikde nenašel zmínku o tom, že proces náboru důstojníků Rudé armády byl výrazně jiný než v ostatních armádách. Tvrzení, že ti co se stali dobrovolně důstojníky této armády byli všichni zločinci, muselo ve vaši hlavě vzniknout po přečtení nějakého novodobého propagandistického materiálu. Doporučuji vám takovýmto materiálům nevěřit. Dovolím si Vám předložit jiný problém k posouzení.

Domnívám se, že důstojnici, kteří provedli atentát na Hitlera, byli v podstatě zrádci. Celou válku s ním páchali zločiny, aniž by si kladli otázku morální odpovědnosti. A teprve při porážce německé armády v Sovětském svazu, po operaci Bagration, když jim začínalo být jasno, že je zle, svého Führera zradili. Žádné morální výčitky za zabíjení židů, zabíjení sovětských zajatců, za vyhlazování Poláků, za hromadné vraždy v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině, ne pane, strach z odplaty. Dohoda s přijatelným protivníkem a pak společný boj proti východu. To byly ideologické, politické a nikoliv morální pohnutky. Ve své podstatě to byli účastníci a spolupachatele zločinu, kteří jsou dnes označováni za odbojáře proti Hitlerovi. Co jiného tomuto národu zbývalo?

Byl bych raději, kdyby svět byl po zkušenostech z druhé světové války lepší. Obávám se, že tomu tak není. Lidstvo příliš rychle zapomíná, z přátel se stávají nepřátelé. Při odsuzování kohokoliv bychom měli vzít do úvahy všechny okolnosti. A ono to asi není možné. Vždy stojíme na něčí straně. A mnohdy nás na tu pozici -- a myslím si, že je to ve většině případů -- dostane propaganda. To se stalo bohužel Němcům, nám, Polákům, a vlastně všem národům světa. Takže v tom jednoznačném posuzování minulých činů doporučuji být opatrným. A už vůbec nedoporučuji osočovat někoho a vnucovat jiným pohled , který z mého pohledu definuje myšlení jiného člověka. A to se vám milý pane stalo ve větě: Ve světě Miloslava Štěrby však takovéto argumenty použít nelze. Znamenalo by to připustit, že člověk může být legitimním cílem pro zabití, aniž by byl osobně vinen. Toto tvrzení jsem po přečtení článků tohoto pana skutečně nikde nenašel.

Nechci s Vámi zahájit žádnou polemiku, ale Karl Jaspers patří mezi nejdůležitější německé filosofy 20.století. A vaše vyjádření o něm je mírně řečeno ostudné.

Vytisknout