Neokonzervativec Liou Siao-po a kredibilita Nobelovy ceny míru

13. 1. 2011 / Martin Knap

Chci zde upozornit na dvě věci:

1. Liou Siao-po je kritizovaný nejen komunistickými vládními činiteli v Číně, ale i západními, převážně "progresivními" (ve smyslu amerického úzu) intelektuály, za vyslovení podpory válečným dobrodružstvím NATO a USA, a za výroky, které lze podle mého názoru označit za ostře protičínské.

2. Liou Siao-poova disidentská činnost byla do jeho zatčení financována nechvalně známou "front group" (neboli dezinformační - propagandistickou skupinou) National Endowment for Democracy (NED). Nechci tvrdit, že samotná Liouva aktivita je tím pádem automaticky pošpiněná, nebo že on sám je součástí "front group". Kromě Liouvých postojů je to však dalším možným důvodem, proč čínská vláda a samotní Číňané můžou jeho udělení Nobelovy ceny vnímat jako protičínské. (Před přečtením článku nechť je čtenáři známo, že nesouhlasím s Liouvým zatčením, jakkoli jsou mi nesympatické jeho názory.)

Mezi Liouovi kritiky patří uznávaný levicový komentátor Tariq Alik, který Lioua otevřeně označuje jako neokonzervativce. Důvodem pro toto nechvalné označení (asociace se strůjci tragických válek na Blízkém východě) je Liouva otevřená podpora válek v Iráku a Afghánistánu (Bushova válka v Iráku je podle něj "nejlepším příkladem jak vést  válku v moderní civilizaci"); Liouovo tvrzení, že válka v Koreji a ve Vietnamu posílily "morální kredibilitu" Washingtonu; a co je snad nejvíce zarážejícím výrokem, který by rozezlil i protičínsky naladěného Tchajwance, je Liuova otevřená chvála západním imperiálním velmocem za kolonizaci Číny, a vyslovení přání, aby tato kolonizace trvala alespoň 300 let. Liou Siao-po výrok o domnělé potřebě třísetleté kolonizace Číny Západem nikdy neodvolal. Na tyto problematické názory - zvláště vzhledem k tomu, že jsou vyslovovány "propagátorem nenásilí" a nositelem Nobelovy ceny míru - upozorňuje také italský filozof Domenico Losurdo. Barry Sautman a Yan Hairong napsali v polemice pro Guardian: "Liuovo uvěznění bylo naprosto zbytečné. Kdyby Liuova politika byla všeobecně známá, většina lidí by nebyla pro jeho ocenění, protože je zastánce války, ne míru." George Kenney, bývalý vládní činitel na americkém State Departemnent a autor výborného podcastu Eletric Politics, k tomuto říká, že místo toho, aby Liou Siao-poovi Číňané zakazovali cenu převzít, by bylo lepší ho s jeho inkriminujícími názory veřejně konfrontovat, a cenu ho pak nechat jet vyzvednout -  její sláva už prý stejně pominula. Liuovo hlásání demokratických hodnot se mísí s jakýmsi hořkým reakcionářstvím Solženicynova střihu když píše, že "modernizace znamená znamená úplné pozápadnění, vybrat si lidský život znamená vybrat si západní způsob života."

K těmto naivním, v horším případě cynickým výrokům (ve světle odhalení Wikileaks, Downing Street memo či Pentagon Papers), si dovolím připojit další příklad Liuových neokonzervativních názorů. Cituji z Charty 08, konkrétně její 15. článek:

"Je nutné zavést demokratickou kontrolu veřejných financí a zaručit práva daňových poplatníků. Systém veřejných financí musí být založen na jasně vymezených právech a povinnostech a mechanismech pohybu financí tak, aby byl vytvořen systém racionální a účinné dělby veřejných financí na všech úrovních státní správy. Nezbytná je zásadní reforma daňového systému, snížení daní, zjednodušení systému vybíraných daní a spravedlivé rozložení břemene daní. Není přijatelné, aby administrativní orgány svévolně navyšovaly a ukládaly dodatečné daně, které neprošly procesem veřejné volby a schválením zákonodárného orgánu. Je nutné prosadit reformu vlastnických práv, připustit vstup různých tržních subjektů na trh a zavést konkurenční mechanizmy, snížit kapitálový požadavek pro vstup na bankovní trh, a vytvořit podmínky pro rozvoj soukromého bankovnictví, aby byl posílen finanční systém."

Po světové finanční krizi roku 2008 se tyto návrhy vypadají stejně naivně (či cynicky), jako chvála na americká vojenská tažení a okupace. Lioův důraz na nezbytnost soukromého bankovnictví a zajištění neomezeného přístupu "tržních subjektů" na čínský trh - zřejmě tedy včetně umožnění predátorských spekulací - je pro mne na každý pád problematické a celkově jeho názory svědčí o úplné ideové spřízněnosti s tzv. washingtonským konsenzem.

Kritika americké organizace NED je čtenářům Britských listů nejspíš známá. Těm, kterým není, krátce  připomenu, že tato organizace financovala či organizovala např. "barevné revoluce" na Ukrajině, v Gruzii, Kyrgyzstánu či v Srbsku. Ačkoli se NED prezentuje jako nevládní organizace, většina jejích financí pochází od amerického MZV (např. v roce 1999 to bylo 97%). V minulosti NED ředitelovali významní američtí vládní činitelé (Kissinger, Brzezinski, Albraightová, Wolfowitz), což také zpochybňuje její údajnou nezávislost. Podle jejího zakladatele Allena Weinsteina prý "mnoho věcí, které my (NED) dnes děláme, CIA před 25 lety dělala pod utajením." Podle všeho se jedná o "front group" Washingtonu, která se zaměřuje na podvracení režimů, které upadly v jeho nelibost, což potvrdil bývalý činitel v CIA Philip Agee.

NED ve svém prohlášení k udělení Nobelovy ceny Liou Siao-poovi uvádí, že v letech 2003 - 2007 poskytoval finanční podporu jak Independent Chinese PEN Center, jemuž Liou předsedal, tak - po nespecifikovanou dobu - publikaci Democratic China, v níž byl Liou editorem. NED v roce 2009 věnoval Independent Chinese PEN Center částku 150 000 dolarů a periodiku Democratic China přes 200 000 dolarů. Finanční obnos, který NED organizacím spřízněných s Liou Siao-poem během posledních let poskytl, se odhadem pohybuje v řádech několika stovek tisíc dolarů.

Nechci tvrdit, že mezi Liouvými názory a ideologickým smýšlením, které reprezentuje jeho chlebodárce, existuje přímá souvislost - ostatně v Číně jsou mezi generací intelektuálů, kteří zažili incident na náměstí Tchien-an-men (tyto události byly podle některých také z pozadí manipulované washingtonskými "front group", také zde, o tomtéž hovoří i český sinolog, budhista a podnikatel, dlouhodobě žijící v Pekingu, Pavel Frost), podobné elitářské názory a ztotožňování se s neoliberální ideologií prý běžné. Liou Siao-po se možná jen snaží být papežštější než papež. Ve světle výše uvedeného je jeho ocenění Nobelovou cenu míru podle mého přinejmenším problematické a vyvolává otázky - ne poprvé - o kredibilitě tohoto ocenění.

Vytisknout