Jedinou cestou z krize je rozšíření investic

25. 11. 2010

Dva roky poté, co vypukla největší globální hospodářská krize za 80 let pociťujeme po celé Evropě její důsledky. Po celé Británii ve středu demonstrovaly tisíce školáků a univerzitních studentů proti ztrojnásobení univerzitního školného a proti zrušení sociálního stipendia pro chudší teenagery.

V Irsku zveřejnila stoprocentně zdiskreditovaná vláda další drastický program škrtů. V Portugalsku se konala generální stávka, v jejímž rámci se celá země zastavila v odporu proti škrtům ve státním rozpočtu, zatímco se finanční spekulanti připravují ohrozit tu zemi bankrotem.

Tato nejnovější šoková vlna nám připomíná, že trpíme důsledky krize bankovního a soukromého sektoru - nikoliv, jak tvrdí britská vláda, krizí rozhazovačných vlád a veřejné zadluženosti.

Irsko, konec konců se dostalo do krize jako vzorně neoliberální země s nízkými daněmi a s nízkými státními výdaji. Irsko splnilo představy fantazírujících zastánců finančních škrtů do slova a do písmene - a dostalo se tak jen hlouběji do krize, prohloubilo svůj deficit a svou nezvladatelnou zadluženost, píše v deníku Guardian Seumas Milne.

Velkou otázkou je, kdo má být obětí všech těchto "opatření". Je to jasné: nikoliv ti, kdo krizi způsobili, ale širší obyvatelstvo, které s ní nemá naprosto nic společného. Není zrovna překvapující, že studentští demonstranti chtějí vědět, jak je možné, že britský ministr financí dokáže najednou najít 7 miliard liber na podporu Irska, zatímco britská vláda chce seškrtat univerzitní financování o 80 procent.

Samozřejmě, britská vláda se snaží vytvářet dojem, že studentské demonstrace jsou buď křečemi násilného davu, anebo projevy rozmazlené zlaté mládeže.

Avšak studenti nabízejí inspiraci veřejnosti, která s hrůzou v pasivitě sleduje, jak nynější vláda likviduje britský sociální systém a veřejné služby. Noví studentští aktivisté využívají zkušeností ze studentských demonstrací proti irácké válce a okupaci Gazy a soustřeďují se na otázky, které spojují dělnickou třídu i střední vrstvu - stejně tak jako pokračující kampaň proti firmě Vodafone, která se vyhýbá v Británii placení daní, ukazuje, jak lživé je tvrzení britské vlády, že státní deficit lze odstranit pouze likvidací pracovních příležitostí a veřejných služeb.

Zdá se, že nynější studentské protesty v Británii zřejmě vyvolají širší protesty veřejnosti. A přicházejí v době, kdy znovu se prohlubující mezinárodní krize vedla k tomu, že argumenty britské vlády o nutnosti škrtů ztrácejí na přesvědčivosti - a posilují argumentaci pro změnu politického směru.

Od Řecka po Portugalsko, od Irska až po Španělsko, škrtají vlády státní výdaje, platy a pracovní místa ve snaze zachránit své zdiskreditované bankovní systémy a uspokojit finanční spekulanty. Jenže finanční trhy to neuspokojuje. Finančním trhům teď vadí, že "nedochází k hospodářskému oživení" - jenže k němu nedochází, protože to způsobily ty finanční škrty. Finanční spekulanti se také domnívají, že státy jako Irsko či Řecko udělají státní bankrot a už se na to připravují.

Namísto toho, aby evropské státy začaly široce investovat, což je jediným možným řešením krize, ženou evropské vlády své nejzranitelnější členy do hospodářské propasti.

Studentské protesty v Británii nyní zaplnily místo, kde by měla fungovat opozice.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 25.11. 2010