Já po něm chlebem, on po mně kamenem. Kdo bude větší lump?

19. 10. 2010 / Jiří Baťa

Dost na tom, že dnešní tresty jsou, podle druhu zavinění, mnohdy výsměchem spravedlnosti. Několik příkladů ukazuje, jak se v kterém případě rozhoduje. Tak např. v případě dopravní nehody s následkem těžkého ublížení a usmrcení, je viník potrestán mnohdy i jen podmíněným trestem. Mnohdy mu není ani uložena povinnost uhradit způsobenou škodu na majetku, či pozůstalým. Pokud mu byl uložen nepodmíněný trest odnětím svobody, pak to bývá zpravidla neuvěřitelně nízká sazba jen několika málo let (neodpovídající následkům trestného činu provinilce), aby nakonec, pro vzorné chování, byl předčasně propuštěn z výkonu trestu.

Jiný případ je z oblasti finančních trestných činů. Tak např. kauza, kdy podnikatel připravil cca 3000 lidí o částku ve výši více než 134 milionů korun, si měl podle rozhodnutí soudu odsedět 10 let ve vězení. Obviněný se však odvolal a trest mu byl snížen o dva roky, tedy na 8 let. Avšak i v tomto případě se odsouzený odvolal a jeho případ se znovu projednává. Pravdou je, že soud při řešení tohoto případu se dopustil jistých pochybení, které však nejsou či nebyly rozhodující pro výši trestu. Jenže šikovný advokát je schopen i z této skutečnosti "vytřískat" co se dá.

Notabene, případ je starý 14 let, a proto se také mnoho poškozených nedožilo konečného verdiktu soudu. Protože se z těchto důvodů také nemohli dostavit k soudku jako svědkové, částka celkové škody se snížila o nějakých 34 milionů korun. "Tento fakt a také nový trestní zákoník, který platí od začátku roku, se ale užije vždy, když je pro pachatele příznivější" vysvětlila před časem předsedkyně senátu. Podle starého zákona by muži hrozilo až dvanáct let. U nového zákoníku je však sazba o dva roky nižší. Nakonec se může stát, že tento muž dostane ještě nižší trest přesto, že škoda jím způsobená byla, jak říká litera zákona, "víc než značná". Ne zanedbatelná je také otázka, jak bude způsobená škoda (cca 100 milionů korun) odsouzeným nahrazena, neboť jak ze zkušeností víme, obyčejně tyto peníze u pachatelů ( nejspíše na přechodnou dobu) "záhadně zmizely".

Zábavné také je, kdyže se lze dočíst nebo doslechnout (v závislosti na druhu médií) že "v případě dopadení pachatele mu hrozí trest až "iks" let odnětí svobody". Zní to podobně, jako když zaměstnavatel slibuje svým zaměstnancům, že když budou pracovat dobře, mohou dostat i prémie! Pravda, je to v obráceném gardu, ale obě varianty dopadnou zpravidla jinak, než se předpokládá. U pachatele proto, že především musí být dopaden (a to se neví, za jakých podmínek bude dopaden), vina mu musí být prokázána a aby dostal trest na zmíněné hranici, musel by jej obhajovat nějaký ňouma advokát. A jak víme, čím složitější a závažnější trestná činnost, resp. čím větší škoda nebo následky, tím zpravidla bývá i schopnější advokát.

Jinými slovy, mnohdy jsou takové kauzy, když ne zcela zameteny pod koberec, tak se o nich dá říci, že "Vlk se nažral a koza zůstala celá". Přesně v intencích současného politického managementu, potažmo v podání či v jejich představách o české demokracii. Protože ty "velké kauzy", především v oblasti finanční kriminality, jsou vždy nějakým způsobem spojeny pupeční šňůrou s politikou, resp. s politiky, nebo politicky ovlivněny či podbarveny. To pak zájem o skutečně spravedlivý trest je to poslední, co soudy a justici (a některé další) vůbec, zajímá.

Jaký trend nebo co vede české legislativce upravovat zákony ve prospěch pachatelů? Snad ne snaha, uvolňovat plné věznice novým odsouzencům při vědomí, že věznice svou kapacitou nejsou schopny uspokojit "zájemce" o pobyt za mřížemi? (Viz alternativní výkon trestu v domácích podmínkách). Nebo snad je k tomu tlačí legislativa EU? Pokud vím, tresty (včetně peněžních pokut a jiných důsledků) jsou ve všech ostatních zemích EU mnohonásobně vyšší a i trestná činnost je menší než u nás! Není to náhodou záměr vlivných a bohatých, vyvolaný jejich nečistým svědomím (viz. imunita)? Místo toho, aby výše trestů odrazovala potenciální pachatele od páchání trestné činnosti, jsou jim nabízeny "přijatelnější" tresty! Neříkám, že by mělo platit doslova "oko za oko, zub za zub", ale čeho je moc, toho je příliš. Resp. v tomto případě "čeho je málo, toho je ještě méně"!

Našly by se stovky případů trestné činnosti, kdy jsou rozsudky považovány za výsměch spravedlnosti, kdy jsou neadekvátní výši škody, rozsahu trestní činnosti a v neposlední řadě jejich následkům a důsledkům. Nejmarkantnější je to u případů s tragickými následky, jedno zda při dopravní nehodě či při jiné události, neboť jednak v těchto případech přichází o životy lidé, mezi také děti, lidé mladí, rodiče dětí, živitelé rodin apod. a co hlavně, lidé zcela nevinní.

V takových případech s vynesenými tresty není spokojena veřejnost, ale nejsou spokojeni ani postižení, neboť jakýkoliv, zpravidla nízký trest, nevrátí život ani dítěti, rodičům, ani živiteli rodiny a ostatním, kteří utrpěli újmu nevětší ztrátou svých blízkých.

Na druhé straně se bazíruje, kromě jiného, na několika desetinách promile alkoholu v krvi, které prokazatelně nemohou mít fatální následky při řízení motorového vozidla. Poznamenávám, že nejsem příznivcem nulové tolerance ne proto, že by to mělo mít pro mne nějaký význam, ale proto, že je mnoha vědeckými kapacitami prokázáno, že ne vždy jakékoliv sebemenší zjištění promile alkoholu v krvi (či při dechové zkoušce) musí být (ne) prokazatelně z alkoholu. Jiná věc je tzv. "zbytkový alkohol", kdy pachatel před jízdou požil alkoholické nápoje a organizmus se ještě nezbavil (nevstřebal) všechny stopy z jeho požití. Nemluvě o tom, že ne vždy je pachatelům po spáchání trestné činnosti zakázána činnost či vysloven zákaz řízení motorových vozidel. Prý otázka presumpce neviny. A i když je zákaz či odebrání ŘP nařízeno a provedeno, při nerespektování tohoto opatření se dopouští pachatel "jen" běžného přestupku (s projednáním ve správním řízení).

Vzpomenu-li např. případ Jaroslava Šmída (Blesk, 15.10.2010), jinak manžela H. Fibingerové, který svým automobilem při jízdě po požití alkoholu způsobil dopravní nehodu, při níž srazil cyklistu, který na následky zranění zemřel, pak právě on přesto, že měl zadržený ŘP, byl přistižen za volantem. Prý si jel pro léky. Má to být považováno za relevantní omluvu? Bude či nebude mu to přičteno k tíži u soudu, který jej očekává? To nemluvím o délce vyšetřování, kdy ač vina byla takřka jednoznačná, údajně měnil své výpovědi a jinak kličkoval a zdržoval vyšetřování, jmenovaný dodnes svou vinu popírá. I zde mohu doplnit o výše zmíněný předpoklad, že mu hrozí trest "půl roku až pět lez vězení, případně peněžitý trest". To je možnost, kterou připouští trestní zákon. Jaká bude realita? Protože jde o poněkud výjimečnou osobu jmenovaného (manžel H. Fibingerové), bude zajímavé, jaký resultát bude v jeho případě vynesen. Ani bych se nedivil, když mu bude uložen podmíněný trest a peněžní pokuta. Při shrnutí všeho výše uvedeného totiž vyplývá, že v našem státě je možné i nemožné. Na vrub nevinných, jak jinak.

Vytisknout