Voliči rozlišili volby do Senátu od komunálních voleb

19. 10. 2010

I když se to na první pohled nemusí zdát, tak ODS v prvním kole voleb do Senátu nezaznamenala tak tristní výsledek jako u komunálních voleb. Do druhého kola se dostalo 19 kandidátů ODS a z toho 11 z prvního místa. Když by se to mělo porovnávat jen s rokem 2004, kdy získala 19 mandátů, byla by to opravdu velká prohra, ale pokud se tento výsledek porovná s rokem 2002, kdy získala ODS 9 mandátů, nebo s rokem 2006, kdy získala 14 mandátů, nebo dokonce s rokem 2008, kdy získala jen 3 mandáty, nevyznívá výsledek prvního kola voleb do senátu nijak katastrofálně, píše čtenář Martin Stránský.

Ale asi nejzajímavější z letošních voleb do senátu je, že se nepotvrdil trend, o kterém se mluvilo po květnových volbách do Poslanecké sněmovny. A to zánik soustavy dvou dominantních stran a jeho nahrazení soustavou několika středně velkých stran. Dvě největší strany, ODS a ČSSD mají dohromady 41 kandidátů z celkových 54 kandidátů, kteří postupují do druhého kola voleb do Senátu a pro ostatní strany zbývá dohromady jen 13 kandidátů.

I když se možná vystřídá pořadí dvou nejsilnějších frakcí v Senátu, volby jinak nepřinesou do horní komory parlamentu žádné podstatné změny, jaké přinesly květnové volby do Poslanecké sněmovny.

Zřejmě se to nedá svádět jen na většinový volební systém a nezavedenost nových stran v regionech. Voliči si asi uvědomili, že Senát není spojen s tolika korupčními aférami jako obecní zastupitelstva, ani zde nedochází zdaleka k tolika vulgárním výlevům a osobním útokům jako v Poslanecké sněmovně.

To je asi zřejmě jeden z důvodů, proč nedostaly u voleb do senátu tolik hlasů "protestní" strany, jako jsou Věci veřejné nebo TOP 09. Co se týče komunálních voleb, ve velkých městech ODS ztratila většinou mezi 10 až 20 procentními body a často se od ní ve městech odvrátila i více než polovina voličů, která ji volila v roce 2006.

Tady jí voliči spočítali nejrůznější aféry, kterými byla ODS na radnicích proslulá. Zajímavé ale je, kam se tyto hlasy přesunuly.

Většinu těchto hlasů získala TOP 09 nebo různé místní uskupení typu Karlovarská občanská alternativa. Naprosté minimum těchto hlasů skončilo u Věcí veřejných. Pravicový volič o tuto stranu evidentně nejeví žádný zájem.

Věci veřejné získaly svých necelých 11 procent hlasů ve sněmovních volbách díky odlivu voličů od ČSSD a KDU-ČSL. U nynějších voleb se podobný odliv nekonal, KDU-ČSL ztratila v porovnání s minulými komunálními volbami v roce 2006 mnohem méně hlasů a ČSSD naopak ještě posílila.

Jde zde pěkně vidět, jak Věci veřejné stojí na středových nebo levicových voličích a tato strana je závislá na tom, jestli ji tito voliči podpoří, nebo dají raději přednost ČSSD nebo KDU-ČSL. A přesto se rozhodla aktivně podporovat pravicovou politiku ODS a TOP 09.

Je velmi nepravděpodobné, že takovou politiku Věcí veřejných bude levicový volič podporovat a za čtyři roky se díky tomu pravděpodobně dočkáme výrazného oslabení Věcí veřejných na úkor ČSSD.

A ještě jedna věc mě napadá. ODS se podařilo vyhrát ve 4 z 24 statutárních městech. Je zajímavé tento výsledek porovnat s výsledky prvního kola senátních voleb, kde se ODS podařilo vyhrát v 11 z 27 obvodů. Vím, že porovnávání těchto čísel je trochu jako porovnávání hrušek s jablky, ale přesto si myslím, že se z těchto čísel dá vyčíst, že voliči rozlišili mezi volbami do Senátu a komunálními volbami.

U Senátu, kde na sebe ODS neupozorňuje tak negativně jako u obecných zastupitelstev, jí to voliči zdaleka tolik nespočítali. Je zajímavé, že český volič už nevolí jen slepě podle stranického klíče, ale dokáže vykroužkovat jednotlivá jména na kandidátce a citlivě rozlišuje i jednotlivé instituce, do kterých volby probíhají.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 19.10. 2010