Problém je v objemu peněz ve zdravotnickém systému

14. 9. 2010 / Petr Wagner

Zdravotnictví skutečně není položkou státního rozpočtu. Prostřednictvím zdravotního pojištění byl zdravotnický účet vyveden z rozpočtování státu. Podobně snadno by to šlo i třeba s penzijním účtem. Až potud tedy souhlas s prohlášením zdravotníků.

Ale jak to tak bývá, jde jenom část pravdy. Ta druhá už o státu je. Nezanedbatelným příjmem zdravotního pojištění jsou platby za státní pojištěnce. Ty realizuje stát. Jde o děti, nezaměstnané, studenty, důchodce, invalidní důchodce - jako typické příklady.

Tato platba státu byla stanovena a odvozena od minimální mzdy, s tím, že se podobně jako platy soudců, poslanců a ústavních činitelů (navázané na průměrnou mzdu) bude každý rok přepočítávat. K tomu došlo naposledy v roce 2008. Poté byl nárůst platby za cca 60% všech pojištěnců (mění se dle počtu nezaměstnaných, studentů a důchodců) Topolánkovým batohem zastropován. Jinými slovy, stát se rozhodl i přes to, že účet zdravotního pojištění není součástí jeho rozpočtu, si část těchto peněz přivlastnit mechanismem nezaplacení za své pojištěnce. Je to cosi jako tunelování nebo chcete-li dodavatelský úvěr.

Je tedy zjevné, že i vyvedení daného účtu ze státního rozpočtu nezávislost na něm nezajistí. Zejména, pokud je stát jeho významným přispěvatelem a je mu umožněno s výší svého příspěvku manipulovat. Jakpak by se asi stát díval na to, kdybych se já rozhodl, že mám málo a do penzijního či zdravotního připojištění budu přispívat méně? Asi bych skončil v base. Nu, co je dovoleno Jovovi není dovoleno volo....

Financování zdravotnictví je typický problém obecní pastviny, takto hry s nulovým součtem. Co vezmu někde, i tam ubude.

Zdravotníci by se neměli nechat manipulovat směrem ke svým mzdám. Je snadné říct, že ty peníze bereme nemocným. Problém je jinde, a to ve velikosti obecní zdravotnické pastviny -- v objemu peněz ve zdravotnickém systému.

Zdravotnictví a reformy
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 14.9. 2010