Quasimodo a lid aneb Občan po volbách

20. 5. 2010 / Ivo Šebestík

Kdo by neznal slavný román Victora Huga Chrám Matky boží v Paříži a jeho hlavní postavu, chudáka zvoníka Quasimoda? V knize je kapitola, ve které pařížský lid zvolí Quasimoda králem. Ovšem, nikoliv králem z boží milosti, ale králem na jediný den a pro obveselení přítomných. Tahle románová epizoda se opírá o starobylou tradici, jejíž původ sahá až do dávnověku.

Národy na raném stupni vývoje věřily, že mohou mezi sebou vybrat jedince (někdy to bylo i zvíře -- agnus dei), kterého rituálně obtíží hříchy obce a pak vyženou nebo obětují. Tenhle, původně náboženský zvyk, jímž se zaháněla neúroda a přivolávala přízeň bohů, existoval v mnoha variantách, od krvavých až po komické, a jednou z nich byla i volba "nepravého krále", "krále tuláků", "krále hlupáka" a podobně. Jeden den úcty a pak hybaj!

Právě takovýto Quasimodo (ve skutečnosti ušlechtilá bytost v zohaveném těle), jedoucí na voze s papírovou korunou na hlavě a doprovázený davem povykujících vandráků se mi vybaví vždy, když slyším kandidáty politických stran před volbami vzývat lid jako veličinu a uznávanou autoritu. Tohle "uctívání" lidu stranickými lídry trvá sice o něco déle než jeden den, ale ne zas o mnoho déle. A stejně tak je v něm obsažena tragičnost "krále blázna" s lepenkovou korunou na káře a krutost těch, kteří nešťastníka po směšném ceremoniálu kdesi za městem vysypou do příkopu s hnojem. I tak bude moci "nepravý král" hovořit o štěstí.

A takový je zhruba i osud uctívaného občana. Dva volební dny úcty a pak šup s Jeho Veličenstvem do příkopu!

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 20.5. 2010