V Německu se vede spor o daňové úniky

3. 2. 2010 / Richard Seemann

Spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble k tomu poznamenal. že stát trčí v dilematu, ale nákup lze právně ospravedlnit.. V následně provedené namátkové kontrole ve Švýcarsku byl v pěti případech zjištěn daňový únik ve výši jednoho milionu euro. Finanční odborníci na základě tohoto zjištění odhadují, že by zde uložené daňové nedoplatky naplnily německou státní pokladnu asi 100 miliony euro. Další postup údajně nyní záleží na stanovisku zemských finančních správ, které mají celou situaci posoudit, které již prohlásily, že se budou na případných výdajích dělit se spolkovou vládou.

Opoziční sociální demokraté a Zelení již vyzvali, aby přistoupil na nabízený obchod, protože CD zřejmě obsahuje rozhodující data, která umožní osvětlit řadu trestných činů v oblasti zatajení daní. Řada vládní politiků jsou však názoru, že jde o ukradené zboží, za které by neměli být zloději odměněni, ale naopak zatčeni. Šéf unionistické parlamentní frakce Volker Kauder prohlásil, že stát by neměl spolupracovat se zločinci. Rovněž představitel liberální frakce FDP Otto Fricke vyslovil názor, že se nesmí obchodovat s kriminálními živly. Opozice je za to obviňuje, že se tak snaží ochránit své sponzory, kteří jim dary plní jejich stranické pokladny. Zcela odmítavě se k celé záležitosti staví švýcarská strana.

Spříseženecký ministr obrany Ueli Maurer na pokraji světové vrcholové konference v Davosu prohlásil, že důvěra v Německo bude otřesena, pokud jeho vláda přistoupí na zaplacení zcizených dat. Rozhodně se proti tomuto postupu vyslovila i švýcarská spolková prezidentka Doris Leuthardová. Pokus německého ministra financí se domluvit se svým švýcarským protějškem Hans Rudolfem Merzem ztrokotal. Ten prohlásil, že jeho země mu neposkytne žádnou úřední pomoc. Jak poznamenal komentátor německé televize ZDF mezi spolkovým kancléřstvím a nedalekým švýcarským velvyslanectvím tak vyrostla přes noc nepřekročitelná zeď.

Případ až příliš připomíná aféru s Lichtenštejnem z jara 2008. Tehdejší sociálnědemokratický německý ministr financí Peer Steinbrück dal zelenou k nákupu obdobných dat ve výši až pěti milionů eur za odcizená data daňových úniků z tamní banky LTG. Byla tím usvědčena řada vysoce postavených osob a bochumské státní zastupitelství ještě v této době došetřuje 400 lichtenštejnských kauz. Na základě tohoto případu pak německá spolková vláda zahájila tažení proti tzv. daňovým oázám.

To vedlo k napětí mezi Švýcarskem a Lichtenštejnskem a v současné době probíhá s nimi jednání o dvojím zdanění. Odhaduje se totiž, že němečtí státní občané deponují ve Švýcarsku na 400 miliard eur nezdaněných peněz. Švýcarské banky mají podle odhadu přitom ve správě majetek zahraničních subjektů v řádu bilionů dolarů. Ty se snaží na tamní vládě vynutit zákon, v němž bude klauzule, že znemožní zneužívání kradených dat. V době finanční krize, kdy zejména evropské státy potřebují finance na krytí svých vysokých deficitů, těžko lze očekávat, že by došlo k takové dohodě. Obdobný případ vyvolal i diplomatickou roztržku s Francií, která využila ve svůj prospěch odcizená data.

Navíc organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD oznámila, že nebude mít námitky, když se budou využívat kradená data k odhalení daňových podvodníků. Není bez zajímavosti, že předseda strany TOP 09 Karel Schwarzenberg ještě v době, kdy byl ministrem zahraničí za stranu zelených podpořil Švýcarsko ve sporu s dalšími evropskými zeměmi o bankovní tajemství. V rozhovoru s listem "Neuer Zürcher Zeitung" vyzdvihl tradici neutrality této země prohlásil, že je důležitější suverenita Švýcarska, a nemá se proto vzdát bankovního tajemství.

Pro německé sdělovací prostředky je to v posledních dnech hlavní téma a tisk k tomu přináší řadu komentářů. "Frankfurter Rundschau" hodnotí rozhodnutí Merkelové jako signál pro společnost a obzvláště vyšší kruhy. Nejde jen o l500 vkladatelů jejíž konta se nacházejí na CD. Sice 100 milionů euro, které se mohou dostat do státní poklady, jsou hezké, ale nejsou rozhodující. Jde především o poselství, že končí pro ně pohodlíčko.

"Schwäbische Zeitung" připomíná, že stát pouze v absolutních případech jako jsou válečné zločiny, může v rozporu s právem uskutečnit procesy. V případě daňových podvodů nelze principy právního státu porušit, protože zde nejde o zločin. "Westfalenpost" však konstatuje, že stát má samozřejmě CD se jmény 1500 dlužníků zakoupit a podrobně jej posoudit. Při podezření, že jde o daňové podvody velkého rozsahu, nemohou vyšetřující orgány postupovat jinak. Je to přímo povinností, podtrhuje hagenský list.

Vytisknout