Šusterovo pravidlo

29. 12. 2009 / Jan Keller

Především se domnívám, že následující Šusterova myšlenka patří k tomu zdaleka nejhodnotnějšímu, čím Liberální institut za dobu svého trvání obohatil společenské vědy a českou kulturu vůbec. Na adresu podezřelých univerzitních oborů Matěj Šuster doslova píše:

Myslím, že lepší nástroj evaluace akademických oborů bychom jen těžko hledali. Pracovně bych nazval tuto metodu "Šusterovo pravidlo". To proto, aby nezapadlo, čí brilantní mysl je porodila.

Představme si všelidové hlasování, ve kterém budou moci lidé závazně rozhodnout, které univerzitní obory financovat z peněz daňových poplatníků.

Je problematické, zda by se takového hlasování měli účastnit občané s vysokoškolskými diplomy. Oni sami vystudovali přece zadarmo, respektive za peníze daňových poplatníků. Jaké mají nyní právo své peníze kterémukoliv vysokoškolskému oboru odepřít? Protože však žijeme v demokracii, neměli by být jen tak bez všeho vysokoškoláci z hlasování vyloučeni. O jejich účasti by měli rozhodnout ti, kteří vysokou školu nemají, nejsou tedy podobným dluhem zatíženi. Lidí bez vysokoškolského diplomu je v populaci zhruba 88%. Lze tedy přepokládat, že konsenzus o vyloučení vysokoškoláků by se najít mohl.

Vysokoškoláci však nejsou zdaleka jediní, kdo využívají dotací daňových poplatníků. K nejplýtvavějším kapitolám rozpočtu patří bezesporu státem vysoce dotované výdaje na stavbu silnic a dálnic. Řidiči, kteří je využívají, neplatí v dálničních známkách ani v ceně benzínu zdaleka plnou cenu jejich výstavby a údržby, natož negativní externality silničního provozu. Pokud Matěj Šustr vědecky neprokáže, že řekněme víkendová vyjížďka řidiče z velkoměsta je pro daňového poplatníka, který nemá auto, větším přínosem, než provoz katedry literární vědy pro kulturního analfabeta, nemají řidiči žádné právo se našeho všelidového hlasování zúčastnit.

Vezměme další příklad. Stát se podílí nemalými prostředky na zlepšování kvality ovzduší. Zejména lidé v Praze a na Ostravsku by bez těchto výdajů byli ještě častěji nemocní a umírali by ještě o něco dříve. Je v zájmu daňového poplatníka řekněme z jižních Čech anebo z Vysočiny, aby se těmto lidem ulevovalo z jeho peněz? Podle Šusterova pravidla bychom si to měli co nejdříve odhlasovat. Protože v nejvíce zamořených oblastech přežívá méně než 20% populace, lze výsledek takového hlasování odhadnout také už dopředu.

Mohl bych dlouho pokračovat. Nakonec bych dospěl zcela logicky k závěru, že jediní, kdo mají právo rozhodnout o výdajích na provoz kateder literární vědy, popřípadě na genderová studia, jsou členové Liberálního institutu.

Proč je to zcela logické? Tito lidé jsou sice všichni vysokoškoláci (i když na některých z nich není zrovna snadné to poznat), všichni anebo téměř všichni mají automobil a všichni žijí v Praze. Podle našeho pravidla by tedy měli být z rozhodování trojnásobně vyloučeni. Co je však mnohem podstatnější, jsou to lidé naprosto svobodní. A svobodný člověk se přece nebude řídit nějakým pitomým Šusterovým pravidlem. To snad dá rozum.