24. 11. 2008
Základní registry, aneb proč chcete takhle riskovat neúspěch dobré myšlenky?Ve sněmovně je návrh zákona, který je potřeba odložit, ale neodmítnout. Je dobrý, ale ne dost dobrý na rozpočet 2 mld. Kč. Zákon o základních registrech je potichu připravená norma, takže její autoři se chystají udělat stejné chyby, jaké se staly při schvalování regulačních poplatků ve zdravotnictví. U poplatků to má známé následky - novelu zákona (sláva, už se přišlo na to, že novorozence regulovat nemusíme) a prohru ODS v krajských volbách. To je dost vysoká cena. Také k základním registrům bylo mnoho připomínek bez diskuze zamítnuto a bylo opominuto veřejné projednání návrhu. Abych nekřivdil týmu ministra vnitra Ivana Langera, musím uvést, že zákon je připravován dlouho a pečlivě. Je promyšlený, za to mají autoři můj obdiv, i když se exekutiva "poučila" na deset let starém návrhu z dílny komise informatiky a telekomunikací ČSSD. Jsou v něm myšlenky mnoha lidí, ale byly převzaty bez oboustranné komunikace s nimi. A jak informatici vědí, při přenosu se informace pouze ztrácí... Stejně jako autorství. |
Podle návrhu vzniknou čtyři základní registry, tři už víceméně existují (registr obyvatel, komerčních subjektů a nemovitostí). Čtvrtý registr přiřadí práva a povinnosti, a tady je trošku problém. Působnost úřadům určí dosud neznámý úřad. (I kdybych ho znal, nemohu ho uvést, pokud název nebyl zveřejněn). Tento neznámý úřad prakticky rozhodne, jaký orgán veřejné moci bude mít přístup ke kterým údajům o občanovi, právnické osobě či nemovitosti a jaké má občan povinnosti k jinému občanu, osobě nebo věci. Úřad by se přitom měl opírat nejen o sbírku zákonů, ale i o sbírku pravomocných rozhodnutí veřejné správy. Ta však, pokud vím, dosud není. Věřme, že úřad bude důvěryhodný, úředníci svědomití. Ale kde jsou kontrolní mechanismy? Když úřad udělá chybu, odvolání patrně neexistuje. Píši patrně, protože návrh takovou "drobnost" pominul. Stejně jako pominul právo občana vědět, kdo si o něm co zjišťoval. Toto právo je navrženo až výborem pro veřejnou správu Parlamentu, a to jako jediný pozměňovací návrh. Jako změna, která možná neprojde. Zdá se Vám to podivné? Autoři zákona ujišťují, že všechno vyřeší v navazujících zákonech. Je to střelba stylem: "Schvalte nám zákon a my už nějak vymyslíme, jak by to mohlo fungovat". Komunikace o pochybnostech a potřebách ostatních (nás všech) není žádná nebo poněkud jednosměrná, veřejná diskuze prostě neexistuje. A dále. Jako občan bych chtěl znát svá práva a povinnosti i údaje, které si o mně úřady vedou. Dokud nebudu mít občanku s elektronickou identifikací, nemám nárok (§4, odst.4). Třeba je to tak správně a třeba by si měl někdo dát práci a tuto věc vysvětlit a obhájit. Ale co když to Jiří Kofránek myslil v roce 2006 jinak, než jak to pochopilo vnitro? Jeho návrh má dataci 1996. Projekt informatizace státní správy z dílny KIT ČSSD, jehož páteří jsou právě základní registry, slaví právě dvanácté narozeniny. Kromě toho si umím představit, že svá práva a povinnosti dostanu sice věcně správně, ale jen jako odkazy na desítky paragrafů, takže lidé bez právnického vzdělání tomu prostě nebudou rozumět. Chápu, že neznalost zákona neomlouvá. Není v tom však trochu ono komunistické "na každého něco máme"? A dále se ptejme, jak dlouho potrvá přechodný stav. Stav, kdy v základních registrech nebude podstatná část potřebných údajů, obyvatelé budou mít staré občanky a agendy (informační systémy našich úřadů) dosud nebudou k základním registrům připojeny. Dva roky, deset, víc? Nesnažím se vše urychlit, naopak. Čím pečlivější a promyšlenější bude zadání, tím lepší bude výsledek. Proto mne zajímá, zda někdo analyzoval přechodný stav. A ještě, to co je v důvodové zprávě, to ovšem není analýza rizik. Rizika nejsou ohodnocena, nejsou uvedeny váhy a pravděpodobnosti ani krizové scénáře. Ani není důvod si myslet, že se tak stane, viz navržené termíny. Nemluvím o jednotlivých registrech, ale o celku. Co s návrhem udělá opozice, až se ujme vlády? (Ptám se jak ochránit veřejné investice v případě, že cílem vlády již nebude eGon). Je možné je zkusit přesvědčit, ale bez veřejné diskuze to nepůjde. Co když některý typ úřadu potichu řekne, že připojení k základním registrům je pro něj zbytečná komplikace (raději než informace, nechme obíhat občana, je to pro nás pohodlnější a zadarmo)? Autor zdůrazňuje, že je zastáncem základních registrů, jen by nerad slyšel větu: "No, s tím jsme tedy nepočítali." Z uvedeného vyplývá, že patrně vůbec nebyla provedena analýza rizik, procesní a what-if analýza. Je velmi pravděpodobné, že teprve v paragrafovém znění navazujících zákonů se ukáže, že ten zastřešující zákon měl znít trochu jinak. Je nezbytně nutné doplnit řešení o bezpečnostní parametry, transparentně chránící data před zneužitím a dokumentující nezměnitelným způsobem veškeré přístupy do systému. Jen tak nebude moci od samého počátku dojít ke zneužití citlivých dat v systému. Návrh zákona je žádoucí propagovat, veřejně prodiskutovat a obhájit, dopracovat nebo změnit. Připravit se na výběrová řízení lépe, než jak je uvedeno v návrhu. Ostrý provoz za rok, to je opravdu brzy.... Zdvořile požádat o názor opozici. Dopsat navazující zákony, zejména vytvořit ochrannou vrstvu a k tomu 2-3 měsíce pozdržet úvodní zákon v legislativním procesu. Je žádoucí a v zájmu této vlády přijít na chyby dřív, než bude pozdě. Je pět minut po dvanácté, zákon je ve sněmovně. Zdravím neveřejnou výstřižkovou službu Ministerstva vnitra (tzv. odbor PR) a nepřestávám věřit ve schopnosti poslanců, poslaneckých asistentů, poradců, konzultantů a zdravého rozumu. Podrobnosti viz sněmovní tisk 598 |