22. 10. 2008
To jsme my -- ČešiNa parkovišti před Penny marketem mi někdo provalil blatník u auta. Promáčkl ho tak, že auto muselo poskočit ¼ metru -- musel si všimnout. Ujel. Neozval se. Přátelé mne utěšovali, že prý je to český standard. Je mi z toho fakt smutno -- a ne pro ty peníze, které bude stát oprava. |
Uvědomil jsem si, že z nás těžko někdy budou skuteční Evropané. Ti se totiž nepoznají podle velikosti auta nebo "Sausforku" u lesa. Ty poznáte podle toho, že umějí nést následky všech svých činů -- prostě se umějí slušně chovat. Těžko si představit, že třeba běžný Holanďan, Fin nebo Rakušan vám tohle provede. Je mi z nás na blití. Ale stejně, až někomu zase očešu auto (samozřejmě se mi to už taky povedlo), tak na něj zase počkám, nechám si vynadat (protože si to zasloužím) a domluvím se s ním na náhradě. Navzdory českým hovadům, navzdory českému standardu! |