Ministr financí Henry Paulson ustoupil tlaku kritiků po dvou dnech tvrdého vyjednávání s poslanci v Kongresu, kteří nechtějí schválit jeho program, v jehož rámci by americká vláda od bank odkoupila pochybné pohledávky, pokud by nebyly omezeny platy nejvyšších bankéřů.

"Americký lid je rozhněván ohledně platů pro ředitele bank, a to právem," řekl Paulson ve finančním výboru Kongresuů. "Musíme najít způsob, jak to zohlednit v legislativě, aniž bychom ohrozili efektivnost tohoto programu."

Paulson učinil tento ústupek v době, kdy má americká veřejnost pochybnosti ohledně jeho záchranného programu, který je největší státní intervencí ve finančním sektoru od doby Velké hospodářské krize. Prezident Bush má pronést k finanční krizi televizní projev.

Plánuje se silné omezení tzv. "zlatých padáků", které dostávají ředitelé bank při odchodu ze svých institucí a zrušení prémií, pokud firmy zrevidují své finanční výsledky. Vznikne zřejmě i zákon zakazující prémie za příliš riskantní spekulace, které povzbuzují úsílí o nevhodné zisky.

Tyto změny jsou obratem o 180 stupňů v dosud silně "volnotržním" Kongresu, který například loni odmítl schválit zákon, v Británii běžný, který by dal americkým akcionářům pravomoc hlasovat o tom, jak vysoký má být plat šéfů fírmy. Zákaz astronomických platů je dilematem pro samotného Paulsona, jehož plat šéfa firmy Goldman Sachs v roce 2005 byl 38 milionů dolarů.

Kritikové Wall Street poukazují na to, že plat Dicka Fulda, generálního ředitele banky Lehman Brothers, která zkrachovala, byl loni téměř 35 milionů dolarů. Když byl Stan O'Neal, bývalý šéf banky Merrill Lynch donucen loni v říjnu odejít z této firmy v důsledku jejích obrovských ztrát na hypotéčním trhu, odnesl si s sebou "zlatý padák" akcií v hodnotě 161 milionů dolarů.

Z průzkumu deníku Los Angeles TImes a společnosti Bloomberg vypluývá, že 55 procent Američanů nesouhlasí s tím, aby vláda dotovala krachující finanční firmy, z čehož vyplývá, že se Paulsonovi nedaří přesvědčit Američany o významu svého záchranného balíku. CNN zjistila, že 62 procent Američanů podporuje vládní intervence na trzích, ale 65 procent voličů je přesvědčeno, že vládní dotace finančnímu sektoru by byly pro daňové poplatníky neférové. Vzniklo několik internetových stránek, kde američtí občané ironicky nabízejí haraburdí americkému ministerstvu financí za přemrštěné ceny - jeden člověk například Paulsonovi nabízí rozbitou počítačovou tiskárnu za 300 dolarů a plakát z Bollywoodu za 4.76 milionu dolarů.

Hněv veřejnosti nad rolí Wall Street při vzniku finanční krize posílily zprávy, že FBI vyšetřuje údajné podvody ve čtyřech bankrotujících finančních firmách - AIG, Fannie Mae, Freddie Mac a Lehman Brothers. Ty prý zákazníkům tvrdily, že je s nimi všechno v pořádku v době, kdy už krachovaly. To je praxe tzv. "protizákonného obchodování" a je to trestný čin.

Podrobnosti v angličtině ZDE