12. května 2008

Č.j. 92/08

Odpověď Rady ČRo na stížnost p. Štěpána Kotrby na „porušení ustanovení Kodexu Českého rozhlasu spolupracovníkem Českého rozhlasu 6 Rudolfem Kučerou a ředitelem stanice Peterem Duhanem“

Vážený pane Kotrbo,

stížnost obdrženou dne 14.4.2008 projednala Rada Českého rozhlasu na svých rozšířených zasedáních předsednictva Rady ČRo a požádala o stanovisko AK Hrudka, Řípa a partneři. Z tohoto stanoviska také ve své odpovědi vychází.

Svoji stížnost v zásadě směřujete:

1) na porušení článku 25.1 Kodexu spolupracovníkem stanice ČRo 6 Rudolfem Kučerou spočívající v zatajení a nepravdivém informování vedení stanice o podstatných skutečnostech, týkajících se jeho osoby, resp. jeho údajného střetu zájmu ve smyslu článku 25.1 Kodexu, a

2) na porušení článků 2.10, 6.6 a 6.8 Kodexu ředitelem stanice ČRo 6 Peterem Duhanem spočívajícím v nečinnosti při odstranění nepřesnosti týkající se akademického titulu Rudolfa Kučery a při odhalování stěžovatelem tvrzeného porušení zákazu střetu zájmů Rudolfem Kučerou, uváděném sub 1).

Ad 1)

Porušení zákazu střetu zájmů podle článku 25.1 Kodexu Rudolfem Kučerou spatřujete ve skutečnosti, že Rudolf Kučera je „menšinovým spolumajitelem české kanceláře Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Praze ... a předsedou Panevropské unie Čech a Moravy a členem Prezídia celoevropského centra Panevropské unie.“

Podle článku 25.1 Kodexu musí „osoby pracující pro Český rozhlas vyloučit, aby osobní zájem ovlivňoval vysílání nebo nevysílání určitých sdělení či pořadů. Každý, kdo by se mohl vystavit pochybám o střetu zájmů v určité otázce, je povinen tuto skutečnost oznámit svému nadřízenému a vyčkat jeho rozhodnutí. ... Střet zájmů nastává již tehdy, jestliže mohou vyvstat pochybnosti o nestrannosti nebo předpojatosti osoby podílející se na přípravě pořadu, lhostejno, zda mezi posluchači či subjekty, o kterých jsou získávány informace. Pochyby o nestrannosti nebo

předpojatosti vznikají zejména, když určitá osoba je nebo byla se subjektem, o němž má být informováno, spojena rodinným, přátelským, pracovním, členským, smluvním nebo konfliktním poměrem, případně od takového subjektu přijímá nebo přijímala určité výhody či požitky nebo se jinak účastnila na jeho činnosti. Uvedené spojení nastane také tehdy, jestliže se může týkat bezprostředního lidského okruhu člověka podílejícího se na přípravě pořadu (např. rodinní příslušníci, životní partner, popř. nejbližší přátelé). Za střet zájmů není považováno vystupování pracovníka Českého rozhlasu v postavení občana nebo spotřebitele, jestliže se takto učiněné jednání nevymyká obvyklosti.“

Pracovníkem Českého rozhlasu se v souladu s výkladem pojmů uváděným v Kodexu rozumí „zaměstnanec Českého rozhlasu nebo externí spolupracovník, se kterým Český rozhlas sjednal příslušnou smlouvu obsahující ujednání o závaznosti Kodexu“.

Článek 25.1 Kodexu je samozřejmě nezbytné vykládat komplexně a v souvislosti s ostatními články Kodexu. Ke střetu zájmů podle cit. ustanovení dochází již v případě, kdy zde existují „pochybnosti o nestrannosti a předpojatosti osoby podílející se na přípravě pořadu“, a to v případech, které jsou posléze demonstrativně vyjmenovány.

Pořadem se podle Kodexu rozumí „obsahově souvislá, celistvá a časově ohraničená část rozhlasového vysílání nebo programový prvek“.

Zároveň z druhé věty článku 25.1 Kodexu vyplývá, že problematiku střetu zájmu, je nutno posuzovat nikoli obecně, ale vždy v určitém konkrétním případě. Jinými slovy, k závěru, že zde existuje střet zájmů pracovníka Českého rozhlasu, nestačí pouhé obecné konstatování jeho kvalifikovaného poměru k osobám příkladmo jmenovaným tímto ustanovením, ale je nezbytné posoudit konkrétní pořad, resp. situaci z hlediska, zda nemůže vyvstat pochybnost o nestrannosti nebo předpojatosti příslušného pracovník Českého rozhlasu, který se podílel na jeho přípravě a realizaci.

Podle výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze je Rudolf Kučera společníkem SKS - Informační středisko Praha s.r.o., když vlastní obchodní podíl o velikosti 1 %. Majoritním společníkem v této společnosti je přitom Sudetendeutsche Verlags-Gesellschaft mit beschränkte Haftung, se sídlem Mnichov, SRN. Předmětem podnikání výše uvedené společnosti jsou podle údajů zapsaných v obchodním rejstříku vydavatelské a nakladatelské činnosti, reklamní činnost a marketing a činnost informačních a zpravodajských kanceláří.

S ohledem na skutečnost, že SKS - Informační středisko Praha s.r.o. je obchodní společností, jakož i s ohledem na zapsaný předmět podnikání, se lze oprávněně domnívat, že tento subjekt sleduje daleko více cíle obchodní než cíle politické. Její vznik je důsledkem platnosti Česko-Německé deklarace podepsané předsedy vlád obou zemí.

K závěru, že Rudolf Kučera byl z důvodu své majetkové účasti v SKS - Informační středisko Praha s.r.o. ve střetu zájmů a porušil tak článek 25.1. Kodexu, by bylo možné dospět v případě, že Rudolf Kučera se v některém svém komentáři nebo v některé části publicistického pořadu, na jehož přípravě nebo realizaci se podílel, věnoval informování o SKS - Informační středisko Praha s.r.o. anebo o společnosti Sudetendeutsche Verlags-Gesellschaft mit beschränkte Haftung.

S ohledem na výše uvedené jsme doporučili generálnímu řediteli ČRo Ing. Václavu Kasíkovi, aby se Rudolf Kučera v pořadech, na jejichž přípravě a realizaci se podílí, do budoucna vyhnul informování o společnosti SKS - Informační středisko Praha s.r.o. a o společnosti Sudetendeutsche Verlags-Gesellschaft mit beschränkte Haftung. Zatím se však, na základě rozboru jeho komentářů, nic takového neprojevilo.

Vzhledem k tomu, že ve stížnosti neuvádíte, že by se Rudolf Kučera v pořadech, na jejichž přípravě se podílel, věnoval informování o těchto dvou subjektech, není v odpovědi na stížnost stěžovatele nezbytné věnovat se blíže otázce, zda Rudolf Kučera vystupoval nikoli nestranně a nepředpojatě vůči těmto dvěma subjektům.

Dále Rudolfu Kučerovi vytýkáte, že „je součástí vrcholných orgánů struktury s jednoznačně politickými cíli“, jmenovitě že je předsedou Panevropské unie Čech a Moravy a členem Prezídia celoevropského centra Panevropské unie.

Podle výpisu z registru ekonomických subjektů ČSÚ je Panevropská unie Čech a Moravy, IČ 69060070, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 2, občanským sdružením zapsaným v seznamu Ministerstva vnitra, které vzniklo 6.10.1994. Podle dostupného programu tohoto občanského sdružení, na něž ostatně i sám stěžovatel odkazuje, se „Panevropská unie přihlašuje ke křesťanství jako duši Evropy, zvláště ke křesťanskému obrazu člověka“ a „bojuje proti všem tendencím, které ničí duchovní a morální sílu Evropy“, „nihilismu, atheismu a amorálnímu konsumismu“ a „usiluje o křesťanskou Evropu, která je kontinentem lidské důstojnosti a úcty před Bohem a jeho stvořením“.

Z výše uvedeného vyplývá, že Panevropská unie Čech a Moravy je z formálního hlediska občanským sdružením, založeným podle zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, a nikoli politickým hnutím podle zák. č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích.

K posouzení toho, zda občanské sdružení nevyvíjí činnost, která je vyhrazena politickým stranám a politickým hnutím, je příslušné Ministerstvo vnitra, které jestliže takovou skutečnost zjistí, neprodleně příslušné občanské sdružení podle ustanovení § 12 odst. 3 zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, na to upozorní a vyzve je, aby od takové činnosti upustilo. Jestliže sdružení v této činnosti pokračuje, ministerstvo je rozpustí.

K výše uvedenému lze dodat, že přesnou hranici k určení, kde u občanského sdružení končí činnost čistě občanská a spolková, a kde začíná činnost politická blížící se politickému hnutí, není možné jednoznačně obecně stanovit. Vždy je nezbytné posuzovat konkrétní faktickou činnost příslušného subjektu, zejména v souvislosti s tím, nakolik jeho činnost odpovídá činnosti, kterou si tento subjekt určil ve svých stanovách, na jejichž základě je Ministerstvem vnitra registrován, případně jeho širšího programu, a nakolik příslušný subjekt tyto stanovy nebo program překračuje.

Nebezpečí střetu zájmu ve smyslu ustanovení článku 25.1 Kodexu by mohlo vyvstat v případech, kdy by se Rudolf Kučera ve svém komentáři nebo v pořadech, na jejichž přípravě se podílel, věnoval informování o těchto dvou subjektech.

Otázku možného střetu zájmů by v takovém případě bylo nezbytné posuzovat postupem uvedeným v cit. článku 25.1 Kodexu zejména v případě příspěvků, které se týkají stěžovatelem uváděného tématického okruhu „Panevropské hnutí, jeho vznik, vývoj a současnost“, k jejichž tvorbě se dle tvrzení stěžovatele Rudolf Kučera zavázal v autorské smlouvě s ČRo 6.

Otázku porušení zákazu střetu zájmů s největší pravděpodobností není nezbytné řešit v případě dalšího stěžovatelem zmiňovaného tématického okruhu „Vývoj demokracie v Evropě a v USA ve vztahu k náboženství“, neboť dle našeho názoru nelze z členství v obou výše uváděných subjektech bez dalšího dovozovat možnost porušení zákazu střetu zájmů podle článku 25.1 Kodexu při zpracování tohoto tématu.

Na okraj lze dodat, že na rozdíl od některých minulých historických období není možné křesťanství jakožto náboženství bez dalšího ztotožňovat s politickou činností vykonávanou za účelem prosazování křesťanských hodnot.

Ani v této části stížnosti neuvádíte, ve kterém svém konkrétním příspěvku, komentáři nebo pořadu, na jehož přípravě se podílel Rudolf Kučera porušil ustanovení článku 25.1 Kodexu. S ohledem na neúplnost tvrzení stěžovatele není v současnosti možné v této otázce s konečnou platností dospět k jasnému závěru.

Ad 2)

V druhé části své stížnosti vytýkáte řediteli stanice Český rozhlas 6 panu Peterovi Duhanovi porušení článků 2.10, 6.6 a 6.8 Kodexu tím, že nezabránil střetu zájmů Rudolfa Kučery ve vysílání jím řízené stanice, nezajistil pravdivé informování posluchačů Českého rozhlasu o osobě Rudolfa Kučery a neuvedl pravdivé informace ohledně akademického titulu Rudolfa Kučery.

Vyjdeme-li ze zjištění týkajících se první části Vaší stížnosti, potom k otázkám porušení výše uvedených ustanovení Kodexu lze uvést následující:

Článek 2.10 Kodexu stanoví Českému rozhlasu, a tím tedy i ředitelům jeho stanic, povinnost opravit i bez předchozího upozornění „podstatné chyby nebo nepřesnosti“, k nimž při vysílání došlo, přičemž se tak musí stát bezprostředně poté, co tyto skutečnosti vyjdou najevo. Z gramatického výkladu tohoto ustanovení vyplývá, že tato povinnost dopadá pouze na chyby a nepřesnosti ve vysílání Českého rozhlasu, nikoli na vysílání jiných stanic, ať už tuzemských nebo zahraničních, a to pouze na chyby podstatné.

Pro posouzení otázky, zda došlo k porušení článku 2.10 Kodexu tím, že Český rozhlas neuvedl na pravou míru informaci (dle Vás uváděnou „zejména v zahraničí“) týkající se akademického titulu Rudolfa Kučery, jmenovitě, že je docentem a nikoli profesorem, je nejprve nezbytné prověřit, zda v rámci vysílání Českého rozhlasu nezaznělo, že Rudolf Kučera je řádným profesorem namísto docentem. V případě, že by se ukázalo, že tomu tak skutečně bylo, zbývá zvážit, zda je možné tuto chybu nebo nepřesnost kvalifikovat jakožto „podstatnou chybu nebo nepřesnost“. Jsme přesvědčeni, že tomu tak není.

Dále ve své stížnosti s porušením zákazu střetu zájmů Rudolfa Kučery spojujete též porušení článků 6.6 Kodexu a 6.8 Kodexu Peterem Duhanem. Podle článku 6.6 Kodexu „ve zpravodajských a publicistických pořadech Český rozhlas dbá na přesnost a nestrannost, spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti.“ Podle článku 6.8 Kodexu „zpráva musí být založena na zjištěných a ověřených údajích. Český rozhlas je při získávání a zpracování informací plně povinen zajistit a posluchačům zprostředkovat věcně správný odraz skutečnosti. V případech, kdy to není beze zbytku uskutečnitelné pro nemožnost opatřit si všechny informace, musí postupovat tak, aby se pravdě maximálně přiblížil. Zamlčení důležité informace nebo potlačení jejího podstatného aspektu je vždy hrubým porušením této povinnosti.“

Z poskytnutých podkladů vyplývá, že Rudolf Kučera se v rámci své spolupráce zaměřuje především na tvorbu analýz a komentářů. Výše citované články 6.6 a 6.8 Kodexu uvádějí jako klíčové termíny „skutečnost“, „zpráva“ a „informace“. Ze systematického výkladu Hlavy II. Kodexu, která je nazvána „Specifické typy pořadů a některé další činnosti Českého rozhlasu“ vyplývá, že pojem „zpráva“ je zde chápán jako logicky ucelený soubor informací, na něž klade Kodex ve svém článku 6.8 požadavek „zprostředkování věcně správného obrazu skutečnosti“. Naproti tomu je nutné postavit formu analýzy a komentáře jakožto formu publicistickou, kterou dle našeho názoru nelze podřadit pod pojem zpravodajství v užším smyslu tak, jak je tohoto pojmu užito v článku 6.6 Kodexu („ve zpravodajských a publicistických pořadech ...“).

Analýza a komentář jsou ze své podstaty založeny na osobnosti komentátora a jeho vnímání světa a hodnot, a proto také do značné míry na jeho hodnotícím soudu. Proto také jsou na přípravu analýzy nebo komentáře kladeny Kodexem poněkud jiné požadavky než na přípravu zpravodajství. Ostatně také ustanovení článku 6.14 Kodexu uvádí, že „hodnotící soud je vždy subjektivní a není ze své povahy podrobitelný důkazu pravdy“. Dále stanoví, že Český rozhlas není zbaven „povinnosti zařazovat do vysílání zpravodajských a publicistických pořadů jen takové hodnotící soudy, které jsou prezentovány čestně a bez klamavé manipulace s fakty, jimiž má být hodnocení odůvodněno. Tato povinnost však nebrání zprostředkovat posluchačům hodnotící soudy aktérů událostí. V takovém případě Český rozhlas ponechá na posluchači, aby si učinil vlastní názor, zda aktéři událostí předkládají hodnotící soudy čestně.“

K závěru, že odvysíláním komentářů a analýz Rudolfa Kučery došlo k porušení článků 6.6 a 6.8 Kodexu, lze dospět jen za předpokladu, že by se ukázalo, že určité komentáře a analýzy nebyly vytvořeny v souladu s principy uvedenými v článku 6.14 Kodexu, resp. hodnotící soudy v nich uvedené nebyly prezentovány čestně a nikoli bez klamavé manipulace s fakty. Na okraj lze dodat, že pokud by se ukázalo, že došlo k porušení článku 25.1 Kodexu, a to si nemyslíme, potom by bylo jen s velkými obtížemi možné prokázat, že hodnotící soudy uváděné v komentářích a analýzách Rudolfa Kučery byly prezentovány čestně a bez klamavé manipulace s fakty.

Pan Milan Kubes, jehož smlouva je uzavřena na pravidelný poslech a hodnocení vysílání ČRo 6 interně pro Radu ČRo, nezaujímá žádná odpovědná stanoviska, jež by mohla ovlivnit jeho jednatelství v SKS-Informační středisko Praha s.r.o..

A závěrem musíme reagovat na Vaši větu, citujeme: „Pojďme tedy s Českým rozhlasem 6 do hloubky, neboť jeho odpovědným pracovníkům stále nedochází, CO je to KONFLIKT ZÁJMŮ a postupují stále v duchu práce bývalé štvavé vysílačky – Radia Svobodná Evropa, pro kterou řada publicistů s ČRo 6 spolupracující, v minulosti pracovala a k níž se dodnes řada z nich hlásí“.

To je urážka nejen špičkových novinářů, ale i pošpinění celé historie Radia Svobodná Evropa.

S pozdravem

Ing. Jiří Florian
předseda Rady Českého rozhlasu