3. 6. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 6. 2008

Štafeta osudů

Renáta nad hlavou, od autorské dvojice Zdeny Bratršovské a Františka Hrdličky; vydalo nakladatelství Akropolis v r. 2007, 216 stran, 1. vydání, doporučená cena 189 Kč, ISBN 978-80-7304-088-8)

Generační štafeta. I tak by se dal trochu lakonicky charakterizovat soubor povídek Renáta nad hlavou od autorské dvojice Bratršovská-Hrdlička. Je to jejich nová próza, která vyšla nedávno v nakladatelství Akropolis (podobným počinem autorů byl povídkový soubor Samé milé pitvorky vydaný v roce 1994 v nakladatelství ČS).

V pásmu šestnácti příběhů rozčleněných do pěti oddílů střídají dětské hrdiny postupně hrdinové starší a starší a nakonec, v pátém oddílu, důchodci. Časoprostorem povídek jsou města, příroda dnešních Čech a hlavně Praha. Budeme-li se držet zvolené paralely štafeta - sled povídek -, pak můžeme nakrásně dodat, že vypravěčskou perspektivou této štafety nejsou běžci, ale kolík, který mezi nimi putuje. Ještě víc -- v posledním oddílu dochází dokonce k jakémusi převtělení tohoto kolíku v běžce samotného.

V prvním oddílu sledujeme příběhy malých dětí, jejichž bezelstný svět je konfrontován s lhostejností, hrubostí, někdy až brutalitou světa dospělých. Děti se snaží tomuto světu vzdorovat a vyvíjet vlastní iniciativu -- tak však nakonec pokaždé narazí na pomyslné, ale nepřekonatelné hranice, které dospělí dětskému světu vytyčili (například v povídce "Na samotě" dívka táhne na saních svou tetu k doktorovi, dokud nenarazí na venkovana, který zjistí, že je teta mrtvá, vezme dívce saně a vrací se spolu s ní zpět k chalupě).

V první povídce druhého oddílu ("Kapesník bez adresy") malá Jindřiška vyhodí z okna svůj kapesníček, který pak putuje mezi několika lidmi, až skončí u mladíka, který chce začít "nový život". Symbolicky je tak štafeta předána další generaci. Děti jsou zde již starší, odcizují se rodičům, kteří nad nimi ztrácejí moc (vyléčená narkomanka se setká po letech se svým synem, který jí byl odebrán: "Prober se, Patriku. Patříme přece k sobě. Už jsem čistá, přísahám. Už se ti zase můžu věnovat." -- "Jo? Jenže já už ti nevěřím. Vykašlala ses na mě, kašlu na tebe.")

Poté přicházejí na řadu mladí lidé, převážně studenti a intelektuálové, ale i kriminálník na útěku. Klíčovými dilematy jsou rozpor mezi ideály a realitou, mezi duchovnem a tělesností atd., a právě kvůli těmto rozporům je v jednání postav cítit lehký zmar. Zatímco dosud se děje odehrávaly v exteriérech (pro dětský svět tak příznačných), nyní se přesouvají do intimnějších, izolovaných míst (byty, chata v lese). Do tohoto oddílu patří i povídka s tajuplným názvem "Renáta nad hlavou", v níž stíhaný mladík, schovávající se v prázdném bytě, zažívá platonickou lásku k dívce, která bydlí v patře nad ním. Poslouchá její kroky na chodbě, v bytě, její hru na klavír. Jen prostřednictvím sluchu si tak utváří svůj obraz o ní -- stejně jako my všichni, když každý den podvědomě vnímáme okolní svět skrze zvuky za stěnami svého pokoje.

Pro čtvrtý oddíl je příznačné, že v něm vystupují sice postavy již dospělé, ale nějakým způsobem marginalizované -- mrzák, bezdomovec, jeptišky. Autoři přitom bourají stereotypy, které jsou s nimi obecně spojeny (bezdomovci jsou zde poctiví, jeptišky pomstychtivé). Postupně v povídkách začíná převažovat subjektivita a přibývají retrospektivní pasáže.

První čtyři oddíly mají jedno společné -- autorský subjekt je v nich velmi upozaděn, v hemžení mnoha postav téměř nepřítomen. Vypravěč užívá bez výjimky er-formu. Pak ale přichází první povídka pátého oddílu, kde vypravěč nabývá na významu a přechází do ich-formy, apostrofuje čtenáře, vyslovuje svoje myšlenky. Důchodce (v povídce Šulína) vypravuje příběh ze svých školních let, která v jeho líčení vyznívají o poznání pozitivněji než zážitky dětí-obětí v prvním oddílu. Pochyby nad současným životem dětí však vypravěč vyslovuje v této povídce i přímo ("Děti prožívají pokoření a zklamání silněji než dospělí, protože si ty pocity neumějí vysvětlit, ani se s nimi vypořádat. Dnešní drobotině to naštěstí nehrozí: Rodí se dokonalí, bez všech iluzí."). Potvrzením tohoto zvratu ve vypravěčské perspektivě, v tomto převtělení kolíku v běžce samotného, je poslední povídka, nazvaná "Cigarety v polštáři", která je expresivním monologickým chrlením starého, zdánlivě cynického fotbalisty, který tráví svůj čas po nemocnicích.

Spolu s ich-formou a s prosazením autorského subjektu v pátém oddílu přichází do povídek vítané oživení a svérázný slovník. Zatímco je převážná část povídek v celém souboru založena na dialogičnosti, na objektivizovaných příbězích, jejichž dějové zvraty často způsobují věci (papír, kapesníček, rukavice), tato radikální proměna vypravěče na konci knihy naznačuje, že autorský subjekt má zájem se před čtenářem odhalit - proč by jinak povídka, která je ze všech nejniternější a nejdelší, byla umístěna právě sem, na tolik exponované místo?

Z mého pohledu by se povídkový soubor Renáta nad hlavou dal závěrem charakterizovat takto: Autoři se v knize s výrazným využitím dialogů i monologů pokusili o zachycení dilemat dnešních obyčejných lidí, od dětí po důchodce, aby se nakonec sami přihlásili ke generaci nejstarší. A i když je kniha především mozaikou tragických i komických příběhů neznámých lidí, je stmelena nenápadnou přítomností autorů - bilancujících, skeptických, ironických vůči sobě i vůči společnosti.

                 
Obsah vydání       3. 6. 2008
3. 6. 2008 Cesta k politickému lobbingu ve vysílání nalinkovaná Radou Českého rozhlasu aneb kterak Sudeťák informuje vyváženě Štěpán  Kotrba
3. 6. 2008 Naše přímá cesta vpřed Karel  Dolejší
3. 6. 2008 Rakousko a Pražské jaro 1968 Přemysl  Janýr
2. 6. 2008 EXKLUZIVNÍ DOKUMENT: Vládní zdůvodnění smlouvy o radaru Štěpán  Kotrba
3. 6. 2008 Afghánistán: Čekání na strategii Karel  Dolejší
3. 6. 2008 "Volení zástupci volených poslanců" Štěpán  Kotrba
3. 6. 2008 Proč je Julínkova reforma špatná Petr  Wagner
3. 6. 2008 Čeští okupanti Anno Domini 2008 František  Řezáč
3. 6. 2008 Dokážeme jen kecat Jaroslav  Klíma
3. 6. 2008 Veřejnoprávní televize: Propagujme xenofobii!
3. 6. 2008 PR firma "zakazuje lidem použít výrazu, který si výlučně vyhradila pro sebe" Jan  Čulík
3. 6. 2008 Vědci: Děti starších otců umírají častěji
3. 6. 2008 Jaderná energie je jedinou možnou alternativou František  Hájek
3. 6. 2008 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. -- 31. května 2008
3. 6. 2008 Štafeta osudů Ondřej  Blažek
2. 6. 2008 Hudba útěšná, hudba útočná II. Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
3. 6. 2008 ■ ■ ■ Jaroslav  Kovanda
3. 6. 2008 Protest v poslanecké sněmovně
3. 6. 2008 Diskuse: Dokážeme porazit reformy?
2. 6. 2008 Otevřený dopis tiskovému mluvčímu Ústavního soudu ČR Jan  Sýkora
2. 6. 2008 Černý den českého práva, ale autorita Ústavního soudu neutrpěla Stanislav  Křeček
2. 6. 2008 Spojené státy zadržují osoby bez soudu na vězeňských lodích
2. 6. 2008 Opravdu chytrá Liška? Anna  Čurdová
3. 6. 2008 Na nátlak Američanů Izraelci palestinské studenty do USA studovat pustí Štěpán  Steiger
2. 6. 2008 Eastern European Review: Poláci chtějí o základně jednat až s příští americkou administrativou
2. 6. 2008 Vláda nás naučí veřejně nesouhlasit, to bude také její jednoznačně největší přínos Jan  Sova
3. 6. 2008 Lidé neznají historii
2. 6. 2008 Prohlášení k přerušení hladovky
5. 5. 2008 Hospodaření OSBL za duben 2008