2. 6. 2008
Vláda nás naučí veřejně nesouhlasit, to bude také její jednoznačně největší přínosVskutku jsou i důležitější témata než radarPostavit se za svou věc a za své právo není samozřejmostí, ale úkolem a výzvou. Je třeba vědět jak a kam se postavit (také, kterým směrem vane vítr) a orientovat se v situaci (tedy poznat světové strany). Je důležité umět hledat pravdivé informace (a cítit jejich potřebu), ale hlavně mít někoho, kdo se proti větru postaví s vámi, píše Jan Sova. Zatímco v zahraničí byly a jsou stávky a veřejné protesty běžnou událostí (Itálie, Francie, Španělsko, ...) v České republice toto korektní sebevyjádření občanů nebylo zvykem a docházelo k němu spíše výjimečně a když už, tak často ,,nikdo neposlouchal". Tento stav se pod tlakem současné vlády jasně mění k lepšímu. |
Stoupá zájem občanů o dění a současná politická témata. Lidé se zajímají o aktuální informace, diskutují na fórech, zakládají sdružení, podepisují petice a hlavně navazují kontakty. To přispívá k rozvoji naší občanské společnosti. Skutečná společenství často vznikala pod tlakem, kterému ze vzepřela. O pozitivním dopadu reforem (především pak zdravotních) přiměřeně a zdravě pochybuji. O čem však nepochybuji, je že pokud se naučíme reflektovaně nesouhlasit a tento nesouhlas korektně a veřejně vyjádřit, vznikne prostor diskuze, který je pro demokracii minimálně stejně tak důležitý, jako je ,,soutěž politických stran". Demokracie nekončí odevzdáním volebního lístku (to by to politici měli snadné). Odevzdáním volebního lístku naopak demokracie začíná. Ta je vždy výzvou, nikdy hotovou věcí. Berme tedy protesty (nejen) proti poplatkům jen jako zahřívací cvičení v případě, že by došlo na kroky reforem, které by destruovali náš zdravotní systém na ,,zdravotní systém" USA. Budou se hodit nejen zkušenosti, ale i vzniklá sdružení, znalost situace a orientací v ní. Musím souhlasit s kolegou Cvekem, že jsou i závažnější témata než radar (ačkoli i to je samozřejmě velmi závažné téma). Řízená péče je jedním z nich. Zatímco strach o národní bezpečnost je pro běžné Američany spíše okrajovou záležitostí, je pro mnohé z nich strach o zdravotní pojištění každodenním ,,chlebem". Snad nám to úsilí (a hlavně zájem) vydrží. Neodsuzujme předem druhou stranu, ale vážně pochybujme. |