Válka proti drogám v rukou arogantních ignorantů

Výkonný ředitel UNODC Antonio-Maria Costa ve svém projevu na vídeňském zasedání sice tvrdil, že se podařilo snížit užívání drog, ale poslední zpráva jeho vlastního výboru ukazuje, že současný počet uživatelů nelegálních drog, především konopí, je ve skutečnosti nejvyšší v celé historii. A k tomu se prý ještě snížilo pěstování drog! Z cílů vytyčených na Valném shromáždění UNGASS v roce 1998 se nepodařilo splnit ani jeden, ale je to prý úspěch.

O profesionálních (ne)kvalitách tohoto vysokého úředníka OSN se můžete přesvědčit sami na serveru YouTube zhlédnutím videa z vídeňského jednání se záznamem diskuse, v níž Costa není schopen koherentně odpovědět na velmi jednoduchou a relevantní otázku významného holandského psychiatra Frederika Polacka z úřadu amsterodamského hlavního hygienika, proč je v Holandsku nižší míra užívání konopí než v sousedních zemích, ačkoliv je tam bez problémů dostupná pro dospělou populaci. Antonio-Maria Costa je evidentně zaskočen, protože tato nepohodlná skutečnost je v přímém rozporu s politikou jeho výboru, který tvrdí, že omezením dostupnosti drog se automaticky sníží i jejich spotřeba. Místo konkrétní odpovědi na Polackovu otázku začne hovořit o problémech městských úřadů s coffee-shopy, které jsou podle něj důkazem selhání holandského přístupu ke konopí, a že proto se holandská vláda snaží vytlačit je z měst na hranice s Německem, Belgií a – světe div se! – s Francií.

Že tato země nemá s Holandskem společnou hranici, je tomuto italskému byrokratovi vystudovanému v Moskvě zřejmě úplně jedno. Na další Polackovo naléhání, aby odpověděl na jeho otázku, prohlásil tento úředník placený z peněz daňových poplatníků, že tím to končí a tečka, a odmítl dále se tímto tématem zabývat.

Prohraná válka proti drogám

Skutečnost je taková, že posledních deset let války proti drogám nepřineslo žádné pozitivní výsledky. Konzumace drog může způsobit problémy, ale drogová prohibice způsobuje katastrofu. Milióny lidi jsou kriminalizovány, miliardy euro jsou utraceny ve válce, která je neefektivní a kontraproduktivní. Pod tlakem Výboru OSN pro drogy je zhruba 90% veřejných „drogových výdajů“ vkládáno do neefektivní represe a pouze 10% do exaktně doložitelné efektivní prevence a léčby. Je smutné, že struktura těchto veřejných výdajů na boj proti drogám, shodná téměř v celé Evropě, byla prosazena v druhé polovině 20. století zemí s naprosto nejžalostnější a finančně nejméně efektivní drogovou politikou na celém světě, Spojenými státy. Přes veškeré snahy se vládám nedaří snižovat škodlivost uživatelů a zvyšovat jejich zodpovědnost, zatímco černý trh s drogami zůstává v rukou organizovaného zločinu, jehož obrovské zisky deformují celosvětovou ekonomiku a vytváří korupční prostředí.

Mezinárodní monetární fond vypracoval analýzu, podle níž loňská rekordní úroda opia vynesla jen afghánským farmářům miliardu dolarů. Zisky mafie budou ještě podstatně vyšší. Podle Financial Times od pádu Talibánu značně vzrostla ekonomická síla drogových mafií. Poslední sklizeň opia byla o 17% vyšší než předešlého roku a dosáhla téměř 9000 tun, zatímco za vlády Talibánu se pohybovala v číslech o řád nižších. Navíc je jasné, že zisky organizovaného zločinu budou růst i nadále už jen kvůli tomu, že v Afghánistánu se surové opium nyní začalo rafinovat na daleko výnosnější heroin.

Nově postavený "Most přátelství" mezi Tádžikistánem a Afghánistánem doplnil chybějící článek tzv. hedvábné stezky. Ta ve starověku spojovala Čínu s Blízkým Východem a Evropou a využívali ji především obchodníci. Dnes se pro ni hodí přesnější název - Opiová stezka. Právě tudy totiž proudí veškeré opium a heroin vyprodukované v Afghánistánu do Ruska a do západní Evropy a brzy začne směřovat i do Číny. Stavba stála 37 milionů dolarů a z velké části ji hradila americká vláda jako "dar afghánskému a tádžickému lidu." Na stavbu přispěly také evropské země.

"Je bezpodmínečně nutné zabránit, aby most využívali pašeráci drog, zbraní i lidí," uvedl tádžický prezident Imomali Rachmonov, který si je dobře vědom, že většina heroinu, který putuje do Evropy se přepravuje skrze jeho zemi. Jen je otázka, jakým způsobem tomu chce zabránit.

Evropská protidrogová politika a Zelená kniha

Ze zprávy Evropské monitorovací agentury pro drogy (EMCDDA) za rok 2007 vyplývá, že netechnické konopí (marihuana) ztrácí na oblíbenosti mezi mládeží, ovšem i tak je na prakticky každodenní bázi užívá asi tři milióny lidí. Zato užívání kokainu se v Evropě drasticky zvýšilo – zabavené množství kokainu oproti roku 2004 stouplo o 45 procent. Situace v šíření viru HIV také není růžová, protože se stále zvyšuje počet nových případů, a ani úmrtí na předávkování tvrdými drogami nezaznamenala klesající trend.

Co se týče přístupu k drogové represi, situace v Evropě se již začíná měnit k lepšímu, protože se zlepšuje spolupráce mezi státním a občanským sektorem. Letošní Zpráva Evropského parlamentu k Zelené knize o úloze občanské společnosti v protidrogové politice v Evropské unii vyzývá EU k posílení dialogu s organizacemi občanské společnosti, který by měl mít přímý dopad na rozhodovací proces v EU. V minulých letech bylo vytvořeno fórum občanské společnosti pro otázky drog s cílem posílit dialog mezi Evropskou komisí a organizacemi občanské společnosti, avšak zpráva vyjadřuje lítost nad tím, že organizace zastupující nové členské státy v něm mají slabou účast.

Vzhledem k tomu, že protidrogové politiky musí být založeny na platných vědeckých důkazech, evropští poslanci žádají Agenturu EU pro základní práva, aby provedla analýzu účinků protidrogových politik a vyhodnotila, jak jsou účinné a jestli nebo do jaké míry tato politika překračuje meze a má za následek porušování základních práv evropské občanské společnosti.

Je tedy zřejmé, že přístup Evropy a výboru OSN pod americkým vlivem se v praxi diametrálně liší, a o tom, který přístup je ten správný si každý může sám udělat úsudek podle toho, jaké mají tyto rozdílné drogové politiky výsledek (např. míra užívání marihuany je v USA více než dvojnásobná než v Holandsku). Tam, kde je dominantní americký vliv a represivní drogová politika, vzrůstá produkce drog i jejich spotřeba, zatímco v Evropě, která čím dál tím více upřednostňuje princip snižování škod (harm reduction) a prevence je situace podstatně lepší.

Odpor proti prohibici drog z nečekaných míst

Proti drogové represi a nesmyslné válce proti drogám se čím dál tím častěji ozývají hlasy z míst, odkud bychom to nejméně očekávali. Například Richard Posner, předseda federálního odvolacího soudu v Chicagu a jeden z nejvýznamnějších amerických znalců práva považuje za nesmyslné věnovat tolik prostředků na represi marihuany, protože podle jeho názoru společnost natolik tolerantní vůči alkoholu a cigaretám jako ta americká, ani nemá morální právo tvrdě zasahovat proti marihuaně a posílat za ni lidi do vězení. „Jedině dekriminalizace je tou bezpečnou cestou ke snížení míry kriminality. Je smutné, že tato otázka je hluboko pod horizontem politické proveditelnosti,“ prohlásil v článku, který vyšel v literární příloze britských Times a v populárních amerických novinách USA Today.

Posnera, jmenovaného za Reaganovy vlády označil časopis amerických právníků American Lawyer magazine za „nejbrilantnějšího soudce v zemi“. Je to zatím nejvýše postavený soudce, který se veřejně vyslovil za zrušení prohibice marihuany. Podobně se již předtím vyjádřili někteří soudci ze soudů nižších stupňů, včetně Roberta Sweeta z New Yorku a Jamese Paina z Floridy.

Organizace LEAP původně založená americkými ochránci zákona sdružuje profesionály zapojené do boje proti drogám, kteří nesouhlasí se současnou protidrogovou politikou americké vlády a považují ji za zbytečné mrhání penězi daňových poplatníků. Jejím cílem je dát prostor k vyjádření aktivním i penzionovaným ochráncům zákona, kteří jsou přesvědčeni, že válka proti drogám selhala. Za šest let své existence se z původních pěti členů rozrostla v mezinárodní organizaci působící v téměř devadesáti zemích a sdružující přes deset tisíc profesionálů včetně policistů, probačních úředníků, soudců a prokurátorů.

Jedním z cílů organizace je i obnovení respektování práva a úcty k policistům, která v očích obyčejných lidí silně poklesla právě v důsledku jejich účasti na válce proti drogám. Žádá ukončení prohibice a její nahrazení alternativními metodami přispívajícími ke snížení počtu úmrtí, zločinnosti a závislostí spojených s drogami. Členové LEAP poukazují na viditelný neúspěch dosavadních metod americké protidrogové politiky jak v samotných Spojených státech, tak i v ostatních zemích, které si ji vzaly za vzor.

V LEAP jsou přesvědčení, že chceme-li omezit škody způsobené válkou proti drogám, musíme drogy nejenom legalizovat, ale také je vyloučit z černého trhu jako zdroj zisku. Zlegalizováním drog a jejich výrobou a distribucí v malých množstvích (pro osobní potřebu) všem dospělým osobám, které o ně požádají, na celá léta radikálně oslabíme moc organizovaného zločinu a teroristických skupin, pro něž dnes drogy představují nevyčerpatelný zdroj příjmů.

Již před třemi lety vyvolal velký poprask J. Wortel, vysoký poradce (advocaat-general) při Nejvyšším soudu Nizozemska a zkušený státní zástupce, když prohlásil, že dokonce i holandská tolerantní politika vůči konopí je neuskutečnitelná, prováděná na úkor ostatních aktivit bezpečnostního a trestního aparátu, a navíc ani není v souladu s prioritami péče o zdraví občanů.

Wortel však jde ještě dál: “Jsem přesvědčený, že až budou historikové budoucnosti jednou popisovat naši dobu co se týče oficiálního postoje ke cannabis sativa, velmi se podiví nad naší umíněností v plýtvání penězi vydávanými na boj, který je stejně marný, protože trestní aparát pro něj nemá dostatečný mandát.” V dokumentu uvádí slavný Tertulliánův výrok: “Credo quia absurdum” (Věřím, protože je to absurdní, což v daném kontextu znamená: Věřím, protože by bylo absurdní nevěřit). “Jako vážený úředník trestního aparátu jsem si to dlouho nechával jen pro sebe,” pokračuje Wortel, “ale nyní musím připustit, že mi tento citát vyvstane na mysli pokaždé, když mám co dělat s právním případem, v němž hrají roli hašiš nebo tráva.”

K vysokým státním úředníkům se připojují i představitelé holandských městských samospráv jako starosta města Terneuzenu blízko belgických hranic, který se domáhá spuštění pilotního programu legálního pěstování marihuany. Tvrdí, že je nejvyšší čas, aby legální zdroj marihuany vyřešil paradox, kdy majitelé zcela legálních coffee-shopů se nemohou legálně zásobovat svým legálně prodávaným zbožím. Za změnu těchto zákonů již dlouhá léta lobují starostové dalších dvou měst – Maastrichtu a Heerlenu – na jihu Holandska v příhraniční oblasti. Říkají, že nový přístup by ztížil belgickým, francouzským a německým drogovým turistům pašování velkých množství konopí přes hranice.

Poslední vlaštovkou je nedávné vyjádření předsedy nizozemských policejních odborů Hanse van Duijna, že je marné snažit se dál bojovat proti marihuaně zatýkáním pěstitelů konopí a obchodníků, ale marihuanu je třeba legalizovat. Prodej malých množství marihuany zákazníkům v coffee-shopech není nijak postihovaný, ale majitel coffee-shopu se jí nesmí zásobit, aniž by porušil zákon. Právě na jeho dodavatele číhá policie a snaží se je zatknout. Výsledkem je podle van Duijna, že tyto marné snahy policii odvracejí od daleko důležitějších úkolů při boji se zločinem. Šéf policejních odborů obvinil holandské politiky, že v této věci zůstávají nečinní kvůli mezinárodnímu tlaku. Doslova řekl, že strkají hlavu do písku jako pštrosi.

Van Duijn se také domnívá, že lidem závislým na tvrdých drogách by se mělo dovolit, aby je užívali pod odborným dohledem (princip tzv. šleháren). Prohlásil, že jedině takto se dá efektivně bojovat proti zločinu.

Ekonomické ztráty

Netechnické konopí - marihuana se stala nejvýznamnější plodinou americké rostlinné výroby. Vyplývá to z údajů americké organizace MPP, která je pro legalizaci pěstování marihuany. Tržní hodnotou marihuana překonala celkovou hodnotu pšenice a kukuřice pěstované v Americe. MPP uvádí, že v USA se za loňský rok vypěstovalo netechnické konopí v hodnotě téměř 36 miliard dolarů. Pěstování marihuany je přitom ve Spojených státech zakázané. Úřady nechaly za minulý rok zničit víc než 100 miliónů rostlin této plodiny.

Milton Friedman, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, se v roce 2005 připojil k americkým vědcům a ekonomům a jejich vědecké zprávě, která apeluje na používání racionální drogové politiky a upozorňuje americkou vládu, že válka proti marihuaně stojí ročně americké daňové poplatníky 7,7 miliardy dolarů. K válce proti marihuaně řekl: „Pro prohibici marihuany nemáme žádný logický podklad ..... 7,7 miliardy dolarů je spousta peněz, ale ta ztráta neznamená zdaleka největší zlo. Podívejte se na praktické výsledky. Vidíte jen škody, utrpení, a korupci, které tyto zákony vytvářejí... finanční náklady jsou jen jedním z menších zel.“

ENCOD – konkrétní boj za racionální drogovou politiku

Podle Joepa Oomena, předsedy Evropské koalice za spravedlivou a efektivní drogovou politiku (ENCOD), kdyby všichni Evropané konzumující nelegální drogy podali stížnost k výše zmíněné Agentuře EU pro základní práva s tím, že nelegálnost těchto látek porušuje jejich individuální práva na zdraví, nediskriminaci, náboženskou svobodu, důstojný život apod., tento úřad by si rychle musel najmout další kancelářské prostory. Vzhledem k tomu, že sídlí ve Vídni, tak by se jim možná mohly hodit prostory neužitečného Costova výboru.

Těsně před březnovým zasedáním UNODC se ve Vídni konala mezinárodní konference o racionální drogové politice organizovaná ENCOD - střešní organizací, která sdružuje evropské neziskové organizace působící v oblasti drogové politiky. Den před konferencí proběhl protestní pochod proti válce proti drogám, který vedl od vídeňského Prátru až k administrativnímu centru OSN, kde se v následujících dnech mělo uskutečnit setkání Výboru OSN pro drogy, aby zhodnotilo výsledky své strategie v boji proti drogám. Před budovou OSN promluvil předseda ENCOD Joep Oomen. Hovořil o kolabující drogové politice ze strany světových vlád, která nejenže nepřináší viditelně pozitivní výsledky, ale naopak latentně podporuje černý drogový trh, aleatorním způsobem kriminalizuje nevinné občany a ročně stojí kolem 40 miliard euro, zatímco drogový trh odhadem generuje kolem desetinásobku této částky a stále roste.

Konference byla umístěna do univerzitního kampusu vídeňské lékařské fakulty a její program byl rozdělený do dvou víkendových dnů. Četné publikum zaujala zejména přednáška „Kokové listy pro bolívijský lid“. Pojednávala o tradičním využití rostliny koka, ve světě známější díky jednomu z jejích alkaloidů, kokainu.

Samotná koka je spojena s historií jihoamerických národů po tisíciletí. Nevyužívali však koku jako drogu, nýbrž jako potravu. Kromě žvýkání např. ve formě čaje, který je bez vedlejších nebo intoxikačních účinků kokainu, zmenšuje bolesti hlavy a žaludku a zvyšuje fyzické i duševní síly člověka. Bohužel díky jejímu potenciálu pro výrobu silně návykového kokainu, o který je mimo jiné největší zájem ve Spojených státech, se americká vláda snaží už desítky let o kompletní likvidaci této rostliny. V největší míře jsou důsledky této destruktivní politiky nejvíce postiženi obyčejní jihoameričtí zemědělci. Je to uzavřený kruh a klíčem k jeho otevření se nalézá ve změně psychosociálních struktur celé naší společnosti, což je právě nejbolestivější a tedy odmítané řešení.

Další zajímavá přednáška nabídla téma, která otevírá zatím málo probádané pole využití alkaloidů v psychoterapii a léčení závislostí na návykových látkách. Český vědec Patrick Venulejo se už 10 let zabývá látkou ibogain, což je alkaloid nalezený v kořenech keře Tabernanthe iboga, rostoucího v deštných pralesech rovníkové středozápadní Afriky. Žvýkání tohoto kořene bylo domorodým obyvatelstvem běžně užíváno v tradiční medicíně, k odstranění únavy, hladu a žízně. Alkaloid ibogain prý dokáže účinně odbourat závislost na návykových látkách, od opiátů, pervitinu až po alkohol. Podobně výrazné výsledky může mít při léčbě psychologických potíží traumatického charakteru. Zatím se nachází ve fázi zkoumání a brzy se jeho výsledky bude zabývat i širší odborná veřejnost.

Iniciativa Konopí je lék

Na konferenci za Českou republiku vystoupila také Bushka Bryndová s prezentací návrhu nového zákona umožňujícího samoléčbu netechnickým konopím bez trestního postihu. Poukázala na skutečnost, že v České republice v posledních letech rapidně stoupá počet lidí, kteří byli obviněni kvůli pěstování konopí a hrozí jim soud – jedná se zhruba o třetinový nárůst. Ve většině případů se přitom jedná o lidi, kteří pěstovali pro sebe nebo pro pár známých, na zahrádce měli jen pár rostlin.

Nejbrutálnější dopad má výše zmíněný vývojový trend na lidi, kteří si konopí pěstují pro léčení svých nemocí a jsou za to čím dál častěji stíháni a trestáni. Zvýšený počet těchto případů v posledních letech také odráží skutečnost, že silně stoupl počet starších lidí, kteří se konopím začali léčit, a možná souvisí i s tím, že se podstatně zvýšil počet lidí nad 50 let, kteří mají přístup k internetu a lépe se tak dostanou k informacím o léčbě konopím. Počet nemocných, kteří se takto léčí, lze pouze odhadovat, jelikož obvykle nefigurují ve statistikách uživatelů, protože konopí obvykle nekouří, ale používají je jinými způsoby. Vzhledem k rozšíření terapeutického používání netechnického konopí v naší populaci, a to nejen v podobě prášku k posypání jídla nebo konopného másla, ale především při zevním použití ve formě podomácku připravované masti, je možné jej řádově odhadnout na desetitisíce lidí.

Absurdní pronásledování artritických stařenek a obstarožních parkinsoniků, kteří při svých chronických a nevyléčitelných nemocech našli úlevu v konopí, by mělo ukončit rozhodnutí Nejvyššího soudu z počátku letošního roku, který zrušil rozsudky nižších soudů v kauze starší nemocné ženy používající konopí pro svou léčbu. Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že konopí pěstovala jen pro svou potřebu a to pro léčebné účely. Je však nezbytné tento princip zabudovat do našeho právního řádu, aby občané měli oporu v legislativě.

Návrh takového zákona vypracovala občanská iniciativa Konopí je lék. Vedle umožnění pěstování netechnického konopí pro výzkumné účely, iniciativa požaduje zvláštní úpravu dekriminalizace jeho pěstování a přechovávání pro dospělé lidi, kteří je používají pro své léčení. Argumentuje tím, že tito lidé potřebují daleko větší množství konopí, než příležitostní zdraví konzumenti, takže obecná dekriminalizace je pro ně nedostačující.

V praxi by to znamenalo zavedení oznamovací povinnosti, při níž se tito lidé zaregistrují na ministerstvu zdravotnictví a po jejím splnění mohou beztrestně vypěstovat konopí v množství potřebném pro celoroční spotřebu. Návrh tímto omezením vyhoví požadavkům mezinárodních dohod o drogách, které signatářským státům přikazují omezovat dostupnost zakázaných látek prostřednictvím svých právních systémů, ale ponechávají jim volnost ve způsobu, jakým to provedou.

Pod otevřený dopis žádající dekriminalizaci konopí pro léčebné účely adresovaný zákonodárcům se podepsaly veřejně známé osobnosti z různých oborů, od umělců jako zpěvačka Marta Kubišová, herečka Táňa Fischerová, výtvarníci Lenka Klodová a Jiří Surůvka nebo fotograf Robert Vano, až po významné vědce jako bývalá rektorka Univerzity Palackého v Olomouci Prof. MUDr. et PhDr. Jana Mačáková, CSc., ředitelka Ekologického institutu Veronica v Brně RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc., přední český odborník na využití technického konopí Ing. Václav Sladký, CSc. nebo odborník na kvalitu v zemědělství Doc. Ing. Luboš Babička, CSc. z České zemědělské univerzity v Praze.

Iniciativu podporuje také jeden z největších světových vědců v oblasti výzkumu léčebných účinků konopí a objevitel anandamidu, Prof. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, Dr.Sc., Dr.h.c. z Hebrejské univerzity v Jeruzalému, který je českého původu a své bádání započal na olomoucké Univerzitě Palackého a pokračoval tak v olomoucké tradici Prof. Kabelíka. Profesor Hanuš navrhl členům iniciativy zahájit výzkumný projekt samoléčby konopím, který by se stal světovým unikátem a významným příspěvkem k poznatkům o léčebných účincích této univerzálně užitečné rostliny.

K iniciativě se připojili také někteří krajští protidrogoví koordinátoři a celá řada pracovníků protidrogových center a streetworkerů. Pod otevřený dopis s návrhem zákona se na internetu podepisují lidé z širokého spektra profesí, včetně lékařů, učitelů, sociálních pracovníků a lidí léčících se konopím.

Při zahájení pražské protestní akce Global Marihuana March, která se bude konat v sobotu 10. května od 13 hodin, Bushka Bryndová vystoupí za iniciativu Konopí je lék a představí ji širší veřejnosti. Z Václavského náměstí se účastníci protestního pochodu vydají na žižkovskou Parukářku, kde bude bohatý kulturní program s přednáškami, prodejními stánky s konopnými výrobky a info-stánky, promítáním dokumentů o konopí a vstupy pacientů, kteří se již dlouhodobě úspěšně léčí konopím. Vystoupí zde i paní Mária Brodská, podmíněně odsouzená ke 2 letům vězení za pěstování konopí pro léčbu svých vážných zdravotních potíží a v jejímž případě, jak uvedeno výše, Nejvyšší soud zrušil rozsudky nižších soudů a rozhodl, že pěstování konopí pro léčebné účely není trestným činem, protože nenaplňuje podmínku společenské nebezpečnosti.

Zdroje:

• Zpráva k Zelené knize o úloze občanské společnosti v protidrogové politice v Evropské unii (2007/2212(INI))
• Plán desetileté strategie OSN na dosažení “změřitelných výsledků” v boji proti drogám
• Zpráva Výboru OSN pro drogy (2008)
• Video s Costovými výroky
• Financial Times, 25.02.2008
• Tisková zpráva EMCDDA
• Chybějící článek hedvábné stezky dostavěn
• Richard Posner ve Wikipedii
• Válka proti drogám z pohledu amerických ochránců zákona
• Holandská policie pro legalizaci
• MPP
• Milton Friedman: Legalizujte!
• Program konference o drogách ENCOD – VIENNA 2008
• Teta Bushka možná půjde do vězení
• Iniciativa Konopí je lék
• MMM2008: Global Marihuana March
• Pokání na Velký pátek kvůli perverznímu efektu

Marihuana jako TÉMA BL