9. 5. 2008
ČT výběrem tiskového mluvčího porušila svůj StatutUpozorňují-li nyní BL v řadě textů na fakt, že celkové vyznění hlavního zpravodajství České veřejnoprávní televize ohledně chystané vojenské přítomnosti USA v ČR nelze v žádném případě považovat za objektivní a nestranné, ale je naopak hrubě manipulativní (což lze na mnoha konkrétních příkladech doložit), nelze si v této souvislosti nepovšimnout, že na klíčové místo v ČT, tedy na místo tiskového mluvčího veřejnoprávní ČT byl ode dne 1. 11. 2007 "převelen" z ministerstva obrany (!) právě pan Ladislav Šticha. Zde zastával od 1. 11. 2004 (tři roky) funkci tiskového mluvčího Vojenského zpravodajství. Do té doby pracoval ve funkci tiskového mluvčího téhož ministerstva. Viz např. text Jmenování tiskového mluvčího Vojenského zpravodajství na Ministerstvu obrany ČR ZDE . Stanovisko redakce BL k článku Michala Ruska "ČT výběrem tiskového mluvčího porušila svůj Statut" ZDE |
Kdo je v ČT odpovědný za jmenování výběrové komise?
V médiích jsme se bohužel nedozvěděli některé důležité detaily ze říjnového jmenování pana Ladislava Štichy do vysoké veřejnoprávní funkce v ČT. Koncesionáře ČT budou zajisté zajímat zejména následující informace (zasílám zároveň dotaz přímo do ČT): 1) Kdo (jmenovitě) jmenoval komisi pro výběr tiskového mluvčího
2) Které osoby byly členy této výběrové komise (jmenovitě) 3) Z kolika uchazečů byl pan Ladislav Šticha, dnešní tiskový mluvčí ČT, vybrán 4) Na základě jaké kvalifikace či speciálních dovedností dostal přednost před ostatními uchazeči 5) Jaké platové podmínky zajistilo vedení ČT pro funkci tiskového mluvčího? (Právě uplynulo půl roku, nebude tedy složité přesně vyčíslit mzdové náklady i s odměnami za již proběhlou polovinu roku.) Kdo jmenovitě je v ČT odpovědný za dodržování jejího Statutu?Statut České televize -- článek II, veřejná služba České televizeHlavními úkoly veřejné služby, které stanoví zákon č. 483/1991 Sb. o České televizi, jsou zejména:
Ladislav Šticha, bývalý mluvčí Ministerstva obrany, nemůže splňovat Statut ČTJe evidentní, že osoba, která je více než 4 roky úzce svázaná s určitou vlivovou skupinou, může jen stěží naplnit Statut České televize, tj. podílet se na vytváření vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů občanů ČR. Na podpoření tohoto názoru mohu uvést následující přepis reportáže Českého rozhlasu ze září roku 2003, v němž pan Ladislav Šticha, tehdy ve funkci tiskového mluvčího Ministerstva obrany ČR, aktivně obhajuje vojenský zájem, tedy stavbu nového radaru vzdáleného jen 800 metrů od Mohyly míru (jaký paradox, že...) u Slavkova. Podle mého názoru je naprosto vyloučené, aby osoba, která se více než 4 roky pohybuje mezi celebritami vojenského prostředí, a která si zde zajisté též vytvořila dlouhý seznam osobních kontaktů, mohla zastávat vysokou funkci ve veřejnoprávní TV. Protože takováto osoba byla do vysoké funkce veřejnoprávní ČT jmenována, je dále nutné požadovat okamžitou personální nápravu ve vedení ČT. ČT musí být schopna takovéto hrubé pochybení napravovat rychle, samostatně a aktivně a ne se k takto samozřejmému kroku nechat tlačit aktivními občany. Stavba nového radaru u Mohyly míruRozhovor Barbory Kroužkové z Českého rozhlasu a je připojen na závěr tohoto textu, protože neexistuje záruka, že na výše uvedené webové adrese bude dostupný trvale. Stavba nového radaru u Mohyly míru -- Barbora Kroužková -- 13. září 2003Na slavkovském bojišti, nedaleko Mohyly míru, chce armáda postavit nový radar. Lidé z okolních obcí to považují za znesvěcení památného místa a obávají se také například teroristických útoků. Začíná Duel Radiožurnálu, dobrý den přeje Barbora Kroužková. Ve studiu vítám Ladislava Štichu, mluvčího ministra obrany, dobrý den. Host (Ladislav Šticha): Dobrý den. Moderátor (Barbora Kroužková): A také Miroslava Jandoru, viceprezidenta obecné prospěšné společnosti Mohyla míru Austerlitz, dobrý den. Host (Miroslav Jandora): Dobrý den. Moderátor (Barbora Kroužková): Pane Šticho, jak má radar vypadat, jaké má mít parametry a k čemu bude sloužit? Host (Ladislav Šticha): A tak v první řadě já jsem rád, že jste mě pozvali sem do studia, protože kolem celé té rádoby kauzy už bylo řečeno příliš mnoho informací a zdaleka ne všechny byly pravdivé. Ten radar bude stát na místě, kde už od 60. let, na pozemku Ministerstva armády, stálo pět starých, ještě sovětských a musím přiznat, že velmi nevzhledných radarů, které teď nahradí vlastně nový, moderní, jeden jediný radar, který bude mít tvar jakési kopule a ten radar a tady musím hned jednu z těch nepřesných informací, která se objevila v médiích, uvést na pravou míru, nebude stát 200 nebo 250 metrů od mohyly, ale bude stát téměř kilometr zhruba, 857 metrů, přičemž mezi mohylou a tím radarem je les, to znamená, když se objevily informace o tom, že vlastně z pohledu od mohyly bude stále ten výhled rušit radar, není to pravda. Kdybyste si tam postavili žebřiňák, vylezli na něj, ten radar neuvidíte. Moderátor (Barbora Kroužková): Přesto, nový radar má stát nedaleko Mohyly míru. Odpůrci stavby sepsali takzvanou Slavkovskou výzvu a označují ten projekt především za akt úřednické zvůle. Můžete to vysvětlit? Host (Miroslav Jandora): Můžu to vysvětlit, já jenom opravím tu nebo upřesním nepravdivé informace. Pokud se objevovaly, tak možná byly nepřesné, protože jsme vlastně, jako obce, nebyly řádně informovány a informace jsem vlastně dodnes nedostal a musím říct, že nám vlastně ještě nikdo neodpověděl na naše dotazy, takže se dozvídáme ty věci se zpožděním. Já jsem se dozvěděl přesnější věci až od pana Kovandy, šéfa mise bruselské, Bruselu z České republiky a musím říct, že ano, stálo tam 6 ruských radarů a byla to nějaká, myslím si, že spíš úlitba tehdy studené válce a ty radary, jestli měřil největší 8, 10 metrů, když tak mě opravte, tak to bude moc. Host (Ladislav Šticha): Devatenáct. Host (Miroslav Jandora): Devatenáct, tak tenhle ten bude měřit o nějakých 11 metrů víc a bude mít nahoře právě tu stříbrnou kouli. Host (Ladislav Šticha): O čtyři. Host (Miroslav Jandora): Pravda, no ne, tak podle informací, které já jsem dostal, tak to bude měřit celé dohromady 26 metrů a ještě to bude stát na nějakém podstavci. Moderátor (Barbora Kroužková): Jednalo ministerstvo se zástupci obcí, kterých se záměr armády týká? Host (Ladislav Šticha): Samozřejmě, já jsem nechtěl panu Jandorovi skákat do řeči, ale to je opět jedna z těch, já nechci říct, polopravd, ale vysloveně nepravd. Tam samozřejmě už proběhly dvě etapy výstavby infrastruktury. Samozřejmě, každá takováhle akce probíhá klasickým kolečkem schvalování celého toho stavebního řízení, to znamená, zde mají všichni zainteresovaní právo se vyjádřit, ať jsou to obce, ať jsou to památkáři, ať je to stavební úřad. Všichni se k tomu vyjádřili, všichni kladně a já musím tady naprosto natvrdo říct, dokud do celé této situace nevstoupil pan Jandora, tak to nikomu nevadilo. Teprve s příchodem této situace nastaly problémy. Moderátor (Barbora Kroužková): To je výzva pro vás a vy jste informace neměli? Host (Miroslav Jandora): Ano, jsem věrozvěstem. Vstoupil jsem do toho, protože jsem se to dozvěděl náhodou, stejně jako některé obce a vstoupil jsem do toho proto, že jsem se jich ptal a byl jsem vlastně osloven některými z nich, protože o tom nevěděly vůbec. Pravda je taková někde na půl cestě. Proběhlo několik jednání, proběhly dvě územní řízení, které se netýkaly radaru, alespoň o tom ty obce nevěděly, jmenovaly se Etapa rekonstrukce Sokolnice 2, jedno bylo nějaké vodoprávní řízení, kde se jednalo o rekonstrukci vodního odpadu a připojení na čističku a druhá byla nějaká nedefinovaná jenom rekonstrukce a teprve na jaře se přišlo s tímhle tím radarem. Takže to je tolik a ministerstvo vlastně se baví nebo zástupce investora pouze s dvěma nebo maximálně už teď třema dotčenými obcemi, ale s obcemi Slavkovského bojiště se nikdy o tom nebavili. Moderátor (Barbora Kroužková): Proč? Host (Miroslav Jandora): To znamená . . Host (Ladislav Šticha): Opět, já můžu jenom reagovat a obávám se, aby celý ten pořad nebyl stále dokolečka, opět není to pravda. Samozřejmě ze zákona se do řízení, které se týká těchto staveb, může přihlásit každý, dokonce i vlastně společnost Mohyla míru Austerlitz se mohla přihlásit a pan Jandora moc dobře ví, že ten termín prostě, když to řeknu lidově, prosekli. Přesto dostali nabídku z Ministerstva obrany, aby si mohli celou tu stavbu prohlédnout, aby mohli být seznámeni s tím, co se tam buduje, jak to bude vypadat a podle těch informací, které mám, byli a tak jak jsem nakoupil, prodávám, až arogantně odmítnuti. To znamená, já musím teď odmítnout tyhle informace, že nebyly poskytovány informace, že jsou informace zapírány. Stejně tak není pravda, že se obce nemohly vyjádřit. Obce byly účastníky a situace dokonce došla tak daleko, že v těch prvních dvou etapách, jak už jsem zmínil, jsme dostali souhlas ke všemu. Nikomu to nevadilo, upřímně řečeno, tam 3 roky probíhala výstavba. Host (Miroslav Jandora): Moment, my ale nevěděli, o co jde. Vy jste dělali rekonstrukci. . . Host (Ladislav Šticha): Opět, máme dokumentaci na to, kde jsou podpisy, razítka všech obcí, kde je explicitně řečeno, že jde o výstavbu radaru, minimálně od druhé etapy. Moderátor (Barbora Kroužková): Nicméně, jaká je situace, jaká je situace v terénu, řeknu-li to tak. . . Host (Miroslav Jandora): V terénu je situace taková, jednoduše. Ty dokumenty jsem si dneska prohlížel. O radaru padlo slovo první až na území nebo při zahájení územního řízení na začátku tohoto roku, předtím se to jmenovalo pouze rekonstrukce sokolnice, já nechci tady prostě říkat nebo prostě nabíhat si na to, co tady říká pan Šticha. Pan Šticha mi neodpověděl také, když jsem o žádal o informace. Ano, zákon je takový, že se baví s obcema, podle zákona pouze těch, kterých se to týká, to znamená, ty které to mají na katastru nebo vedle těsně mají hranici. A toto je stavba velkého rozsahu, která se musí nutně projednat v konsensu s širokým okolím, nota bene, když se teda odehrává v nějaké chráněné památkové zóně, tak by bylo slušné to říct těm obcím, které se tam nachází. Host (Ladislav Šticha): Ne, já musím říct, že to opět není přesná informace. Host (Miroslav Jandora): Moment, moment, pravda je, že my jsme se do toho nepřihlásili, protože jsme to nevěděli. Protože se to zahájilo takzvanou veřejnou vyhláškou, kterou, když to budu sledovat já denně ve Slavkově nebo Hostinátka Heršov a budu vidět rekonstrukce nějaké vody, tak bych tam stejně nešel. Host (Ladislav Šticha): Tak je formulován zákon, visela tam půl roku. Host (Miroslav Jandora): Já říkám, že zákon je zákon. . . Moderátor (Barbora Kroužková): My bychom v tuto chvíli jistě museli oslovit zastupitele jednotlivých obcí, nicméně fakt je také ten, že radar odmítli památkáři z brněnského územního pracoviště Národního památkového ústavu a památkáři ze Slavkovského městského úřadu. Ale tato stanoviska potom zvrátilo rozhodnutí odboru kultury a památkové péče, to znamená, minimálně ten fakt možného znesvěcení slavkovského bojiště, ale těchto názorů tu je, co na to armáda? Host (Ladislav Šticha): Sama jste teď ocitovala, že došlo ke zvrácení toho rozhodnutí, to znamená, že tomu tak asi úplně není. Moderátor (Barbora Kroužková): Ale ten odpor na jiných instancích je. Host (Ladislav Šticha): Odpor, zase. Stejně jako u obcí vznikl ex post. V prvních dvou etapách jsme i od památkářů dostali kladné stanovisko. Kdo to tam trošku zná, tak ví, že i ten současný systém radarů stojí až na samém okraji toho slavkovského bojiště, to znamená, že skutečně tam nedochází k žádnému narušení ani krajinného rázu a už vůbec ne piety. Moderátor (Barbora Kroužková): Jde o znesvěcení slavkovského bojiště? Host (Miroslav Jandora): Když to tak poslouchám, tak to vypadá, že ne, ale na druhé straně si myslím, že ano, protože já jsem vlastně od roku 90 účastníkem vzpomínkových akcí na bitvu tří císařů a vím, že jezdí vlastně lidé z celého světa se poklonit památce padlých a asi to nějaký smysl má, památka padlých to je. Mě ovšem vadí tady jiná věc. Tady se projednává taková stavba, jako kdyby to byla nějaká garáž, to takhle dělat prostě nejde, jo, a druhá věc, která mě vadí strašně moc, tak se staví za peníze ať už NATA, které je dává do České republiky a když se to nepodaří, tak je ta Česká republika bude vracet. Já jsem také Česká republika a občané jsou taky republika. Znamená to, že někdo vydal prostředky na to, že udělá dvě etapy, které pojmenoval, přesně budu citovat - Sokolnice infrastruktura, SDD druhá etapa na parcele, to bylo jedno řízení, minulý rok. Druhé řízení se jmenovalo Sokolnice infrastruktura, SDD, druhá etapa, liniová stavba vodního nějakého prostě hospodářství.
Moderátor (Barbora Kroužková): Chtělo Ministerstvo obrany zastřít, o co přesně půjde a zároveň se zeptám, Česká republika radar slíbila Severoatlantické alianci, kdy a proč a kolik peněz se už do projektu vložilo?
Host (Ladislav Šticha): Tady se omlouvám, tohle bude chtít širší výklad. Za prvé, samozřejmě ocitovat názvy, jestli každý někdy z nás někdy v životě držel v ruce jakýkoliv název úřadní listiny, tak většinou ten obsah je úplně jiný a i v tomto případě to tak je. Prostě ten obsah už obsahoval samozřejmě. . .
Host (Miroslav Jandora): Pojďme se domluvit, pojďme se na něco domluvit, jo? Já jsem tady ocitoval, protože já bych tady mohl mít tu hromadu a neskončili bysme. Ať si to tam pan Šticha prostuduje, jak . . .
Host (Ladislav Šticha): Stalo se, stalo se, v druhé etapě bylo napsáno, už radar, to znamená, my na to máme. Já mám jeden velký problém s vašimi argumenty. Zatímco my na vše máme dokumentaci, máme na všechno vyjádření renomovaných odborníků, ústavů, máme všechno zdokumentováno, vy fabulujete. Vy vaříte, když to tak řeknu, z vody.
Host (Miroslav Jandora): Proč teda má teda někdo jiné dokumenty ad jedna a proč teda se neobtěžoval ještě nikdo, když ví, že už se tady měsíc něco děje, to vysvětlit tam na místě?
Moderátor (Barbora Kroužková): To znamená, ukázalo se, že Ministerstvo obrany operuje nějakými dokumenty, vy, jak tvrdíte, obce jinými. Já se vrátím k té otázce, kdy a proč jsme slíbili radar Severoatlantické alianci a kolik už je v stavbě?
Host (Ladislav Šticha): Já jenom řeknu, jasně, já rozumím, já jenom dopovím, ty dokumenty jsou jenom jedny. Například obec Sokolnice si také nechala vypracovat, nezávisle na nás a na komkoliv jiném, svou odbornou expertízu. Na dopady na životní prostředí, na obyvatele, na krajinu a ta je naprosto negativní. Host (Miroslav Jandora): Ale to už jste v tom středečním územním řízení, ale...
Host (Ladislav Šticha): Ne, teď se vrátím, teď se vrátím k té vaší otázce. A to je podle mě alfa a omega celého problému. Tady jde o bezpečnost České republiky a nejen České republiky, ale také evropských států Severoatlantické aliance. My jsme svým vstupem do Severoatlantické aliance se k něčemu zavázali. Mimo jiné také podílet se na ochraně vzdušného prostoru a samozřejmě tento radar je součástí celého komplexu podobných stanovišť po celé Evropě. To znamená, když se objevily argumenty, můžete to posunout na kterýkoliv okolní kopec, není to pravda. Samozřejmě, existují naprosto přesné počítačové simulace k pokrytí tohoto vzdušného prostoru a není možné takový radar šoupnout kamkoliv. Ještě navíc je důležitý nejen pro ochranu vzdušného prostoru z pohledu obrany země, ale velmi výrazně a dokonce bych řekl, nad padesát, nad šedesát procent ho využívá také civilní sektor, je velmi důležitý pro civilní řízení letového provozu a já si myslím, že jestli se každý z občanů České republiky měl zamýšlet nad tím, jestli je pro něj vetší předností rádoby zachování památky, piety památníků, k čemuž ještě ke všemu nedochází a nebo zachování obranyschopnosti, tím pádem suverenity této země, tak já si myslím, že ta odpověď je jednoznačná.
Moderátor (Barbora Kroužková): Reakce na tyto argumenty?
Host (Miroslav Jandora): Tak, respektuju, že víme, jak je pan Šticha, respektive nevím jak, ale vím kým je placen a co má říkat, ale není to pravda, protože my jsme se nedávno, a není to tak dlouho, setkali přímo na Mohyle míru u příležitosti nějaké velké konference špiček NATO o komunikaci a moderních prostředcích, přímo na Mohyle míru. Tam jsme s nima o tom hovořili, ukázali, ptal jsem se. To je radar dlouhého dosahu, říká se tomu, tuším, longreng, který prostě vidí, když to řeknu velmi jednoduše, téměř na Středozemní moře v případě potřeby, to znamená, když jsem se zeptal, jak dalece je nutné, aby stál na tom konkrétním místě, dozvěděl jsem se jednu věc. Dvacet, třicet kilometrů nehraje roli. Ten radar se prostě postaví a nastaví se systém podle něho. To stejné mi řekli odborníci z Vojenské akademie. Je to nesmysl. Nesmysl je tady v tom, že se prostě někdo, nevím, kdo to byl, rozhodl něco slíbit, což je v pořádku. Já jsem pro a respektuju a všichni to chceme, nakonec všichni ti lidé, kteří proti tomuto bojují, jsou fanoušci vojenské historie. Znamená to, že ve vládě mají kladný vztah, ale kdo rozhodl, aniž by se zeptal kohokoliv předtím, kdo slíbil, že to má být tam? Zatím mě nikdo neřekl a teď jsme psali třeba generálnímu sekretáři NATO a budem psát dál, aby řekl, kdo tedy řekl, když se tím argumentuje, že to musí stát zrovna tam. V okolí je x kopců, kde to může stát bez jakéhokoliv problému, a to pan Šticha dobře ví. Pokud to neví, musí se nechat poučit. Host (Ladislav Šticha): Ne, není to pravda. Samozřejmě, vy tu krajinu znáte, tam není kam to jinde postavit.
Moderátor (Barbora Kroužková): Jedna strana tvrdí, že radar musí být tam, kde se plánuje, druhá strana tvrdí opak. Pojďme k další věci. Lidé se obávají údajně elektromagnetického záření a také možných teroristických útoků.
Host (Ladislav Šticha): A ani jedno nepřichází v úvahu. Za prvé u toho prvního je to zcela vyloučeno, existuje už několik studií, které jasně prokazují, že tam k žádným dopadům na zdraví lidí, na krajinu, prostě nedochází. Dokonce já jsem si schválně nechal doložit od vlastně autorů projektu, od těch, kteří na tom spolupracují, jaký je rozdíl mezi těmi radary, které tam byly dosud, sovětské výroby a tím moderním. Dochází tam až k desetinásobnému snížení výkonu, to znamená, pokud by někdy někdo měl nějaké pochybnosti, tak je mohl mít o těch sovětských, které tam byly od 60. let minulého století a ani ty nevykazovaly žádné zvýšené rušení. Maximálně sem tam se stalo, že někomu to mohlo rušit televizní signál, což ani u tohodle moderního opět nehrozí, přestože obce se toho obávaly a my jsme právě na to konto, přestože víme, že k rušení signálu ani technologicky dojít nemůže, ten radar jede úplně na jiných frekvencích, tak jsme přislíbili například obci Sokolnice, že budeme uvažovat o tom, že ji zbudujeme kabelovou televizi. Jenomže ukázalo se, že nás vstřícný postoj asi nebyl nejšťastnější, protože okamžitě s podobnými požadavky přicházely obce, které jsou a opravdu výrazně vzdáleny. Takže nakonec, trošku za dobrotu na žebrotu. Moderátor (Barbora Kroužková): Jak vážné jsou obavy, které se týkají záření a možných teroristických útoků? Host (Miroslav Jandora): No, já osobně ty obavy nemám, že, ten teroristický útok může přijít kamkoliv, kdykoliv, toho bych se až tak nebál, ale chápu to. Chápu to také proto, že jak znovu opakuji, znám několik investorů, soukromých, velkých v této republice, kteří proinvestovali miliardy. Jsou to čezaři, z našeho okruhu tam třeba z Mokré u Brna. Nikdy by nevydali ani korunu na územní řízení, dokud by nedosáhli konsensu s veřejností, to znamená, staví mlýnici na uhelný prach, tak si prostě ty lidi zavolají a řeknou jim, o čem to je. Přesně odpoví všechny dotazy, dodají k tomu dokumentaci, pokud možno samozřejmě co nejpodrobnější pro poučené, nepoučené, úplně nepoučené. Aby tomu všichni rozuměli a potom, až mají ten souhlas, tak teprve investují peníze. Moderátor (Barbora Kroužková): Jaké další kroky chystáte? Host (Miroslav Jandora): Tak, kromě toho, že budeme korespondovat s oficiálními činiteli NATO, tak jsme teď získali podporu několika rodin významných, které vlastně se na té bitvě podíleli jejich předkové a podobně. Budeme se snažit i přes politiky lobovat za to, aby skutečně někdo vyselektoval, kde, v čí hlavě vznikl ten nápad, že to místo je to jediné a proč to tam je a hlavně proč ty obce nikdo dopředu neinformoval. Opět říkám, dvě územní řízení se jmenovaly jinak a že třetí, a to znovu opakuju a můžu doložit, panu Štichovi to pošlu a podtrhám tedy, když to viděl jinak, že prostě až na jaře se řeklo, že to bude radar a až v červenci se ukázalo, jak ten radar bude vypadat. Moderátor (Barbora Kroužková): Dovedete si tedy představit, že by radar vůbec nestál nebo stál na jiném místě a myslíte si, že celý spor bude muset k soudu? Host (Ladislav Šticha): Zatím to bohužel a musím říct, že Ministerstvu obrany je to velice líto, to zřejmě k tomuhle závěru spěje. Ale já musím říct, že skutečně nemůžu, ale opravdu velice zásadně souhlasit s tím tvrzením pana Jandory, že obce nebyly informovány, že nebyly informovány dotčené organizace. Není to pravda, my máme jejich souhlas s razítky, se všemi potvrzeními, to znamená, já se teď musím ptát, proč ty obce nejevily ten zájem, který jevíte vy teď? Nebo respektive, jak byste vy dokázal vysvětlit, že najednou vy se zajímáte, oni dali souhlas, podpis a nezajímali se? To už samo o sobě jaksi skrývá jakýsi rozpor. Moderátor (Barbora Kroužková): Tady možná skončí u soudu ještě jedna věc. Myslíte si, že by radar mohl stát na jiném místě? Host (Ladislav Šticha): Já si myslím, že je to téměř vyloučeno. Na to existují skutečně naprosto precizní studie a upřímně řečeno, pan Jandora mi tohle to určitě potvrdí, dokážete si představit, že by takový radar stál na Pálavě? Host (Miroslav Jandora): Na Pálavě určitě ne, ale v okolí Hustopečí a několik kót, které jste dostali, jako nabídku, pokud jste to četli, tam je, vyselektovali odborníci, kteří u takových věcí pracovali a rozumí tomu. Chci říct jenom jednu věc. Ty souhlasy, o kterých mluvíte, při vší úctě co říkáte, nejsou pravdivé, protože vy máte orazítkované souhlasy z územních řízení, které o radaru ještě nemluvily, opakuji znovu, že řízení o radaru začalo až někdy v únoru a sám víte, jak dopadlo to setkání těch lidí těsně před ukončením územního řízení na místě samotném, kdy řízení muselo být přerušeno, protože byla ukázaná vizualizace, jak ten radar bude vypadat a poprvé se ti lidé, a to jenom dotčené obce, ty byly tři, dozvěděly, jak se vůbec taková věc, jak to může vypadat a co to bude dělat. Já jsem od vás, opakuji znovu, nedostal informaci a hrozně rád bych jaksi našel nějaký konsensus, ale takhle se prostě tyto věci nedělají. Jste armáda České republiky, tak musíte mít ty občany rádi a musíte jim říct, co na ně chystáte a ne na ně přijít s tím, že vážení, už tam je tolik milionů korun a my si neumíme představit, že to bude stát někde jinde. Vy si to představit musíte, protože ono to opravdu skončí u soudu a nebo prostě nějakým způsobem zjistíte. . . Host (Ladislav Šticha): Ale teprve u toho soudu se ukáže, že ty argumenty jsou na naší straně. Jsem o tom přesvědčen, dostal jsem dostatek dokumentů. Host (Miroslav Jandora): No, nechme to na soudy, možná v těch dokumentech se špatně orientujete, já vím, o čem mluvím, pošleme vám rozbor, samozřejmě. Host (Ladislav Šticha): To můžu také rozhodně vyloučit. Moderátor (Barbora Kroužková): Pánové děkuji a na závěr bych chtěla vyjádřit přesvědčení, že budou probíhat alespoň v klidu přípravy oslav 200. výročí bitvy u Slavkova. Host (Miroslav Jandora): No, my určitě budeme klidní, protože my věříme, že nakonec se s těmi obcemi někdo bude muset bavit, nakonec jim to někdo vysvětlí, co to bude, pan ministr přijede. Host (Ladislav Šticha): Já jen můžu říci, že my samozřejmě jsme připraveni, že budeme pokračovat v tom jednání s obcemi jako dosud. Host (Miroslav Jandora): To je špatně ale, jako dosud ne, pane Šticha, to musíte udělat líp. Moderátor (Barbora Kroužková): Děkuji vám, Duel Radiožurnálu končí, připomenu, že diskutovali mluvčí ministra obrany, Ladislav Šticha a Miroslav Jandora, viceprezident obecně prospěšné společnosti Mohyla míru Austerlitz. Děkuji vám za návštěvu, na shledanou. Host (Miroslav Jandora): Děkujeme. Host (Ladislav Šticha): Na shledanou, děkujeme. Moderátor (Barbora Kroužkov á): Příjemný poslech dalších pořadů Radiožurnálu přeje Barbora Kroužková. Stanovisko redakce BL k článku Michala Ruska:Michal Rusek má právo zpochybnit nezávislost a profesionalitu mluvčího ČT dle libosti. To je názor, který je z povahy věci subjektivní a není možné ho podrobovat přezkumu pravdivosti. Nicméně objektivně NEPRAVDIVÝ je výrok Michala Ruska ohledně rozporu jmenování Ladislava Štichy mluvčím se Statutem ČT. Statut i Kodex ČT se týká veřejné služby, poskytované televizním vysíláním pracovníky k tomu určenými. Nikoliv pracovníky sekretariátu generálního ředitele, stejně jako pracovníky autoprovozu nebo mzdové účtárny . Mluvčí není programový pracovník, neobjevuje se na obrazovce jako moderátor, redaktor či editor. O vysílání, jeho skladbě či dramaturgii nerozhoduje, tím méně v oblasti zpravodajství. Ustanovení Kodexu se ho proto netýkají. Žádný předpis neukládá generálnímu řediteli ČT vybírat kohokoliv ze svých podřízených, včetně ředitelů či tiskového mluvčího na základě výběrového řízení. Tiskový mluvčí je funkce přímo podřízená GŘ a tím, kdo je odpovědný, je GŘ. Když jsem byl ve funkci člena Rady ČRo, důrazně jsem nedoporučoval Radě, aby kdokoliv jakkoliv říkal generálnímu řediteli, jakým způsobem má vybírat GŘ své podřízené. Rada se tehdy mým doporučením řídila a GŘ měl v personálních otázkách, které byly ze zákona v jeho pravomoci, stoprocentní svobodu, ale také stoprocentní odpovědnost. A tak to má být. Žádný předpis neukládá bývalým mluvčím kterýchkoliv organizací "karanténní dobu" předtím, než začnou ve stejné funkci pracovat v ČT. To je prostě sprosté kádrování, hodné bývalého režimu. Ladislava Štichu lze hodnotit pouze na základě konkrétní práce, nikoliv na základě předsudků. Dopustí-li se profesního poklesku nebo zavádějícího či nepravdivého výroku, ať je s ním polemizováno. Ale je NAPROSTO NEPŘIJATELNÉ, aby byl apriorně kádrován. │ŠOK |