Od pana ministra jsem očekával, že blíže objasní to náhle rozhodnutí o uznání Kosova, které se laikům zdálo zbytečně urychlené. Stejně jako pan Žák oceňuji chování pana ministra a odvahu přijít do jámy lvové a postavit se nepříjemným otázkám. To zvládl pan ministr s noblesou jemu vlastní.

Ale z jeho odpovědi jsem nadšen nebyl. Očekávám totiž od představitele státu, jehož jsem občanem, podstatnĕ jasnější vyjádření.

Chápu, že v diplomacii je vše trochu jinak, ale to, co jsem slyšel, včetně zmíněného "čtení z oficiálního vystoupení zřejmě připraveného na poradu velvyslanců" mne příliš neuspokojilo.

Nedalo mi v podstate žádnou informaci, pouze domnĕku, že vše je jinak. Po tomto vystoupení zůstává pro mne česká zahraniční politika stejně bezkoncepční jako před tím a v tomto smyslu spíše souhlasím se zatracovaným panem Zaoralkem. Další alternativa je ovšem, že zahraniční politika koncepci má, ale takovou, o které se nemluví.

Nevim stále, co je smyslem české zahraniční politiky, jaky směrem se vlastně ubírá, co vlastně chceme od Evropské unie. Chceme být vůbec členy, nebo ne. Pokud ano a něco nám vadí na Lisabonské smlouvě, tak co to je a jak se budeme snažit dosáhnout toho, aby nám vyhovovala?

Jasnými slovy srozumitelnými i pro nediplomata. Proč všechny ty kotrmelce, které vidíme u Topolánka?

Pokud mi své úmysly nĕkdo jasnĕ vysvĕtlí a zdůvodní svou koncepci, je to jiné. Přinejmenším mohu říci: jdou jinou cestou, která se mi moc nelíbí, ale má to nĕjaký smysl. V danné situaci mne chování vlády jen nutí k závĕru, že jsou to velcí šibalové.

Zkrátka, přál bych si takové čelné představitele, kteří umí vystoupit a jasnými slovy podepřenými rozumnými argumenty vyjádřit, kam a kudy se pojede. Ostatně v technice chci stejné vyjádření již od vedoucího sebemenšího projektu. Ten nejnižší manažer se musí v tomto smyslu vyjadřovat, chce-li něco prosadit. Tim spíše by to mĕlo být na pozicích, které ovlivňují celý stát. A od takové představy se vystoupení pana ministra výraznĕ lišilo.