Já nemám satelit, pane Vít. Ale i tak jsem je viděl - nevím jestli to bylo ČT. Ale viděl. A časem mně je jistě nabídnou bulvární noviny jako DVD. O svobodu něco vidět jste se měl starat trochu dřív, pane Vít - teď už je to poněkud levné.

Je možné, že po válce byla velká upřímnost v hereckém angažmá pro komunistické - a co je třeba dodat humanistické - ideály. Nebyli to jen herci - Stanislav Lem napsal apoteózu budoucí vyspělé komunistické společnosti "K Mrakům Magellánovým", kde se žádná komunistická strana a její vedoucí úloha pochopitelně už nevyskytuje, žádné dobrácké Pláteníky tam nenacházíme, ale komunistická a to vysoce humanistická a svobodná společnost tu je popsána velmi sympatickým způsobem ...

Jenže léty padesátými to nekončilo, pane Víte. Přišla taky normalizace a netočili se jen F.L.Věkové. To byl navíc téměř ještě konec Pražského jara.

To, že jsem poslední díl seriálu (o té habsburské "normalizaci" po smrti císařů Josefa a Leopolda a nástupu císaře Františka) viděl až v 90. letech, ukazuje jasně, jak byl F. L. Věk cizorodým prvkem normalizačního období.

(F. L. Věk nebyl produktem normalizačního období, pozn. JČ)

Pokud někdo hrál v normalizačním filmu chválícím převzetí moci v KSČ "karlínskými kluky" v čele s Gottwaldem, tak to těžko bylo z přesvědčení ...

Hic Rhodus, hic salta, pane VítE! Terén po válce je pro Vaší argumetaci moc snadný. Měl jste nám to upřímné přesvědčení herců dokumentovat např. na letech 1973-87 a vyvrátit "Čulíkův omyl" na příkladech z této pozdější doby, která byla pořád ještě tím reálným socialismem ...