|
22. 2. 2008
Problémem ČSSD jsou kliky Dokud, zejména v místech, povládnou v ČSSD sveřepí dědkové obou pohlaví a jejich kliky, pro které je hlavním úkolem prosadit svou i za cenu oslabení strany, opravdu se ČSSD u mladých těžko prosadí. Rozdíl mezi panem Tupáčkem a panem Pieglem st., který reaguje na jeho text, spočívá v tom, že Tupáček přichází do veřejného prostoru se svým názorem na psaní tisku o Paroubkovi a pan Pieg st. vnáší do diskuse vnitřní problémy regionálních skupin v ČSSD na Ústecku s evidentní nechutí vůči Paroubkovi. Člověk se musí ptát, proč pan Piegl st. v té straně vůbec ještě je. |
|
Hlavním problémem ČSSD jsou od počátku v roce 1990 místní, okresní a krajské kliky, které v centru vytvářejí neužitečné řevnivosti, škodící celku. Začlo to zvolením J. Horáka a bojem tzv. battěkovců proti tomuto demokratickému výsledku, včetně tehdejšího tajemníka Paroubka. To ČSSD zcela rozpoltilo. Zeman tento rozpor svou autoritou dočasně překryl, ale ten v modifikované podobě ožil po jeho odchodu z vedení. Zmíněné kliky posílily o kariéristy, které Zemanovo období do ČSSD přivedlo - nikoli ovšem jeho vinou, vždy před tím varoval. Proti zradě na Zemanovi a proti místním klikám mohl každý člen protestovat účinným způsobem - vystoupením z takové strany (což jsem v roce 2003 učinil). Kdyby Paroubek neudělal nic jiného, než prosadil na všech úrovních přímé volby předsedů, stálo by za to se do strany vrátit a pomoci ty kliky nemilosrdně rozkopat. Víme však, jak se na sjezdu i jen přímá volba předsedy celé strany těžko prosadila - proti klikařům všech kalibrů. Dokud, zejména v místech, povládnou v ČSSD sveřepí dědkové obou pohlaví a jejich kliky, pro které je hlavním úkolem prosadit svou i za cenu oslabení strany, opravdu se ČSSD u mladých těžko prosadí. Ne ale vinou předsedy Paroubka. |
