Po Špidlově a Grossově vládnutí mohl přijít kdokoliv jiný a věřte mi, že by stranu, tehdy na pokraji bytí a nebytí, vyvedl z krize také. Takže diskutovat o tom, co se Paroubkovi podařilo, nebo ne, mi přijde dosti nešťastné a vůči mnoha jiným vedoucím funkcionářům strany, kteří jsou dnes z mnoha důvodů upozaděni, i nefér.

Jiří Paroubek využil pouze možnosti, která se mu naskytla, a využil jí způsobem, který není zrovna šťastný. Zavedl totiž do politiky ČSSD fenomén slibů a podrazů. Zároveň se v ČSSD usídlil i jakýsi strach říci veřejně svůj názor, aniž by se na toho, kdo toto udělá, nevrhla smečka lidí, které si Paroubek kolem sebe nashromáždil.

Jelikož nepovažuji za nutné se vyjadřovat k situaci v celé straně, protože neznám situaci v jiných krajích, dovolím si vrátit se zpět do kraje našeho -- Ústeckého. Tento kraj svými podmínkami by měl být něco podobného jako je kraj Moravskoslezský. Ani v nejmenším však nedosahuje pozic Moravskoslezského kraje. Právě v Ústeckém kraji po zradě na Zemanovi nastala napjatá situace, kterou dodnes nikdo nevyřešil. Paroubek tvrdí, že přišel jako lídr do Ústeckého kraje pro volby do parlamentu jako jakýsi mesiáš, který měl rozhádané členstvo dát dohromady, ale dodnes se to panu Paroubkovi nepodařilo.

Důvody jsou zcela zřejmé. Pan Paroubek se na své cestě za údajným zlepšováním vztahů vydal cestou, která tyto vztahy ještě zhoršuje. Obklopil se lidmi jejichž kontroverznost ve straně je zcela zřejmá a jejichž faktická obliba u veřejnosti je nulová. Začal zavádět jakési jájinkovské metody o své jediné pravdě a o pravdě jeho blízkých druhů.

Jeho druhové ve zbrani si začali dělat v Ústeckém kraji naprosto, co chtěli. Mohli se chovat nečestně, brát do strany celé sportovní kluby, ale hlavně mohli vylučovat beztrestně a kdy se jim zachtělo.

Kolem Paroubka se vytvořil kruh jeho patolízalů, přes který se nikdo nedostal k předsedovi, aby mu mohl sdělit, jak to v kraji ve skutečnosti vypadá. Navíc sám Paroubek nikdy neměl zájem o nějaké přátelské vztahy a vždy se domníval, že je jaksi někdo jiný a jakoby vyvolený.

Teď jen v krátkosti o skutečnostech, kterými to potvrzuji. Po volbách do kraje, kdy zvítězila v kraji ODS absolutní většinou, jsme vstoupili do jakési spolupráce s nimi v roli poskoků a naprostých hlupáků. Na tuto frašku byla podepsána dohoda, která nese vznešené jméno: Dohoda o spolupráci mezi ODS a ČSSD v Ústeckém kraji.

Po přečtení tohoto paskvilu musí být normálnímu člověku na zvracení.

Boj proti této dohodě vedou některé okresy naprosto zbytečně již od jejího vzniku. Jak potom máte věřit Paroubkovým slibům o špatném přístupu ODS k jeho osobě v Ústeckém kraji nebo slovům, že ČSSD nepodporuje privatizace nemocnic.

Člen předsednictva ÚVV a zároveň jediný krajský radní mezi deseti členy ODS, to je ta úplata za zradu.

ČSSD hlasuje spolu s ODS pro záměr privatizovat nemocnice. Další člen KVV vydírá se zbraní v ruce, a dokonce tvrdí na konferenci a v tisku, že tuto zbraň nosí i nadále, protože se bojí našeho předsedy a k tomuto nehoráznému a hloupému tvrzení se přidává i jeho družka a místopředsedkyně ČSSD.

Spolupráce ČSSD s ODS v Ústeckém kraji probíhá od kraje po velká města a nějaký ohled na voliče ČSSD je nulový. Jediný ohled, který je a zůstává stále stejný, je snaha namastit si kapsy.

Proto věty pana Tupáčka o tom, že ODS je nějaký nepřítel ČSSD, v Ústeckém kraji vůbec neplatí. Jeho článek má totiž jednu příchuť zkritizovat novináře, šéfredaktory a lidi, kteří zrovna nefandí Paroubkovi, jenomže jste zapomněl na mnoho lidí, kteří nefandí Paroubkovi v sociální demokracii a už vůbec ne mezi voliči.

Paroubek chtěl modernizovat stranu a začal tím, že mlčky přihlížel k vyloučení tří mladých členů v Bílině jen proto, že se stali vítězi v komunálních volbách a odsunuli na této kandidátce poslance ČSSD Aubrechta a jeho novou manželku až na nevolitelná místa.

Místo, aby si Paroubek takovýchto lidí vážil, udělal vše proto, aby tito lidé byli vyloučeni, protože se bál toho, že by Aubrecht zradil při volbě Švejnara.

Takto bych mohl pokračovat dál a bylo by toho daleko více o lidech, kteří se usadili kolem Paroubka. Oni totiž mají na to, aby mohli uplácet prací, penězi i popř. vyhrožováním a vydíráním.

Taková je situace v Ústeckém kraji a velkou vinu na ní nese předseda ČSSD Jiří Paroubek. Má jednu vlastnost, kterou nepochopím, je sice velmi pracovitý, ale vůbec neplní sliby. Takto by se předseda chovat neměl.

Pro něho by měli být všichni členové stejní se stejnými právy a povinnostmi. Je-li vyloučen Melčák a Pohanka za zradu programu strany, mělo by se stejným metrem měřit i jiným lidem.

Je-li pozastaveno členství panu Doležalovi za podezření z trestného činu mělo by toto platit i pro jiné lidi. A chci-li modernizovat stranu, nemohu vyhazovat lidi mladé jen proto, že ohrožují ty staré a neschopné.

Pravda, o tom,co o našem předsedovi píší, je někde uprostřed. To však, pane Tupáčku, neznamená, že pan Paroubek je za každou cenu dobrý politik. Takoví snad u nás ani nejsou. V Ústeckém kraji budeme mít veliký problém, abychom získali stejný počet mandátů jako v minulých volbách. A stoupající preference ČSSD do parlamentních voleb jsou zatím jenom ukázkou znechucení lidí arogantní a bezohlednou politikou ODS a koalice. To se však všechno může ještě změnit, pokud stejně arogantně a bezohledně se budeme chovat i my. Pokud koryta budou důležitější než lidé.