Románová postava

Po zážitcích, které nabídl Beevor v bitevních freskách, tu máme co dělat s příběhem ženy, která má blízko k románové postavě. Olga Čechovová (1897-1980), neteř dramatika Antona Pavloviče Čechova, by byla jistě skvělým námětem pro spisovatele, dramatika či scénáristu. Nejen kvůli svému rodinnému zázemí, ale zvláště pro svůj osud, na jehož počátku i konci byla láska k umění – navzdory době a jejím dramatickým dějinám. Nebo právě proto?

Ano, patrně pouze výjimečná doba dokáže zrodit výjimečné osobnosti: v případě Olgy Čechovové, která není v Česku příliš známá, máme tu čest z jednou z největších hereček... nacistické filmové éry. Zdá se to být nepochopitelné? Kouzlo příběhu, které uchvátilo historika, spočívá v silných paradoxech. Jak je možné, že tato žena, která vyrostla uprostřed proměňující se ruské společnosti, se během několika let stala žádanou herečkou Velkoněmecké říše? Co se to stalo, že přežila obě tyranie, a byla následně oceňována u mocnými v Německu, ale i v Sovětském svazu?

Vysvětlení podává kniha v rozplétání rodinných vztahů, ale i v důrazu na osobní kuráž, s níž se tato žena vrhala do nebezpečného víru existenciálních her. Pocházela z německé rodiny Knipperových, která se do Ruska přistěhovala koncem 18. století. Rodina, překvapivě rychle srostlá s ruskou společností, dosáhla úspěchů v obchodu, ale i v umění: její teta Olga Knipperová (1868-1959), herečka Moskevského uměleckého divadla (MCHAT), si vzala za muže dramatika Antona Pavloviče Čechova. Mladičká Olga také nemeškala: bláznivě se zamilovala do Čechovova synovce, mladého herce Michaila Alexandroviče. „Vzala si drožku, aby se připojila k Míšovi, a společně odjeli do malého pravoslavného kostela na opačném konci Moskvy. (...) Nevěsta a ženich drželi dvě zapálené svíce a dva náhodní diváci, které si Míša najal, jim přidržovali nad hlavami korunky,“ píše Beevor. To bylo v roce 1914.

Nejdramatičtějším okamžikem jejího života se stal leden 1920. Po rozchodu s mužem, který propadal alkoholu, nasedla Olga jednoho lednového dne, uprostřed mrazu a hladomoru, do vlaku na cestu z Moskvy přes Rigu do Berlína. Byla převlečená za mladou venkovanku. Hlavu zavinutou do velkého šátku, navlečená do neforemného kabátu a obuta ve válenkách, schovávala pod jazykem diamantový prsten; zároveň předstírala, že je němá. V pamětech tvrdila, že chtěla opustit Rusko na šest týdnů. Sama patrně netušila, že se do rodné země vrátí jen jedinkrát – v dubnu 1945, a to ve speciálním letadle na rozkaz šéfa sovětské kontrarozvědky SMERŠ.

Druhý život

V Berlíně začal její druhý život. Anthony Beevor nabízí čtivý a detaily nabitý příběh, který nemá potíže s různými ideologickými kořeny postav, naopak. Nahlíží je s velkou mírou shovívavosti, nadhledu a se snahou pochopit skutečné motivace. Uvědomuje si i nemožnosti žánru, neboť pravda se skrývá mnohdy tam, kde ji nejméně očekáváme. K tématu prošel autor archivy, ale vyslechl i četné svědky té doby a příbuzné – včetně prominentních zpravodajských důstojníků.

Kniha není redukována pouze na umění a špionážní operace. Nabízí fascinující panorama doby a životních příběhů. Kulisy jsou efektní – nechybí nejvyšší nacističtí pohlaváři: Josef Goebbels, nechybí ani Adolf Hitler. Vedle Olžina příběhu nabízí ale i několik dalších, z nichž vyniká ten jejího bratra Lva Konstantinoviče Knippera (1898-1974), hudebního skladatele, ale i agenta KGB, který Olgu naverboval. „Kvůli nedostupnosti potřebných záznamů lze leda spekulovat o detailech způsobu, jakým ji Lev naverboval, ale nejspíše tím největším stimulem byla výjezdní povolení pro členy její rodiny, především pro její matku a dcerku,“ píše Beevor.

Olga natočila na 40 filmů v němé éře, na počátku 30. let odstartovala i ve filmu zvukovém. válce založila vlastní společnost, a byť brzy zkrachovala, v letech 1949-1979 dokázala hrát ještě ve 20 filmech. Její filmografie, dostupná i na DVD, je pozoruhodnou ukázkou pro dějiny filmu. Kniha je ale dokladem i o jiném druhu fascinace, který se netýká jen umění: zabývá se i zvláštní fascinaci mezi Německem a Ruskem. Jelikož ležíme mezi oběma mocnostmi, měl by nás zajímat i tento rozměr.

Antony Beevor: Tajemství Olgy Čechovové. Byla Hitlerova oblíbená herečka ruskou špionkou? Vydalo nakladatelství Academia, Praha 2007. ISBN: 80-200-1497-7 EAN: 9788020014979 Počet stran: 231. Doporučená cena: 330 Kč.

Článek vyjde v týdeníku Ekonom