|
27. 11. 2007
Na vrcholku čeho to sedíš, kladný hrdino?< fotografie převzata ze stránek www.topolanek.cz Kdybychom sečetli všechny bláboly, které politicky aktivní mluvčí hromadí na největší skládce světa (jejíž recykláž bohužel nepřináší pro politické prostředí žádný užitek), mohli bychom si postavit skutečnou a nefalšovanou babylonskou věž. Čím dál více mě naplňuje pohrdáním a zlostným smíchem, jak nejrůznější političtí posunovači myšlenkových obsahů zacházejí s fakty a symboly, aniž by byli ochotni respektovat jejich byť nejobecnější podstatu. Většina z nich je ochotná říct v podstatě cokoliv, následně to popřít a poté se zase vrátit k tomu, co popřeli, aby každý svůj "koperníkovský obrat" s lehkou duší popřeli. A tak když jsem slyšel jednoho z těchto dělníků postmoderní rétoriky pana Mirka Topolánka mluvit o tom, jaký tento svět vlastně je (nebo není), zatoužil jsem dozvědět se více. Pokud totiž pan Topolánek tvrdí, že pan Paroubek neví, v jakém světě žijeme, implicitně z toho vyplývá, že pan Topolánek to ví. Určitě nejsem sám, koho to nesmírně zajímá. |
|
Protože má současný český premiér vlastní internetovou prezentaci, kde mimo jiné umožňuje "obyčejným občanům" získat od českého ministerského předsedy rozhřešení, položil jsem zde následující zdvořilý dotaz:
Pane Topolánku,
nedávno jste byl citován Českou televizí (12. 11. 2007 v hlavním zpravodajském pořadu) v souvislosti s reakcí na postoje předsedy ČSSD pana Jiřího Paroubka k zamýšlenému umístění jednoho z elementů protiraketové obrany USA na území ČR. Podle ČT jste na adresu pana Paroubka kromě jiného uvedl, že neví, v jakém světě žijeme. Velmi mě to zaujalo, neboť se musím přiznat, že v tomto také často tápu a na řadu otázek po povaze tohoto světa se nemohu dobrat uspokojivé odpovědi. Proto jsem zpozorněl, když jsem v televizním zpravodajství zaslechl Váš - patrně z úplného kontextu vytržený - výrok. Abych se dobral v jistém slova smyslu pravdy v těchto složitých otázkách, chci Vás požádat, zda byste mohl svůj výrok zasadit do úplného kontextu, v němž byl původně pronesen, a také pokud možno o srozumitelnou a celistvou, i když pochopitelně ne vyčerpávající, odpověď na otázku "Jaký tento svět vlastně je?" Samozřejmě neočekávám nic jiného než hlubší analýzu současného globalizovaného a silně civilizačně dynamického procesu, který jsme si za tisíciletí uplynulá od "okamžiku" dosažení jisté úrovně sebeidentifikace (umožňující pojmenovávat jistou skutečnost dějící se mimo nás) zvykli nazývat Univerzem. Tuto analýzu za výrokem uvedeným ve zpravodajství ČT (pevně doufám, že formulačně nezkresleným) nepochybně rozpoznávám a jsem přesvědčen, že se chopíte možnosti doslova zasvětit nejen mě, ale také všechny další aspiranty hlubších úvah o těchto podstatách, jejichž abych tak řekl gnozeologické schopnosti a úroveň induktivního úsudku jsou podobně omezené. Je to velká výzva, ale jsem přesvědčen, že právě Vy jste schopen ji nejen uchopit, ale také uspokojivě naplnit. Vaši odpověď vyhlížím s velkým očekáváním, neboť jsem v otázce "Jaký je tento svět?" uvízl na mrtvém bodu, což ve mně vzbuzuje úzkost. Je to sice běžná reakce, když uvážím, že se jedná o výsostně existenciální dilema, ani přes toto do jisté míry osvobozující poznání však nedokážu vzrůstající úzkost překonat. Jsem si ale jist tím, že obohacující odpověď předsedy vlády České republiky by mi umožnila nahlédnout za horizont svého současného obzoru a překonat tak hrozící osobnostní krizi. S poděkováním, Bohumil Kartous Svůj dotaz jsem panu premiérovi položil 15 . 11. 2007. Kromě automaticky odesílané odpovědi, v níž mi pan Topolánek děkuje za můj dotaz a sděluje, že se bude snažit odpovědět, jakmile mu to čas dovolí (s vykřičníkem potvrzujícím, že to myslí skutečně upřímně), jsem doposud slíbenou odpověď nedostal. Pan premiér byl buď natolik zaměstnán lyžováním v Alpách nebo zodpovídáním pologramotných a naivních dotazů, kterým se na svých stránkách tak rád věnuje. I můj dotaz je samozřejmě naivní na nejvyšší možnou míru, ale právě proto by snad měl být zodpovězen (s vykřičníkem). Tak až se někdo z páně Topolánkova poradenského "crew" uvolí a sesmolí něco dostatečně impotentního, rád bych premiérem autorizovanou odpověď na svůj dotaz dostal. Snad jeho zveřejnění přispěje k tomu, aby si pan Topolánek vylepšil své pečlivě pěstěné renomé hrdiny, který se bojí říkat pravdu do očí a raději vydává "intimní" tisková prohlášení, čestného člověka, který nepřizná vlastní lež, ani když je prokazatelně usvědčen, a intelektuála, který sice rád natáčí televizní rozhovory s knihovnou v pozadí, ale ani takové rekvizity nedokáží zamaskovat slámu čouhající z trhlin mediálního obrazu (inu jaký poradce, taký pán). A děkovat už nemusí.... |
