27. 11. 2007
O klasické absurditě plavekV sobotu 24. listopadu 2007 večer jsem se po práci vypravil s přítelkyní na krytý bazén v Ostravě-Porubě. Zařízení provozuje SAREZA, s.r.o., vlastněná Statutárním městem Ostrava. Jako občana řádně platícího daně v místě trvalého pobytu mě ani nenapadlo, že nevstoupím dvakrát do stejného bazénu, píše čtenář Jaroslav David z Ostravy. |
Po zkušenosti z léta 2007, kdy byli lidé vyváděni z venkovního bazénu, ba dokonce vytahováni z vody, pokud neměli "vhodné" plavky, jsem se domníval, že mne už se to teď netýká. O problému jsem v srpnu korespondoval s panem náměstkem Moškořem a uznal jsem jeho argumenty ohledně hygienických pravidel -- nekultivovaní návštěvníci nosí kraťasy, nikoliv plavky, a znečišťují tak vodu obsahem kapes. Bylo mi však sděleno, že moje nové plavky Litex, pokud budou mít zašité kapsy, jsou přípustné. Už v létě jsem upozorňoval na to, že v Lázeňském řádu SAREZY v bodě 2, kde jsou důvody, kdy může být zakázán vstup, se o nevhodných plavkách nic nepíše. Rovněž leták na dveřích a u pokladny, který dovoluje vstup pouze v "klasických plavkách bez kapes", nemá žádnou váhu. Nedozvíme se, kdo a kdy ho vydal, schází podpis a razítko zodpovědné osoby, a sdělení o "klasických plavkách bez kapes" je spíš z těch z Kocourkova. Když jsem tedy toho listopadového večera zavíral skříňku v šatně, byl jsem ženou provádějící úklid upozorněn, že v takových plavkách mě plavčík "asi" nepustí. Jist si splněním všech podmínek pro vstup do bazénu jsem však pokračoval dál. Přesto jsem nakonec nebyl službu konající plavčicí v dlouhých volných šortkách s kapsami vpuštěn do vody. Chtěl jsem vysvětlení, čeho jsem se dopustil, ale dívka mi pouze odvětila, že "v tom do vody nemůžete", a jako oporu pro svá slova povolala urostlého kolegu. Klasickost plavek mi definovala až starší dáma v pokladně. Objasnila mi, že "klasickými plavkami" se myslí plavky nikoliv s volnou nohavičkou, ale elastické, popř. elastické vykrojené. Požádal jsem o vrácení vstupného a o knihu přání a stížností. Knihu mi zapůjčili ihned a vstupné nečekaně vrátili. Ovšem o pět korun snížené, neboť jsem se už přece nějaký ten čas pohyboval v placeném prostoru. Už v létě jsem v e-mailu panu Moškořovi psal, že mi vadí nekoncepčnost celého nařízení. Na jedné straně jsou lidé z venkovního bazénu, pokud nemají "řádné" plavky, vyváděni ostrahou, na druhé straně se tam volně pohybují, a to i v těsné blízkosti vodní plochy, kuřáci s cigaretami a lidé s jídlem, což také ohrožuje čistotu vody. Navíc jsem teď získal pocit, že všechno není v pořádku ani právně. Jako gramotný a kultivovaný návštěvník bazénu řídící se platným Lázeňským řádem, v němž není o plavkách a jejich podobě ani zmínka, se domnívám, že letáček (bez informace o osobě, která ho vydala, a z čeho vychází jeho závaznost) je neplatným a minimálně pochybným dokumentem. Navíc se jeho platnost vztahuje pouze na mužské návštěvníky bazénu, nikoliv už třeba na zaměstnance a plavčíky v "nevhodných" šortkách. O ženách a dívkách, které zatím mohou svobodně nosit jednodílné či dvojdílné plavky, ani nemluvě. Moje základní občanské právní vědomí mi šeptá, že se možná jedná i o nekalou soutěž a nejasné podnikání, pokud v pokladně bazénu návštěvníkům s "nevhodnými" plavkami pokladní současně nabízejí ke koupi "ty jediné správné" plavky. Nebo je to alespoň na hraně zákona. Když jsem se na nabídku zakoupit si na místě nové plavky zatvářil kysele, paní v pokladně přišla s možností zapůjčení. To mě překvapilo nejvíc, vzhledem ke zdůrazňované "hygieničnosti" provozu bazénu. Nevím, zda to byla jen její aktivita, soucit nade mnou bloudícím sem a tam s igelitovou taškou, nebo rafinovaná obchodní strategie. V každém případě mě nedostali. Vrátil jsem se domů a v teple své vany, už bez plavek, vypisuji svůj příběh. A marně hledám ve svém jazykovém povědomí univerzitního učitele češtiny elastickou definici klasičnosti. Nebo klasické elastičnosti? |