Útok teroristy nebo požár nelze stoprocentně vyloučit nikdy, míra rizika je ale dána konkrétním řešením a opatřeními. Ta již podle návrhu poskytují vysokou míru bezpečí a budou se ještě dále konkretizovat při projektování. Robotizované skladiště nevyžaduje přítomnost člověka, takže i proniknutí teroristů do daného prostoru je obtížnější než u klasických skladišť. S ohledem na nepřítomnost lidské obsluhy zde může být nižší koncentrace kyslíku, která sama o sobě představuje preventivní opatření proti vzniku požáru. Po jeho vzniku je to opět absence lidí, která umožňuje nasadit účinná a pro dokumenty šetrná opatření (plyn) velmi rychle. Dovážení knih je jen nouzové řešení, knihy vystavuje teplotním šokům, vibracím a možnostem poškozování. Nejvíce využívané dokumenty budou umístěny ve volných výběrech v návaznosti na studovny.

V podzemních prostorách lze s menšími náklady vytvořit optimální prostředí pro knihy. Denní světlo je pro skladování knih škodlivé (je výrazným degradačním faktorem), převoz knih se nedoporučuje, pouze jako krajní řešení. Hluboká dispozice budovy umožňuje umístění dokumentů v méně osvětlených prostorách budovy i během jejich přechodného zařazení do volných výběrů, v procesu jejich zpracování atd. Je třeba si uvědomit, že NK je povinna většinu svých fondů trvale uchovávat a nemá možnost je v případě zvýšeného opotřebení zlikvidovat, proto musí ochraně svých fondů věnovat zvýšenou péči.

Digitalizace dokumentů je velmi nákladný proces, který by v případě fondů NK ČR několikanásobně překročil náklady na novou budovu, nehledě na omezení daná autorským zákonem. Knihy, u kterých dosud neuplynula ochranná lhůta, lze zpřístupnit pouze v budově knihovny. Platí to dokonce i u dokumentů publikovaných přímo v digitální podobě -- ani ty nelze v souladu s platnou legislativou zpřístupnit volně prostřednictvím sítí a je třeba pro jejich studium zajistit dostatek studijních míst přímo v budově. Může to znít paradoxně, ale v řadě zemí nejrůznějších kontinentů dnes vznikají Národní digitální knihovny jako nové budovy pro uložení a studium právě digitálních dokumentů.

Knihovny vybavené systémy pro automatizované skladování knih se již ve světě provozují a další se plánují a to nejen v USA, kde se začaly tyto systémy využívat již před více než třiceti lety, ale také v Evropě a v Asii. Největší knihovna v Evropě, vybavená tímto systémem, se staví Velké Británii (British Library v Boston Spa). Další knihovny jsou v Norsku, Německu, Polsku a na dalších místech. Fungující systémy jsme osobně prověřili.

Zadání projektu nebylo megalomanské. Vycházelo z objemu knihovních fondů a rozsahu poskytovaných služeb a z analýz zahraničních knihoven. Návrh Future Systems je z prostorového hlediska úsporný a tím bude i jeho realizace (na rozdíl od jiných návrhů) vyžadovat nižší náklady a to jak z hlediska výstavby tak i pozdějšího provozu.

Více o zadání, jeho naplnění včetně ukázky fungování robotnického systému je možné zhlédnout ZDE

K tomu viz poznámka Jana Čulíka "Ukryjte ty knihy před čtenáři!" ZDE