Archivy, které obsahují asi dva miliony dokumentů, se týkají také politických čistek z konce třicátých let, kdy bylo statisíce členů komunistické strany popraveno jako údajní kontrarevolucionáři, anebo deportováno do pracovních táborů.

Historikové a aktivisté za lidská práva reagovali na tuto zprávu opatrně a poukázali na to, že pouze příbuzným obětí bude dovoleno studovat tyto dokumenty.

Arsenij Roginskij, mluvčí ruské lidskoprávní organizace Memorial, sdělil listu Guardian: "Vítáme toto, ale nic senzačního to není. Tento proces otevírání archivů začal už za Borise Jelcina roku 1992. Problém je, že rozhoduje federální bezpečnostní služba (následník KGB), co má být zveřejněno a co má být i nadále utajováno. Většina těchto dokumentů se týká osob, které byly posléze rehabilitovány.

Neexistuje žádný nezávislý výbor historiků, který by měl právo tento materiál zhodnotit. Válečné styky Sovětského svazu s jinými mocnostmi se studovat nesmějí. A největším problémem je, že neexistuje katalog: najít určité dokumenty je velmi obtížné."

VAsilij Christoforov, šéf oddělení archivů a rejstříků FSB, uvedl, že rodinní příslušníci mohou zažádat o přístup k těmto dokumentům. Dodal, že dokumenty budou zpřístupněny ve veřejné čítárně a že loni už bylo schváleno 1500 žádostí.

Podrobnosti v angličtině ZDE