Je možné, že si myslíte, že něco přeháním, ale pro člověka, který přišel z přednášky Profesorky Birgit Reckiové o 'etice a smrti', to vlastně není nic zvláštního. Ve Spiegelu Online psali o té studii WHO, která dokazuje, že pití alkoholických nápojů je pro zdraví mnohem nebezpečnější, než se dosud myslelo, při spojení s kouřením je možnost dostat rakovinu ještě mnohem pravděpodobnější, a to samozřejmě platí i pro pasivní kuřáky, kteří by si vlastně jen chtěli dát pivo v bohužel zakouřené hospodě ZDE. I samotné pití alkoholu je však tak nebezpečné, že lékaři žádají, aby i na lahvích s alkoholem byla výstražná označení kvůli velikému riziku, že piják dostane rakovinu.

A co má co dělat Nietzsche? Přece tehdy, když napsal v roce 1872 Die Geburt der Tragödie aus dem Geiste der Musik (Zrození tragédie z ducha hudby), nemohl o působení kouření a pití alkoholu vědět nic. Myslel jsem ale na konec člověka snášejiciho bolesti z rakoviny, když nemá dobrou paliativní péči, která může víceméně bolesti odstranit. Moudrý démon Silen odpověděl králi Midasovi podle mého volného překladu: «... To nejlepší je pro tebe vůbec nedostižné: nebýt narozen, nebýt, nebýt nic. To druhé nejlepší pro tebe ale je - brzo umřít.»

Jasně, Nietzsche nemyslel na mladé lidi, kteří kouří a pijí, a to hodně, ale těm mladým by se mělo možná vykládat o moudrému démonu Silenovi. Možná, že ve spojení s výkladem o konci života v zápase s rakovinou by to u nich mělo větší účinek než všechna výstražná označení varující před velkým rizikem rakoviny na všech těch krabičkách a lahvích. A možná že by to bylo u dospělých stejné.