Není pro mne pochopitelné, jak se někdo stane nedobrovolným vymetačem demonstrací. Měl-li by tam být nedobrovolně, tak ať nechodí. Za mne nedemonstruje. On si tu formu vybral a případný mesianismus od něj neočekávám.

Píšete: Proč tolik důvěřujeme organizátorům rozličných demonstrací, aniž se zúčastníme sami, i když s cíli protestu souhlasíme? Žádná důvěra k organizátorům z mé neúčasti na demonstraci, s jejímž cílem případně souhlasím, nevyplývá -- zcela irelevantní.

Sociologický fenomén konzumního, nezdůvodněného a neprincipiálního přístupu veřejnosti k věcem veřejným.

Podle mého názoru nádherná formulace. Dík Vám za ni. Ale právě v takovém přístupu jsou všechny odpovědi na Vaše, ale i mé (zde nevyslovené) otázky. Dokonce si myslím, že takový přístup je jakousi "pastí na demokracii" a to neodvratně. To je fenomén, který mne po několika málo letech po převratu vyvedl z politiky (i nadkrajské úrovně). V tom je problém politických elit, povstávajících z tohoto prostředí. Jsou takoví, jako jsme většinově my. (Připomenu v té souvislosti většinové vnímání např. prezidentských kandidátů Moserové a Sokola před poslední volbou prezidenta.) Máme zásadní problémy s vizemi, sebevědomím, pokorou, morálkou, chápáním politiky a co já vím, s čím ještě. Politiku prožíváme jako střetnutí fanklubů, programy nečteme a pokud ano, tak jim skoro nerozumíme. Koncepční myšlení je nám povětšinou cizí, žijeme od jednoho dílu seriálu k druhému a svět je černobílý. A starost o "polis"? Co to je, prosím Vás?

Proč bych měl tedy očekávat, že z žumpy dokáži těžit brilianty?

Dnes považuji za důležité, že žiji v prostředí, v němž nehrozí represe lidem v mém okolí jenom proto, že jsem někde něco řekl. Mohu se volně pohybovat a bude to ještě lepší. Svůj převažující názor na řadu dílčích otázek života společnosti vyjadřuji pravidelně ve volbách a vnímám to jako neoddiskutovatelnou povinnost. Mobilizovat by mě mohlo snad jenom ohrožení úrovně základních svobod.

Tu hlavní svobodu jsem ale, kupodivu, nalezl v sobě.

Budoucí (ne)existenci nějaké základny nepovažuji za tak důležité téma, aby vyžadovalo mé osobní dramatické angažmá. Uvítal bych hlavně, kdyby se má země prezentovala navenek jako důvěryhodný partner s konsistentní politikou, což lze jak se základnou, tak i bez ní. A svět bez základny v Brdech nezanikne, jakkoli by asi ona základna měla schopnost učinit jej trošičku bezpečnějším. Na jednu otázku bych docela rád znal odpověď. Volí pravidelně účastníci demonstrací?